Alexander Veliký

Podle mnoha ohlasů a recenzí měl být "Alexander Veliký" hodně špatný film a já velice zvažoval, jestli na něj vůbec jít...Po Fishkiho doporučení (tímto díky) jsem se do kina přece jen vypravil a v žádném případě nelituju! Protože "Alexander" je opravdu strhující film, jehož tři hodiny vám uběhnou jako voda...A může za to především Oliver Stone, neboť jeho vize Alexandra Velikého má silný náboj a po filmařské stránce se jí nedá prakticky nic vytknout. Stone z Alexandra udělal v podstatě obyčejného člověka, stravovaného vztahem k vlastní matce a otci, mladíka ochotného jít za svými sny a ideály až na konec světa. Člověka přesto nesmírně zranitelného, hledajícího smysl života a především lásku, člověka někdy prchlivého, zbrklého a pochybovačného...Přes tohle všechno Stone v žádném případě nedegraduje Alexandrův mýtus...A je pravda, že ztvárnit takhle nejdnoznačnou postavu nebyl lehký úkol, naštěstí Colin Farrell se ho ujal přímo bravurně. Podařilo se mu z polobožského hrdiny udělat velice neobyčejnou, ale přesto pořád lidskou bytost a já mu věřím každý pohled a každé gesto. Ve Stoneově snímku mělo na formování Alexandra veliký vliv dětství a není se co divit - na jedné straně výchova v duchu jednoty těla a mysli, postavení budoucího panovníka - na té druhé zničující vztah Filipa a Olympiady, který zákonitě vyústil v boj o syna, jeho duši a nepřímo budoucnost Makedonie a skoro celého "známého" světa. V mladickém věku se taktéž zrodil Alexandrův asi nejpevnější cit - láska k Hefaistionovi (ve výborném podání Jareda Leta), věrnému druhovi až do hořkého konce. Kontroverze, která se filmu díky vztahu Alexandr - Hefaistion dostala, je však podle mě naprosto zcestná - vždyť v určitých dobách antiky byl za nejčistší cit považován právě vztah mezi dvěma muži...Stoneův film nestojí na velkolepých bitevních scénách, i když i těch se samozřejmě dočkáme, je to spíš komorní pohled do nitra velkého muže a je vyprávěný takovým způsobem, že nemůže nudit. Osobně mě velice potěšila scéna, v níž tehdy malý Alexandr zkrotí Bukefala a dokáže tak, že v něm "něco" je...Ovšem největším Stoneovým trumfem je stejně herecké obsazení. O Farrellovi a Letovi jsem už psal, musím ale vyzdvihnout i Vala Kilmera v roli Filipa. Jeho podání krále, v němž se snoubí čest, statečnost a láska k synovi, na druhou stranu schopnost bez milosti zlikvidovat všechny, kdo by jej mohli ohrozit (včetně vlastního potomka) je velice silnou kombinací. Nejvýraznější postavou ovšem je a při vzpomínce na tenhle film vždy bude Olympias, Alexandrova matka - přímo skvostně zahraná Angelinou Jolie. To ona byla Alexandrovou femme fatale, ženou, kterou nikdy nedokázal úplně odvrhnout. Ženou, jež byla schopna pro syna obětovat cokoliv a kohokoliv... "Alexander Veliký" asi nikdy nebude patřit k hrstce vybraných historických klasik. Na jednu stranu je to škoda, z druhého úhlu pohledu vím, že své diváky, kteří jeho kvality ocení, si najde. A věřím, že s léty jich bude jen přibývat. (29.10.2007)

Sladkokyslo vyrozprávané tri hodiny dejepisu. Bez svalnatého a mužného historického hrdinu, bez akcie a v prvých dvoch hodinách bez emócií a vysvetlených podnetov pre konanie postáv (všetko zmení až onen flashback). Ešte aj historickú atmosféru, ktorá tak príjemne sálala z prostoduchej Tróje, tu vystriedalo bisexuálne erotické dusno, pripomínajúce 'slávneho' Caligulu. Oceňujem, že si Oliver Stone nič nezjednodušil a je verný histórii. Ako psychologický profil veľkého dobyvateľa s boľavou dušou sa mu to vydarilo. Ale od trojhodinového veľkofilmu čakám predsalen niečo iné. A hlavne nechápem investorov, ako mohli do takéhoto scenára, ktorý sa absolútne vymiká komerčným vzorcom, investovať $150 miliónov. (13.01.2005)

