FeriusParfax

Po sledování "Hobita: Bitvy pěti armád" jsem si uvědomila, že to bylo jako být na sletu kohoutů - hodně křiku, málo výsledků. Film mě nechala s pocitem, že spousta věcí zůstala nevyřešena, a loučení s trpaslíky mi přišlo spíše jako rozloučení s prázdným kelímkem piva. Naštěstí tu byly narážky na "Pána prstenů", které mi přinesly úsměv na tváři a připomněly mi, proč jsem se do Středozemě vůbec vrátila. Bylo to jako setkání s starými kamarády, kteří mi připomněli lepší časy. Ale musím se přiznat, že film byl zbytečně natahovaný jako Lukova třípokojová trpasličí chalupa. Některé scény byly prostě příliš dlouhé a mělo to tendenci ztrácet mě v boji a bitvách, které se staly spíše směšnými než epickými. Celkově vzato, "Hobit: Bitva pěti armád" je film, který mě zanechal s mírně rozpačitým dojmem. I když jsem ocenila některé narážky na "Pána prstenů" a nostalgie, celkově to bylo jako cesta na Erebor - trochu zdlouhavé a plné nevyužitého potenciálu. P.S. poslední recenze z pera ChatuGPT. Zajímavá zkušenost. Celkem mě rozesmál :)

Po zhlédnutí filmu "Hobit: Šmakova dračí poušť" jsem se cítila spíše jako trpaslík v pekle než jako hrdina Středozemě. Film se nechal unést přehnanou dávkou akce, která působila jako draka bez hrdla - nezvladatelně a zbytečně moc. Skřeti v tomto filmu ztratili respekt a zdálo se, že se zešíleli ještě víc než ve svých doupatech. A kdo by je mohl vinou, když se ocitli v tak zběsilém akčním maratonu? Co se týče romantické linky mezi elfkou a trpaslíkem, byl to spíše trapas než milostný příběh. Nevěřila jsem ani vzdáleně jejich vzájemným citům, ačkoli jsem byla ochotena věřit mnohým fantastickým prvkům v tomto světě. Jediným světlým bodem byl humor, i když tentokrát to bylo spíše smíchem z absurdity situací než záměrných vtipů. Možná to bylo tak trochu směšné, ale kdo nechce trochu smíchu v době, kdy se válčí s drakem? Celkově řečeno, "Hobit: Šmakova dračí poušť" je film, který mě nezanechala v kouzlu fantasy světa. Spíše jsem si připadala jako bych uvízla v šíleném snu Gandalfa s příliš mnoha skřety a příliš málo smyslem pro rovnováhu. P.S. hrátky s chatGPT pokračují, tentokrát s troškou humoru chatuGPT vlastním...

Po zhlédnutí filmu "Hobit: Neočekávaná cesta" mám smíšené pocity. Zatímco jsem se těšila na další dobrodružství ve Středozemi, nakonec jsem byla zklamaná některými aspekty filmu. Postavy mi bohužel nepřipadaly příliš věrohodné a jejich rozvoj byl plytký. Některé momenty působily příliš uměle a nuceně, což mi bránilo vcítit se do příběhu. Navíc mi vadilo, že přílišným používáním CGI se film trochu ztratil v umělém světě a ztratil na autentičnosti. Na druhou stranu musím ocenit nádherný svět, který režisér vytvořil. Fantazie a kouzlo Středozemě jsou v tomto filmu skvěle zachyceny a přinášejí divákovi únik do fantastického světa. Celkově vzato, "Hobit: Neočekávaná cesta" je film, který nabízí směsici pozitivních a negativních prvků. I když se mi nelíbila plytkost postav a nadměrné použití CGI, ocenila jsem úžasný svět fantasy, který film nabízí.   P.S. recenze je jen na zkoušku vygenerovaná ChatemGPT.

Na Vladyku a jeho rádoby vtipné průpovídky si asi budu chvíli zvykat. Nemůžu ale upřít, že v sobě nese i jakýsi klid a pohodu, o což mi jde ve sledování především. Tak si na něj snad brzy zvyknu… Jinak se pokračuje po Stezce, tentokrát spíše asfaltce. Což samozřejmě není tak atraktivní, ale příroda kolem je neměnně krásná. Lesní bary mám v oblibě, tak jsem ráda, že se jich na Stezce pár objeví. Opět krásný díl z Krušných hor. Už abych tam byla.

