Dům pro dva

Psychologický film plný symbolismu. Skvělé herecké výkony Ondřeje Vetchého, Jiřího Schmitzera a Jiřiny Třebické. Krásná hudba Jana Paukerta a Pavla Dražana ,doplněná urývky z díla J.S.Bacha. Vyjímečný kus československé kinematografie. Edit : viděno po delší době na velkém plátně na LFŠ UH 2022 přímo z pětatřicítky a důkaz toho, že film vůbec nezestárnul a jeho hodnota je vševypovídajicí a nezměrná. Po projekci byla i výživná debata s Ondřejem Vetchým. (02.01.2015)

Podobenství o ponurém údělu i kázeňské nenapravitelnosti jednotlivce. Příběh dvou rozdílných bratrů Dana a Bóži - v naprosto stěžejním podání frajírkovského Ondřeje Vetchého a zádumčivého Jiřího Schmitzera - odlišuje od časově paralelních děl tuzemské kinematografie zejména náznak spirituálního módu, jenž umocňuje nejen víra v Boha Schmitzerova života odpovědného hrdiny, ale předně práce s kamerou a syntezátorovou hudbou, jež spoluutvářejí fluidální účinek. Tím se Dům pro dva otevírá širšímu poli diváckých interpretací než jakákoliv dobová raritka na podobné téma. (04.03.2024)

Tak tohle je fakt depresivní a ponuré a to nejen prostředím, ale i příběhem. Ondra je tady vysloveně na zabití jeho bráška, kterýho hraje Jirka je zase až extremní opak ňoumy s čímž mě taky sral. Ovšem oba herci zahráli svoje party na výbornou. U Ondry si dokonce myslím, že se jedná o jeden z jeho nejlepších hereckých výkonů vůbec. Smutek, který není ani tak v příběhu, jako v postavách se na mě přenes docela vydatně. (24.03.2015)

Strhující herecký výkon Ondry Vetchého, který byl za tuto roli nominován na evropskou filmovou cenu, ale Jiří Schmitzer za ním nijak nezaostává. Zdařilý snímek dokresluje zajímavá hudba a hustá pochmurná atmosféra šedivé doby reálného socialismu, podpořená šedivými panelákovými králikárnami a šedivou fabrikou. (05.08.2002)

Naprosto dokonele depresivní snímek. Po zhlédnutí tohoto snímku jsem měl chuť rozkousat si prsty. Naprosto dokonale vykreslená šeď panelových domů (v jednom bydlím také). Při pohledu na pracující mašiny v socialistické fabrice mi stávali chlupy na všech částech těla. Tak skvěle vykreslený stereotyp všedních dnů ještě nebyl ve filmu k vidění. Ondřej Vetchý se do své role nádherně vžil a zahrál svou úlohu bravurně. Moc se mi také líbil vztah bratrů - jeden den se nenávidí, druhý den je jeden druhému jediným, kdo dokáže porozumět tomu, co právě prožívá. Toto vše doplńuje skvěle napsaný a hlavně natočený scénář. (07.07.2005)