The Feast

Ženská nastupuje jako služka do domu kde chystá hostinu pro rodinu co zve sousedy, aby jí prodaly pozemky. Všichni jsou zde divný nic zde nedává smysl (ženská je od krve vedle ní leží borec bez nohy a oni tam v pohodě souloží jako by se nic nedělo, ta co to organizuje pořád říká jak tam musí být celá rodina přičemž jednoho syna pošlou do háje po 5 minutách druhý si odejde ven zapíchat s služebnou a postupně jí ti lidé mizí, ale jí to nevadí ženská vidí svého syna bez nohy a místo, aby s tím něco dělala tak se namaluje?)  a rozjede se to až zhruba 20 minut před koncem. Za ten konec 1 hvězdu více si to nezaslouží ztráta času a pokud se na to vyloženě chcete podívat pusťte si to rovnou od zhruba 70 minuty. 20 procent (03.12.2021)

Glenda chystá pro svého muže, dva syny a hosty večeři o třech chodech, a tak si místo služebné, která si vzala nucené volno, pozve na její doporučení dívku Cadi. Ta toho příliš nenamluví, vypadá, jako by žila ve svém světě, ale o co je požádána, to udělá. Mezi tím sledujeme vztahy mezi jednotlivými členy rodiny, k nimž se navečer připojí i hosté. Atmosféra začne pomalu houstnout, na přetřes přijdou místní legendy a pověry a psychologické drama se pomalu přehoupne do pagan hororu, kdy smrt nabrousí kosu a začne se jí mohutně rozhánět. Problém je, že než dojde na bizarnosti, krev, červy a smrt, tak film se táhne pomalu jak nejhustší med. Kamera dobrá, hudba místy slušná, ale zlověstná mohla být od začátku, Annes Elwyová (Cadi) je velmi zvláštní a na podivnou roli se hodí a krvavé obrazy rovněž ujdou. Neřekl bych, že se jedná o artový film, ale má k němu velmi blízko. Rozhodně však je pro okrajové publikum, běžný divák by se mu měl vyhnout. Namluvený je ve velštině. (25.11.2021)

Hmmm, jak na to? Zvláštní film plný hlasitých zvuků přírody (jak já nesnáším hmyz...), velštiny a kvalitní atmosféry. Divákovi je od samého začátku jasné, že v průběhu děje vletí hovno do větráku, ale čekání na jakoukoli událost tu bylo až děsivě dlouhé. Tvrdit, že měl snímek pomalé tempo, je asi takový eufemismus, jako tvrdit o Edu Kemperovi, že tak úplně nemiloval svou matku. Vážně, několikrát jsem měl pocit, že se mi seklo DVD, celá záležitost se brutálně táhla, ale občasné zvrácenosti a samotný závěr byly odměnou za mou neskonalou trpělivost. 3*+ (07.01.2022)

Já tyhle podivnosti zrovna moc nemusím, ale tohle se mi docela líbilo. Předně si nepamatuji, že bych kdy vůbec viděl film, kde je velština primárním jazykem. Fajnbyla i výprava, dá-li se tomu tak říkat. Na to, že se film odehrává vlastně jen v interiéru, se s tím tvůrci popasovali náramně. A konečně mě bavili i herci, kteří ztvárnili postavy trpící větší či menší formou nějaké odchylky či úchylky. Samotný koncept odkazující na lokální mytologický prvek byl z mého pohledu také naprosto v pořádku, včetně lehce krvelačného konce. Na druhou stranu bych uvítal trochu víc doslovnosti, morbidnosti a z mého pohledu se tu našla řada zbytečných scén, kdy jednotliví aktéři prostě jen blbě čumí. Ale to k artovkám asi neodmyslitelně patří. 60% (03.12.2021)

Tak takovýhle menšinový pseudoartový psychárny já můžu! Úžasná záležitost - pomalé až meditativní tempo s klidnou pečlivou kamerou, výrazní a zajímaví herci (z toho dvě pěkné herečky), krásná výprava (interiér domu), moje oblíbená Vivaldiho árie (Cum Dederit), podivnosti, tajemnosti, nechutnosti, zlověstnosti, vztahové dramatičnosti, pohanské metafyzičnosti, ke konci něco málo krvavosti a v neposlední řadě libozvučná velština jako třešnička na dortu (můj teprve druhý, maximálně třetí film ve velštině). (27.11.2021)