O Stezce jsem měla mlhavé tušení. Jakmile jsem však viděla první scénu, tak se mi nastartovaly rotory a věděla jsem, že to prostě musím jít! Stezka hned v prvním díle vypadala krásně. Příroda samozřejmě úžasná. Cestou vás čeká spousta tipů na zajímavá místa. Líbí se mi mapka, kterou ukazují, aby se divák orientoval, kde v ČR se zrovna nacházíme. Taky mě velmi zaujala informace o aplikaci EPP. Zajímavý projekt. Zatím moc milé překvapení. Stopáž je dostačující a celé se to nese v extrémně pohodovém duchu.

Anime s francouzským dabingem (jo, bylo to divný) přineslo hořkosladký konec. Cením myšlenku filmu. Ale nedokázalo mě to vtáhnout do děje nebo předat atmosféru. Asi u mě zkrátka nezafungovala ta animace. Hlavní hrdina byl extrémní bručoun, ale se srdcem na pravém místě, jak se ukázalo v těžkých chvílích. Několik let příprav na výšlap narušil stejně zapálený fotograf, který mě svou rozhodností, že chce vylézt až na vrchol (aniž by se připravoval) spolu s hlavním hrdinou, mile překvapil. Přiznám se, že jsem ani nevěděla, jestli si užívám pohledy na KRESLENÉ hory. I při krátké stopáži jsem se u filmu bohužel trošku nudila. Dopis od bručouna byl ale překrásný. Stejně tak i hudba.

Konečně dokument o včelkách… Se zpracováním to ale dost drhlo. Už začátek dává tušit jakousi artovou nebo spiritualistickou notu. To hned potvrdí pán s naprosto debilní a zbytečnou průpovídkou, jak vzniklo slovo včela. Dokument pokračuje několika rádoby uměleckými záběry na stromy, vodu, holohlavé dítě,… Poté nás konečně čeká nějaký ten záběr na včelky a první zajímavost. Kdyby se dokument nesl na informativní vlně jen o včelkách, jistě by to dopadlo lépe. Velmi časté hudební vložky, které byly naprosto zbytečné a hloupé dokumentu hrozně ubližovaly. Moc se mi nelíbila ani pronesená moudra většiny lidí, ala „já vím víc než vy.“ Obrovská škoda, protože ta troška záběrů na včely byla krásná (vylíhnutí, mumraj v úlu) a informace zajímavé. Škoda… dokumentů na toto téma není mnoho a tady šlo o úplně promrhanou šanci. Líbil se mi jen přístup řezbáře. P.S. co to je sakra za strašnej plakát?

Spoiler. Čekala jsem to horší. Asi proto se hodnocení vyšvihlo na oslnivé (i když slabé) 3*. Opět klášter, opět spiknutí, opět podezřelé početí malého satánka. Do toho všeho vás celý film provází zlovolná pobožná hudba, která vás má svojí velikostí zadupat do země. Nenáročný horor s občasným zábleskem strašidelna. I když nejděsivější bývají ty pánbíčkářské řeči. Sestra Cecilie byla celkem kus, a tak jsem se těšila až uvidím, co z ní vyleze. O to vás však tvůrci bohužel ochudí. Ale nezoufejte, čeká vás grandiózní finále… P.S. Profesor potěšil

Myslím, že Wes Anderson bude můj typický 3* režisér. Snímky od něj jsou zajímavé svou originalitou, jinakostí, barevností, hravostí, humorem, stylem vyprávění. Přiznám se ale, že jeho speciální kulisy a vizuál mým očím nelahodí a rozhodně nejde o můj styl. Asi budu mít vždy hlavní problém s dějem, který mě zatím ani jednou nijak neuchvátil nebo mi nic neříkal. Vyprávění bylo extrémně rychlé a herci byly zároveň vypravěči a zároveň postavami. Humor jsem zaznamenala a párkrát jsem se zasmála, ale jen v minimální míře. Líbí se mi, že si Anderson jede „to svoje.“ Slabší 3

Bavilo mě to. Strach z pavouků sice vůbec nemám, takže mrazení v zádech se mi vyhnulo, ale jinak film pobavil. Líbilo se mi herecké obsazení, kdy mi byli snad všichni sympatičtí a kupodivu jsem nikomu nepřála smrt. Pavouci byli udělaní perfektně. Skoro jako živí. Několikrát jsem se i zasmála (scéna v koupelně, nabušený negřík, kterak strká hlavu kam nemá a agresivní uklízečka). Úplně mě nebavila konečná přestřelka, policejní akce a zdlouhavý začátek bez pavouků. Samozřejmě se postavy občas chovaly hloupě nebo divně, ale přiznejme si, že to trošku divná situace byla… Něco podobného se neděje každý den. P.S. plakát se opravdu vydařil. 3,5*