Slúžka
The Chambermaid
Režie:
Mariana Čengel SolčanskáKamera:
Laco JanošťákHudba:
Vladimír MartinkaHrají:
Dana Droppová, Radka Caldová, Vica Kerekes, Zuzana Mauréry, Aňa Geislerová, Karel Dobrý, Cyril Dobrý, Lukáš Pelč, Peter Nádasdi, Vilma Frantová (více)Obsahy(1)
Mladičká Anka odjíždí ze Slovenska pracovat jako služka do panského domu v Praze. Toto třpytivé velkoměsto rakousko-uherské monarchie v sobě skrývá nadpozemský život, který ale Anka nikdy neokusí. Místo toho ji čeká služba v domě vysoce postaveného státního úředníka a jeho rodiny. Atraktivní barevné salóny ostře kontrastují se špeluňkami, ve kterých den za dnem přežívá neviditelný personál. Anka sleduje vznešený svět, ve kterém je jejím úkolem prát špinavé prádlo a vynášet ranní moč. Ale ani na druhé straně žebříčku není svět růžový. Jeho hlavní představitelku Resi, dceru pána domu, s Ankou spojuje jen společný rok narození. Resi sotva přestala být dítětem a už se ocitá v kolotoči společenských norem. Dohodnutá svatba s „dobrou partií” měla být vysvobozením ze zlaté klece, ale realita manželského soužití není taková, jak si ji Resi představovala. Anka a Resi, dvě stejně staré dívky z opačných pólů společnosti v sobě najdou spřízněné duše. Stanou se nejlepšími kamarádkami, milenkami a jsou si vzájemně jediným světlým bodem v přísně vytyčených hranicích společensky akceptovatelných norem v období 1. světové války a skomírající rakousko-uherské monarchie. (Cinemart)
(více)Videa (1)
Recenze (108)
Tento film byl pro mne jako živé obrazy povídek a příběhů Ignáta Herrmanna, který psal o životě ve staré Praze. Příběh byl trochu slabší, ta lesbická linka mi tam přišla trochu uměle našroubovaná a ani se mi nechce věřit, že by na to silně věřící dívka bez rozpaků přistoupila a jak by je asi na vesnici obě přijali s otevřenou náručí a oochopením v té době. Ale můj zážitek byl hlavně z vizuálů, tak mi to dojem nezkazilo. Hltala jsem každý obraz, milovníci starých časů si přijdou na své. Svou atmosférou mi to trochu připomnělo Želary a seriál Božena, nádherná kamera, lokace i hudba Vladimíra Martinky. ()
Celkem povedený a v zásadě i dost dojemný snímek dle informací, že byl natočen podle skutečných událostí. Vedle dvou mně neznámých ústředních hereček dost vyniká výkon Zuzany Mauréry a zvláštně irituje postava Ani Geislerové. První polovina byla lepší než ta druhá, ale celkově dobrý dojem. Jen jsem občas byl z té změti jazyků zmatený, nicméně tak to v té době určitě fungovalo. ()
Vlhké lesbické sny pí režisérky, odehrávající se na pozadí jakýchsi podružných historických událostí, jakými jsou třeba jakási Světová válka, nebo rozpad jakéhosi Rakousko-Uherska. Všechny mužské postavy ve filmu jsou záporné, chlapi jsou buď násilnická hovada, tupci, pokrytci, nebo magoři. Jsou dobří leda k tomu, aby pomohli zplodit dítě lesbickým milenkám a nejlépe samozřejmě děvče. Tak to jsou asi hlavní vjemy, které jsem si z filmu odnesl. A nemusím snad podotýkat, že kvůli sobě jsem se na něj opravdu nedíval. ()
Text Hany Lasicové nabídl zajímavé téma a jsem velmi ráda, že se dočkal i filmového přepisu. Zdá se, že změna Vídně za Prahu byla nevyhnutelná, protože dnes nedokážeme kolektivně vstřebat tu skutečnost, že jsme mívali jiné hlavní město a toužíme po staropražském heritage žánru. Výsledný film je krásná historická práce, s půvabným jazykovým babylónem. Kromě hlavní lesbické romance je tu klasický "román pro služky", rozpad Rakousko-Uherska a vnitřní život rodiny, se kterou bychom dnes už měnit nechtěli. Herecky svítí nad hlavní dvojicí především Kerekes, Mauréry, Geislerová a Dobrý. ()
Galerie (48)
Zajímavosti (19)
- Vo filme surový bezcitný otčim pošle Annu (Dana Droppová) do služby, aby sa jej zbavil. V knihe sa o tomto mužovi a jeho charaktere takmer nič nepíše. (Arsenal83)
