Podivuhodný příběh Henryho Sugara

Myslím, že Wes Anderson bude můj typický 3* režisér. Snímky od něj jsou zajímavé svou originalitou, jinakostí, barevností, hravostí, humorem, stylem vyprávění. Přiznám se ale, že jeho speciální kulisy a vizuál mým očím nelahodí a rozhodně nejde o můj styl. Asi budu mít vždy hlavní problém s dějem, který mě zatím ani jednou nijak neuchvátil nebo mi nic neříkal. Vyprávění bylo extrémně rychlé a herci byly zároveň vypravěči a zároveň postavami. Humor jsem zaznamenala a párkrát jsem se zasmála, ale jen v minimální míře. Líbí se mi, že si Anderson jede „to svoje.“ Slabší 3 (21.05.2024)

Podivuhodný příběh Henryho Sugara je velice povedený kraťas, který rozhodně stojí za zhlédnutí. Není to sice asi Andersonův nejlepší film (ono také těžko srovnávat krátký příběh s celovečerním), ale minimálně působí jako čerstvý vzduch mezi jeho posledními projekty, mimo jiné díky skvělému a neokoukanému obsazení a nápaditému způsobu vyprávění. Anderson vzal vše, co ho dělá dobrým, a vložil to do necelých čtyřiceti minut, a přidal k tomu něco nového. Příjemná délka, krásné vizuály, nápaditý přístup a fantastičtí herci. Více zde. (28.09.2023)

Bylo to příjemné.  Opravdu zdařilý mix stylů dvou velkých vypravěčů. Jen jedna drobná vada. Ani by mi nevadil ten voice-over. Ale ten záměrný voice-over, kdy čtou povídku i se všemi "Herny řekl" "Henry odvětil" mě teda šíleně štval. A myslím, že to příběhu nedodalo nic nového. Obešel bych se bez toho. (28.09.2023)

Z posledných krátkych filmov (Poison, The Ratcatcher), ktoré Wes Anderson cez Netflif vypustil do sveta, práve ten s dĺžkou seriálového epizódu je koncepčne a herecky najjednotnejší. Vybraní herci vo svojich roliach sa cítia komfortne. Osobné hodnotenie: 81% (****) (03.10.2023)

Anderson stále umí sehnat skvělé herce a skvěle je povodit mezi půvabně kýčovitými obrázky, leč už nějakou tu dobu trpí též neschopností (nyní asi již chronickou) uplácat zajímavý příběh, jehož absenci se zde podobně jako ve Francouzské depeši snaží maskovat kulometným drmolením dávajícím jednomu mně vybrat toliko ze dvou možností – buď přestanu páně režisérův slovní průjem nejpozději po deseti minutách sledovat, nebo si budu muset skočit pro aspirin. Lepší dvě díky Monsieuru Gustavovi, Šmakovi a zejména staršímu z obou přítomných Benů, který byl jako vždy vynikající. (28.09.2023)