Režie:
Fred ZinnemannScénář:
Kenneth RossKamera:
Jean TournierHudba:
Georges DelerueHrají:
Edward Fox, Michel Auclair, Alan Badel, Cyril Cusack, Maurice Denham, Olga Georges-Picot, Jacques François, Derek Jacobi, Michael Lonsdale, Jean Martin (více)VOD (3)
Obsahy(1)
V roce 1962 se prezident Charles de Gaulle stal pro mnohé Francouze zrádcem, když dal Alžíru nezávislost. Extremisté, většinou příslušníci armády, vytvořili ilegální organizaci a rozhodli se de Gaulla zabít. Když první pokus nevyšel, najali si nájemného vraha, který si řekl o půl milionu dolarů a zvolil si krycí jméno Šakal. Aby získali potřebnou částku, museli vyloupit několik bank. To vzbudilo pozornost tajné služby, která se pouští do pátrání. Zadrželi kurýra extremistů a mučením z něj dostali jediné jméno ? Šakal. Ten za sebou důkladně zametá stopy. Komisař kriminální policie Claude Lebel, který byl pověřen pátráním, se pomalu a za naprostého utajení dostává záhadnému atentátníkovi na stopu. (TV Nova)
(více)Videa (3)
Recenze (402)
Z hlediska časového odstupu považuji za velmi zábavné, že když chce najatý Šakal picnout prezidenta de Gaullea mezi oči, tak se mu v tom bezpečnostní složky snaží zabránit celosvětovým zběsilým listováním v kartotékách. Svět špionáže i kontrašpionáže totiž teprve močí do analogových plenek, informace se raději předávají z úst do uší v parcích či zběsilými jízdami kurýrů na motorkách, ale to nic nemění na tom, že tento snímek atmosféru rozhodně má. ()
Asi nejlepší politický thriller, jaký byl kdy natočen. V 70. letech vůbec vznikaly parádní kriminálky s nezapomenutelnou atmosférou, která mi u dnešních zástupců poněkud schází. Den Šakala se sice obejde bez velkých hereckých hvězd, ale řemeslně je tak dobře zvládnutý, originální a přes svou délku i poměrně svižný, že nemohu v podstatě nic vytknout. V porovnání s pozdějším Willisovým Šakalem tenhle Zinnemannův jednoznačně vítězí.. ()
Pomalu vyprávěný příběh o přípravě jednoho neobyčejného atentátu, který se soustředí především na hlavní postavy celého dění. Mám rád staré kriminálky z britské či francouzské školy a Den Šakala patří k těm nejzajímavějším, které jsem zatím viděl a i když se trošku vleče, tak se rozhodně je na co dívat. O to víc se teď těším na Eastwoodův chystaný snímek Americký sniper, ale ještě předtím si dám remake s Brucem Willisem (Šakal, 1997). ()
Pomalý film točený skoro až jako dokument. Milovnící současného módního trendu digitalních kamer a realičnosti by zajásali. Ovšem mně Šakal chvílemi spíš uspával a nudil. Gradace žádná. Dramatická hudba, výrazné herecké výkony. Nic z toho. Opravdu skoro dokument. Leč perfektně udělaný a působivý, ikdyž rozvleklý. Doporučuji těm co se jim líbil nový Fincherův Zodiac. ()
Včera byl u mě Den šakala, který mě absolutně nadchl. Velmi přesvědčivý politický thriller s naprostou absencí super hrdinů a šťastných náhod, za to oplývající těžkou dřinou, skládáním jednotlivých střípků, událostí, faktů do souvislostí, vyhodnocováním a vytvářením logických závěrů. Zabránit atentátu na de Gaullea má prioritu č.1 a bylo to vidět. Přestože má snímek dvě a půl hodiny, nenudil jsem se ani jednu minutu, fakt super! (pozor na ubohoučký a slaboduchý americký remake z roku 1997 - Šakal). ()
Galerie (72)
Zajímavosti (27)
- Film nemá žádný hudební doprovod – kromě hudby k úvodním titulkům a pasáže, kdy se Šakal (Edward Fox) rozhoduje, jestli pojede do Paříže nebo zda uteče. (mahler)
- Děj začíná věrnou rekonstrukcí pokusu OAS o atentát na Charlese de Gaullea v srpnu 1962 a následným zatčením hlavních strůjců, zbytek filmu je již fikce. (kenny.h)
- Celosvětová premiéra proběhla 16. května 1973 v New Yorku. (Varan)
Reklama