O princezně Jasněnce a létajícím ševci

Rozhodně a suverénně nejlepší Troškův film. Základem úspěchu tu je ovšem dobře vybudovaný příběh z pera Karla Steigerwalda. Troškovým hlavním přínosem pak až manýristická opulentnost, která ve své době působila značně neokoukaně a pravděpodobně i dokázala mnoho zúčastněných poctivě "chytit za srdce", neboť to stále ještě byla doba levných, "nemastných a neslaných" filmových pohádek, jaké se točily po podstatnou část sedmdesátých a osmdesátých let. Samotná režie je ovšem i zde místy poněkud ledabylá a celý děj v mnoha ohledech neuvěřitelně natahovaný a šroubovaný, doslova na nejvyšší možnou mez a pohybující se na samé haně kýče (také projev zmíněného manýrismu, ovšem tentokrát vysloveně negativní). Celkový dojem: 70% (04.01.2012)

Svého času vyšla na tuto pohádku zdrcující kritika v Dikobrazu, vyčítající "Jasněnce" údajnou děsivost a záměrné strašení a psychické týrání dětského diváka. Co si budem povídat - na takovou "Pannu a netvora" nebo "Deváté srdce" nemá, co se děsivosti a ponurosti týče, tenhle film ani náhodou, ale jinak jde o pěkný originální příběh, čnící vysoko nad Troškovu současnou tvorbu a ostatně i nad soudobou pohádkovou produkci. Kdepak je dnes Dikobrazu konec? "Jasněnka" vyhrála na celé čáře... (03.09.2007)

Tato pohádka se mi nějakým záhadným způsobem vždycky vyhýbala, a tak namlsán ucházejícím hodnocením a některým příznivými komentáři jsem ji zkusil. A dostavilo se docela zklamání. Celý film je totiž plný trapné infantilnosti, a to bohužel nejenom v případě čarodějnice a její dcery (Blanarovičová už zřejmě cvičila na budoucího čerta a „vrcholem“ je scéna radování se), ale i drtivé většiny dalších postav. Humoru zde bylo minimum (tedy až na tu jednu dnes už nekorektní narážku na naše spoluobčany). Až od zmizení Jasněnky z tržiště to na chvíli chytlo pořádnou šťávu, jenže od konfrontace s královským vojákem se to zase navrátilo do starých kolejí. O logických kiksech (a že jich bylo) radši pomlčím, avšak potěšila mě zdařilá technická stránka filmu (a třeba ten kohout byl hodně fajn). Hodnotím ještě průměrem, ale opravdu žádná sláva. „Třebas holka špitala ze spaní.“ – „Ale dvojhlasně?“ (29.12.2013)

V dětství jsem tuto pohádku odmítala, dnes uznávám, že má určité kvality - mladý Potměšil, pořádně hnusné a nebezpečné zlo, krásná (ale taky dost ufňukaná) princezna. Co ale nadále nemůžu překousnout, je král a jeho posluhovači, vynechat by se určitě dala i postava Černavy. "Myšičko, pojď ke mně, pojď, maminka tě spapá." (09.04.2008)

Jasněnka patří rozhodně mezi povedenější Troškovy pohádky (vedle první Princezny ze mlejna) a navzdory svému žánru je chvílemi dokonce i povedeně temná - viz scény ze sídla čarodějnice, při nichž jako by se Troška inspiroval hororem Ptáci (kdo viděl, pochopí). Rovněž oceňuji krásnou výpravu - pohádkový Bouzov je sázka na jistotu a zaujal mě i palác Sluneční paní. Celkový dojem mi však rušily "troškovské" charaktery - především ukvičená Černava a do jisté míry i otravně pasivní a ufňukaná Jasněnka. (22.01.2021)