Projekt Adam

Netfix se v poslední době profiluje kromě zaměření na cizojazyčnou produkci jako poskytovatel relativně nenáročných dobrodružně laděných podívaných. Po filmech jako „Red Notice“ anebo „Old Guard“, které rovněž kombinovaly více žánrů, se k podobnému receptu vrací v rodinném sci-fi „Projekt Adam“. S již zmíněnou komediální akcí „Red Notice“ kromě kladení důrazu na humor „Projekt Adam“ spojuje i účast Ryana Reynoldse v titulní roli, jednoho z největších filmových vtipálků posledních let (alespoň podívá-li se člověk na Reynoldsovy nejvýraznější nedávné role). Kdo by se těšil na nefalšovanou a propracovanou sci-fi, bude bohužel zklamán. Sci-fi prvky ve filmu navzdory využití oblíbeného motivu cestování časem hrají druhé housle. Druhý „Návrat do budoucnosti“, který také silně pracoval s humorem, se nekoná. „Projekt Adam“ místo toho spadá do kategorie neinvenční rodinné komedie okořeněné špetkou dramatu, v níž hlavní hrdina v obou verzích, té starší i mladší, nakonec řeší především své bolístky… a misi o záchranu světa podniká jen tak na okraj, aby se neřeklo. Film předkládá jeden vtip za druhým, některý vydařenější, jiný méně, ale i když se nad ním člověk najednou pousměje, neobsahuje žádnou scénu, která by utkvěla v paměti. Jen o něco málo lépe jsou na tom akční okamžiky, které vypadají jako vystřižené z jiných filmů stejného žánru. Jinými slovy, „Projekt Adam“ ani v komediálním ani v akčním rovině nenabízí nic nového, inovativního. Jde tak o solidní, ale průměrné řemeslo, které si s ústředním nápadem a vším z něj vyplývajícím mohlo pohrát více. Nejzajímavějším prvkem filmu je cestování v čase a motiv blízké budoucnosti, v níž se všechno pořádně pokazilo. Kdo by však čekal, že se do oné budoucnosti podíváme anebo se o ní aspoň dozvíme více, se zlou by se potázal. Ačkoliv by film bez cestování v čase nefungoval, využívá ho jako záminku k rozehrání bolestínské rodinné podívané okořeněné humorem. To potenciálně poutavé ignoruje a místo toho se soustředí na téma a vypravěčské kličky, které nedokážou oslovit. Díky střídání pomalejších a svižnějších scén „Projekt Adam“ sice na poprvé nenudí, ale již neobsahuje nic, co by povzbuzovalo k opětovnému zhlédnutí. Stálicí na poli sci-fi ani komedie či psychologického dramatu se nestane. Na to první je příliš povrchní, na to druhé neoriginální a na to třetí útrpný. Navíc předkládá záporáka, který působí z velké části jako karikatura. Jen díky hercům a příležitostným zábavným momentům s „Projekt Adam“ zaslouží průměrné hodnocení. Pokud však nezbožňujete některého ze zúčastněných herců, můžete se tomuto počinu od Netflixu vyhnout a zase o příliš mnoho nepřijdete. /50%/ (09.01.2023)

V kině bych to viděl raději než třeba Uncharted. Pohodový rodinný film z rodiny těch hraných Disney filmů, které bývaly kdysi k vidění o víkendových dopolednech, ve kterém na logice zápletky příliš nesejde, ale spíše jde o situace, do kterých dostane hlavní postavy. To setkání mladšího a staršího Já, která si mají co říct a jedno druhému může vytknout, že na něco zapomnělo nebo že si na něco teprve musí přijít, na mě zapůsobilo velmi dobře a ačkoliv byl Ryan Reynolds zase, zase a zase hlavně Ryanem Reynoldsem, byl vtipný a naštěstí na to tentokrát nebyl sám. (13.03.2022)

Příjemná, nenáročná a atmosférou mírně nostalgická zábava. Levy není úplně dobrý režisér ale překvapivě dobře navozuje atmosféru filmů jako E.T. nebo Starman. Na netflixovskou produkci překvapivě svěží a ani ukecany Reynolds zde nevadí. Jako třešnička potěší slušně zvládnuté akční scény a svižné tempo. (12.03.2022)

Naposledy jsme režiséru Shawnu Levymu tleskali, což bychom před lety asi těžko čekali. Vždy měl pověst rutinéra, který potenciálně silné látky tak nějak udusal a na plátně vždy předvedl pouhopouhý průměr. I když průměr, který producenty dokonale uspokojoval. Spolupráci s Ryanem Reynoldsem z Free Guy si po roce zopakoval, je to sice úkrok stranou, ale ve výsledku neurazí. Klučina z neúplné rodiny objeví své starší já z budoucnosti. Tihle dva musejí zastavit všehoschopnou vědátorku, která chce za pomocí cestování časem ovládnout svět. S tím ale budou potřebovat pomoc od jejich (společného) otce, za kterým se ale musejí vydat zase do jiného roku. Během toho vykrademe mnohé ze sci-fi klasik, místy se pobavíme, místy dojmeme, ale ve výsledku zjistíme, že je to látka, ke které se sotva někdy vrátíme. Reynolds si znovu užívá rošťácké škleby a připitomělé vtipy, docela fajn jsou i vedlejší postavy, snad jen Catherine Keener doplatila na to, že je její postava prostě mizerně napsaná. Furt se něco děje, ale zoufale neobjevné triky se jednou prostě zají, evidentně to celé na papíře vypadalo o poznání dobrodružněji a epičtěji. Počáteční osmdesátkový nádech brzy vyprchal. Finále jsem už moc nevnímal. Prostě Netflix a jeho standard. (01.04.2022)

Zajímavý nápad, který je ale rutinně a extrémně nezajímavě provedený. Tak asi nějak takto lze v jedné krátké větě popsat snímek The Adam Project režiséra Shawna Levyho, který vyjma nosné myšlenky a několika vydařených gagů nezaujme opravdu ničím. Vesmír v němž se celý příběh odehrává je zcela plochý, všechny charaktery jsou kromě dětského protagonisty absolutně mimo (zdravím “zápornou” postavu) a akční stránka je opravdu k smíchu, přičemž tento koktejl zoufalství zastřešuje Ryan Reynolds, jehož herecký styl je od roku 2016 tragicky neměnný. Tohle se bohužel vážně moc nepovedlo. Škoda. (Netflix) „I'm the godfather of time travel?” (14.03.2022)