Podivuhodný příběh Henryho Sugara

Velmi hravá a povedená jednohubka. Humor tak subtilní a jedinečný, že jej mnozí ani nezaregistrovali a měli jej za otravné komentování. Věřím že i další plánované povídky budou natočeny s podobnou invencí a pointou. Není tu řečeno nic co bychom neslyšeli už dříve, ale je to řečené tak trochu jinak. Čeká nás ještě: " The Swan, ten dorazí na Netflix 28. září. Povídka pochází ze stejné sbírky jako Henry Sugar. Sleduje dospívajícího a šikanovaného chlapce. Agresoři vybavení střelnou zbraní si krátí čas střelbou ptáků, do čehož nevinného chlapce proti jeho vůli také zatáhnou, což bude mít fatální následky. Den poté, čili 29. září, přijde na řadu nepříliš známý The Ratcatcher, vydaný roku 1954, zaměřující se na osudy profesionálního deratizátora. Literární příběh je koncipovaný jako dialog probíhající takřka v reálném čase. Četba tedy trvá stejně dlouho jako čas předkládaného příběhu. Dahl v něm tematizuje pracující třídu a připomíná, že všichni jsme si rovní. Staví se také proti týrání zvířat na příkladu neoblíbených krys." zdroj kinobox.cz (28.09.2023)

Tak jak jsem nadával u poslední Andersonovy celovečerní kraviny, tak jsem byl s touhle milou adaptací Dahlovy povídky spokojen. Krátký film mu sedí mnohem lépe, ten jeho typický styl se tolik nevyčerpá, a nestihne nudit. V jednoduchosti je krása, a tenhle skoro Werichovský příběh si zjevně užili i fajn herci - hlavně spolehlivý Cucumberák a roztomilý Kingsley. (15.10.2023)

Toto andersonoveské pokoukání mi zprvu přišlo poměrně otravné, protože postavy neustále říkají, co zrovna dělají, udělají nebo udělali, ačkoliv to divák zrovna vidí, uvidí nebo viděl. Film to z očividných důvodů nepotřebuje, ale zde postavy vypráví příběh jako kdyby divákům nebylo dán obraz ke sledování. WA si nejspíš myslel, že by mu to mohlo projít, pokud to bude součástí humoru, ale je to asi tak vtipné, jako když postavy Taiky Waititiho explicitně říkají, jak se zrovna cítí, ačkoliv by to kvalitní scénář umožnoval vyčíst z podtextu. Výsledek mi tedy přijde poněkud debilní a tento dojem převažuje nad faktem, že ony obrazy jsou právě tak úhledné, barevné a členité, jak jen WA dovede. Co se kulis týká, nutno uznat, že režisér si dal opět záležet a 40min stopáž činí film divácky vstřícnější, protože Wesův styl znevažuje drama (čtenář si může zkusit vzpomenout, kdy byl u Andersonova filmu naposled napnutý) a u filmů klasické délky hrozí, že se to divákovi přejí dřív, než film skončí. Nelze totiž utáhnout film jen na hezkých kulisách a rámování a mě tedy příběh Henryho Sugara nezaujal, protože je to celé natolik vyumělkované a narychlo odvyprávěné, že z vyprávění nic neplyne. Obsah je jen věšákem pro autorský styl. (28.09.2023)

Úžasná povídka, pro níž bylo jméno režiséra Wese Andersona tou jedinou správnou volbou. Právě jenom on totiž dokáže na plátno přenést veškeré, byť i ty sebemenší nuance, což je navíc korunováno i jeho osobitým kompozičním stylem. Pokud jste tedy fanoušky jeho snímků, potažmo i fanoušky povídek Roalda Dahla, tato delikátní jednohubka je pro Vás přesně tím pravým. (Netflix) (30.09.2023)

Z posledných krátkych filmov (Poison, The Ratcatcher), ktoré Wes Anderson cez Netflif vypustil do sveta, práve ten s dĺžkou seriálového epizódu je koncepčne a herecky najjednotnejší. Vybraní herci vo svojich roliach sa cítia komfortne. Osobné hodnotenie: 81% (****) (03.10.2023)