- Čengel Solčanská prezradila, že im natáčanie v časoch pandémie v niečom aj pomohlo: "Paradoxne nám to mnoho vecí uľahčilo. Bez lockdownu by sme nemali šancu nakrúcať na vyľudnenom Karlovom moste, alebo si vyhradiť zámok Slatiňany iba pre nás. Prinášalo to samozrejme aj nepríjemnosti, keď sa napríklad plošne zatvárali reštaurácie, bolo logistickým rébusom, ako nakŕmiť štáb." (Arsenal83)
- Režisérka Čengel Solčanská dúfa, že film pomôže LGBT otázke na Slovensku: "Verím, že aj vďaka tomuto filmu bude spoločnosť empatickejšie reagovať na legitímne očakávania LGBTI+ komunity týkajúce sa legislatívnych zmien vedúcich k zrovnoprávneniu so zvyškom populácie. Ak pomôžeme eliminovať predsudky a nenávisť, potom mala naša práca a tento film zmysel." (Arsenal83)
Související novinky
13. ročník cen Slnko v sieti ovládl Invalida
V pátek 26. dubna 2024 se v bratislavské budově Slovenského rozhlasu uskutečnil 13. ročník předávání slovenských národních filmových cen Slnko v sieti, na nichž byly oceněny výrazné počiny a tvůrčí… (více)
Vizuálně krásné, chválím mnohojazyčnost, tehdy doma běžnou, hezky obsazeno, kostýmy, parádní hudba. Vadil mi zvuk, mladí herci neartikulují. Je to feministická, rovnostářská zadnice rozložená na několika levičáckých židlích. Být služkou v městském domě bylo sakra těžké, ale taky se umíralo hlady a zimou, čili šlapat do podmínek, jak to tehdy holky měly, spíše veškeré ženy, zasluhuje širokoúhlejší objektivy, které by se měly protáhnout realitou tehdejších bočních ulic, malých měst nebo venkovem. Být služkou v měšťanském pražském domě znamenalo výhody, o kterých se služce na slovenském statku nesnilo. Šablona O všech chlapech hajzlech a chápavých, svobodomyslných lasturách je úsměvná. Veškeré postavy jsou zajímavější, než samotná služka, což ale nesouvisí s výkonem šikovné Danky Droppové. Její postava není precizně napsaná, ani zachycená. Špínu znázorňuje hovno a chcanky v nočníku, ulice Prahy jsou vypulírované, jako ostatně každý záběr, místo potkanů nás oblaží ochočená nutrie, která Prahu zaplavila v posledních patnácti letech a u nového kanálu si posedí jeden žebrák. Solčanské práce neřadím k oblíbeným, jsou ploché, sterilní, kloužou po povrchu, takový Netflix z Wishe, ani kdyby trvaly pět hodin, postavy nebudou blíž. Schopný vypravěč vystihne hloubku postav na minimu prostoru, pak je čas i na historické události a kontext, tato režisérka to ve své práci neukazuje, jede na líbivý vizuální efekt, i tady je to vidět, Služka je každopádně jejím nejlepším počinem. Zralé a spolehlivé výkony výborné Ani i Zuzany Mauréry, skvělá Vica, vždy senzační Karel Dobrý, hudba a kamera film vytáhli. Lesbická rovina mi přišla našroubaná zbytečně a kostrbatě, a to píšu z pozice podporovatele LGBTI+ komunity, se kterými pravidelně spolupracuji. Příběh by to byl zajímavý i bez toho, navíc by působil realističtěji. Nie ako úžasne bystré, progresívne dievčatko z Banskej Štiavnice, (kam liberalismus nedorazil ešte dnes, pri posledných voľbách sa hlasy sypali náckovi Kotlebovi, žienky odtiaľ podporili slovenského obecného capa, šovinistu a prasáka 3v1 Borisa Kollára, lebo im imponuje ten, čo ženu nabúcha, zbije a zasa nabúcha. A klerofašismus plus zasratý bigotný katolicismus sa ukáže aj tento september, lebo mesto je to krásne, ale mentálna absolútna do riti diera zaostalých pôvodnych obyvateľov a výnimkám česť!), ktoré si jeden večer v Prahe osedlalo sluhu, len aby mohlo svojej zamestnávateľke, o chvíľu, skúsenými prstami a jazykom ukázať, aké že to milovanie je. Spíš věřím přátelství v beznadějném žalu a prosté lidské ochotě odvézt a vychovat cizí dítě z nešťastného manželství ve vlastní režii, byť jako své, nemanželské. Statečná paní a nebyla jediná. Znám pána zrovna z okolí BŠ, toho taky vychovala bývalá rodinná služka a spolu s ním své vlastní tři děti, které porodila později. Stalo se tak po druhé světové, rodiče mu zemřeli, mohl skončit v dětském domově, ale mladé ženě, která u nich do znárodnění sloužila, se chlapečka zželelo, vychovala ho jako svého, dokonce ho nechala vystudovat vysokou školu. Pán ještě žije. A teď na to zkus naplácat, že beztak vyprstila paní domu. 😆 () (méně) (více)