Megas Alexandros. Megafilm, který jsem s napětím očekával a odolával DivX neboť to je film na velké plátno. Po filmařské stránce nelze asi mému oblíbenci O.Stoneovi a jeho týmu nic vytknout.Vangelisovo hudba je úchvatná. A navíc už při titulcích divákovi úžasem padá čelist Herci jsou víc než dobří – zvláště A.Jolie a V.Kilmer. Proč ale mám z toho filmu tak špatný pocit? Proč jsem se v kině díval tak často na hodinky ačkoli to není mým zvykem? Kde se stala chyba? Komu je tenhle film určen? Náctiletou mládež a leckterého dospělého zkomprimovaný rychlokurs dějepisu, řeckých bájí a zeměpisu „Letem světem“ nenadchne a navíc se nestíhají zorientovat (osobní zkušenost s teenagerovským doprovodem) a syrové scény jsou pro ně příliš drastické a dospělý? To je otázka 3hodinový mimořádně zdlouhavý kočkopes (v tomto případě to není hanlivý výraz)? Je mi jasné, že realitu doby, Alexandrův životopis a bojové akční scény spolu s putováním po tehdejším „známém“ světě nelze vtěsnat do necelých 3 hodin a je nutné udělat kompromisy A hodně, protože výdaje se musí zaplatit – tedy měly by se a je tedy nutné pokusit se oslovit a zavděčit se celé široké divácké obci A to je dle mého názoru spolu s nešťastnou délkou kámen úrazu. Alexander Veliký je prostě velké sousto a při nejlepší vůli jeho dobu, život a činy do 3 hodin bez kompromisů nacpat prostě nejde a to nedokáže (a nedokázal) ani takový „Pan“ režisér jako je O.S. Logicky pak vzato, Petersenova, svým způsobem jednoduchá Trója, tak vychází pomyslně stravitelněji jak pro teenagery, tak pro dospělé, jak jsem se z reakcí přesvědčil. Alexander Veliký je obecně vzato velkofilm jak se patří s vysokým kreditem, můj osobní pocit z filmu je velmi rozpačitý,navíc jej podtrhuje účast lidí na promítání. V největším sále multikina nás dva týdny od premiéry bylo 7 Podotýkám, že v TV ten den nebylo nic (25.01.2005)

Soundtrack Vangelis: 1. Introduction [1:31] ,2. Young Alexander [1:36] ,3. Titans [3:59] ,4. The Drums of Gaugamela [5:20] ,5. One Morning at Pella [2:11] ,6. Roxane's Dance [3:24] ,7. Eastern Path [2:58] ,8. Gardens of Delight [5:24] ,9. Roxane's Veil [4:40] ,10. Bagoa's Dance [2:29] ,11. The Charge [1:41] ,12. Preparation [1:42] ,13. Across the Mountains [4:12] ,14. Chant [1:38] ,15. Immortality [3:18] ,16. Dream of Babylon [2:41] ,17. Eternal Alexander [4:37] ,18. Tender Memories [2:59], (10.06.2011)

Olivere, Olivere, proč mi to děláš? Okay, i když miluju historický filmy a i když miluju filmy Olivera Stonea, tahle kombinace mi dohromady jaksi nesedí. Hrozná nuda, bez jakýkoliv špetky ivence, kritiky, kontrastu, bez pokusu nadzvednout diváky ze sedaček a nabídnout jim politicky možná neobjektivní, zato ryze autorský film. Tohle hledám u Stonea. A tohle se mi tentotkrát, pokud nepočítáme homosexualitu za nějak kontroverzní, nedostalo. Taky bych chtěla být nadšená jako někteří lidé kolem, ale prostě nemůžu. Zdá se mi, že pan režisér od nového milénia ztrácí svůj pověstný styl a to mě moc mrzí. (28.10.2007)