My všichni školou povinní

Tradici českého dětského filmu se rozhodla Markéta Zinnerová zúročit rovnou v celém seriálu ze školního prostředí. A řekl bych, že úspěšně. Dialogy sice šustí papírem, ale to není na škodu. Seriál i přes své soudruhování překvapivě nezavírá oči před ničím. Melouchaření, zjišťování, který rodič osmáka, co potřebuje na školu, by se mohl hodit a další. Navíc bych řekl, že spousta herců se tady opravdu překonává. Naprosto skvostnou Vránovou a Šimáčka chválí každý, ale jedno ze svých nejlepších představení tady předvádí i Bohdalová (takhle ztvárněné následky rozvodu, to se jen tak nevidí). Nemluvě o dalších v čele s klasickou kamarádkou Fišerovou, mentorem Sovákem (here nesnášející natáčení s dětmi, ale hrající snad ve všech filmech a seriálech pro děti), nervózní důchodkyní Bohdanovou, pozitivní Medřickou, tradičně výbornou Havelkovou, excelentním melouchářem Augustou, starostlivou mámou Syslovou, naivní Praisovou (ve scéně na třídních schůzkácn naprosto fenomenální), budižkničeu Štěpničkou a spoustou dalších, kteří se zde mihli třeba jen v sotva epizodních rolích. A výhrady nemám ani ke zde občas v komentářích kritizovaným Vladykovi a Žilkové, kteří jsou spíše oběťmi skvěle napsaných (a ještě skvěleji zahraných) vedlejších postav. Trochu jsem nepobral roli Jiřiny Švorcové, která akorát přizvukuje na poradách, ale když chce ředitelka něco důležité řešit, tak to řeší s Hadrbolcovou. Co mi vadí, je ústřední melodie, která je sice moc pěkná, ale jednoho by poslala do deprese, přestože seriál, i přes řešení mnoha vážných a neveselých problémů, má i veselou stránku. Takže hudba se podepisuje na jeho extrémně pochmurném vyznění, které, jak je vidět, vadí i mnoha komentujícím zde. (07.01.2019)

Drama z období reálného socialismu (čti depka). Člověk by řekl, že to je realisticky pojatý příběh, pokud by seriál selektivně neignoroval veškerý životní špás faktor. Vezme-li tedy na vědomí, že největší ještě bezpečný odvaz v té době bylo zanadávat si na bolševiky v hospodě a opéct buřta ve Stracence. Myslím si, že kritické poselství je nutné přičíst seriálu k dobru a vešekeré mínusy dát na vrub podělané době. Zajímalo by mě, jak přes cenzory prošlo, když tam Hanzlík popíjí Coca Colu a při tom diskutuje s manželkou o poměrech v kultuře. Zajímavý komentář: sportovec, Xmilden. (04.02.2022)

Pokud chcete být učitelem, tak Karfíkovy (Vladykovy) didaktické kompetence (když už to slovo teda máme) a Lamačova (Sovákova) lidskost vás v tom teda neodradí... Ty problémy osmáků - kam jít na školu - mi před čtvrtstoletím, kdy jsem taky řešil, jak se připravit na přijímačky, přišly věrohodné. Markéta Fišerová v roli vychovatelky na internátu. (24.07.2008)

Dva autoři pohádek a dětských projektů se sešli na tomto seriálu a tak to jako vyložený průšvih dopadnout nemohlo. Seriál je vskutku hvězdně obsazen a ani jednotlivé zápletky nejsou špatné. Problém je ale za mě třeba ve slabším scénáři. Také dialogy občas postrádají logiku, kdy jedna postava něco řekne a druhá se na to vzápětí zeptá, nebo nějaká postava popře svým jednáním to, co před chvílí jiné sdělila. Leckdy i chování hrdinů je nelogické nebo minimálně zamýšlení hodné. Naopak se mi velmi líbí úvodní znělka a hudba. Jenže třeba vyprávění Viktora Preisse o ději z minulých dílů je zvláštní. Někdy sdělí nepodstatné věci a ty důležité se úplně přechází. Ze seriálu je ale hlavně patrné, jak moc se za ty roky v lecčems škola nezměnila. Už v 80. letech se našli rodiče, kteří hledali za neúspěchy školáků především vinu kantorů. A zatímco dnes se hlavně u majetných vyhrožuje ukončením finanční podpory nebo odejitím ze školy (což pro školu znamená, že přijde o peníze), tehdy šlo hlavně o moc strany a postavení v různých funkcích. I tehdy byli grázlíci a flákači a obecně se školní problémy vlastně nezměnili. Většina dětských hereckých výkonů je nic moc, ale jistě je předčili Milan Šimáček a Michaela Kudláčková. Když si celkově proberete následné seriály se školní tématikou uvědomíte si, že My všichni školou povinní je nakonec pořád nejkvalitnější seriál. (07.04.2022)

Vcelku dobrá sonda do fungování socialistického školství a potažmo i společnosti. Seriál má rozhodě nadprůměrné obsazení, ale scénář je plný uhlazeného, resp. konformního přístupu k zobrazování problematické skutečnosti. Nejde více do hloubky, zřejmě ze strachu režimu, že by se naplno rozkrylo šablonovité uvažování většinové společnosti. Na druhou stranu, téma školství je zde poddáno zajímavě skrz morální a emocionální dilemata v různých věkových a třídních hladinách. Nakonec tedy tři hvězdy i za občasné povedené herecké výstupy. (06.07.2016)