Autenticita

Půjdu rovnou k věci a napíšu, co mi na tom vadilo. Přišlo mi to falešné. Priscilla dobře věděla co dělá, ale my se celou dobu koukáme na naivku. Ať je to jak je to a takový život s nevyrovnanou hvězdou jistě nebyl to, po čem toužila. Líbil se mi závěr, naprosto nepatetický, úderný konec.

Jo, dobré to bylo. Zajímavá filmová úvaha, kam to může dojít, když se sejdou tři egoističtí manipulátoři a největší ego z nich má holka. Film mě ničím nenudil a po většinu času mi připadal 4hvězdičkový, ale závěrečné tenisové výměny, to bylo takové úžasné psychodrama s parádním trikem jak totálně paralyzovat soupeře a následně se vzájemně uznat, že zvedám hodnocení na plný počet hvězd. 90 %.

Tahle akčňárna a romanťárna s kousíčkem detektivky se povedla. Film si dělá místy legraci sám ze sebe, jen tak mile, netlačí na pilu. Scénář by možná mohl trošku lepší, ale film hodně zvedá Ryan (tady sympaťák a moooc mu to sluší, i s tím namaskovaným přeraženým nosem). No a dost to zvedá hudba, od začátku  diváky vtahují staré songy (hooodně staré a známé songy). 90 %.

Groteska! Černobílá! Taková osvěžující bajka o holém přežití bez zbytečného filozofování. Jen to v poslední čtvrtině začalo poněkud unavovat svou délkou.

Neurazí, nenadchne. Žádná z postav si nezískala moje sympatie, bývalý fyzikář byl asi nejhůř napsaná postava za dlouhou dobu.

Náramná romanťárna, která naštěstí není žádná "limonáda" a obejde se bez patosu. V polovině se příběh zvrtne a happyend? Jak pro koho... Výborná hudba tomu dodává šmrnc a smyčce zvlášť.

75 %. Satisfakce je obrovská motivace. Bohužel. Nebo bohudík?

Zpočátku to vypadá zajímavě, ale celkově tomu chybí spád, je to zdlouhavé.

Pan Hirajama toho ke štěstí moc nepotřebuje. "Jen" dělá to, co ho naplňuje.  (Kdo z vás to má?)

Koukat na to je přehlídka ztraceného času.