Děti Nagana

Kdybych měl označit nejhezčí období v životě řeknu devadesátky. Nevinné a plné úžasů, jak dobrodružných, filmových, sportovních. Už je to celkem dlouho, a tak můžou dnešní pokročilí třicátníci melancholicky polemizovat o tom, co za úžasy přineslo toto kouzelné období od Sametové revoluce až po dobu těsně před prvními dostupnými mobily. Taktéž jsem ročníkově zařazen do této doby a perfektně souzním s režisérem Pánkem nejen o filmových blockbusterech, které nás zavalili v kinech, taktéž denní rutině častokrát utrápených školních hodin s poznámkami a prověrkami a skvělých odpoledních a podvečerních blbnutích se sportovním náčiním všeho druhu. Film zachycuje období jara a léta 98 roku, kdy se každý chtěl po zlatém Naganu vytáhnout v umu honění se s otřískanou hokejkou o beton za míčkem. Utopil jsem se v mnoha detailech, které mě sem tam i vstříkly slzu do oka aspoň pár momentů. Otec v trenclích požírající křupky u lahváče, klasický blonďatý tarzan v modrém plášti jako školník, vyhrožující čítelka se znalostí místa zaměstnání rodičů žáka, věčný ohryzek v lavici, pogy, tamagoči, hokejové kartičky, které dosud pečlivě ochraňuji, í-ej-sports-ci-ne-gejm paření, kdo nehrál FIFU či NHL jakoby nežil, kšiltovka lapačka.. každej, co to prožil tohle dokáže a dokázal by ještě mrdu zážitků přidat typických pro tento věk, jenže bychom tu byli stráášně dlouho..ale jen v rychlosti otec mě tenkrát křečovitě držel u televize až to bolelo, říkal, že sem jeho štěstí a dáme góla. Dali sme to bylo řevu, že málem urval lustr ze stropu a blbnutí s hokejkou a kšiltovkou jsem od fandy Floridy Panthers a Johna Vanbiesbroucka z nedělním ranním shrnutí výsledků NHL přetavil ve vítězství ve florbalové lize mé pozdější střední školy..  Děkuji a přeji další emoční zážitky na filmovém poli pane Pánek. 80%  + za písničku Heroes, proč protože to byla v roce 98 společně s Puffem Daddym hitovka z Godzilly, na kterou jsem !MUSEL! za účasti akutních neštovic. :) (22.05.2023)

Kdo zažil a sledoval OH 1998 a zmíněný hokejový turnaj v Naganu, tak si jistě při sledování tohoto filmu oživí svoje vzpomínky na tuto dobu. Já měla tehdy 14 let a stejně jako hrdinové ve filmu, jsme i my sledovali semifinálové drama s Kanadou ve školních lavicích s našimi učiteli. Krásný to zážitek. S filmem tak úplně OH v Naganu nesouvisí, v podstatě Nagano je zmíněno jen v pár úvodních minutách. Poté již sledujeme příběh chlapce, který se jako řada jiných, chce stát slavným hokejistou, v jeho případě Dominikem Haškem. Přidá se k němu parta různorodých děti a vytvoří tým, který na plácku začne hrát "hokej". Trenéra jim po nějakém čase začne dělat skvělý Hynek Čermák, jako otec jednoho z nich. Příběh je hodně podobný americkým rodinným filmům o různých partách dětí, co hrají nějakou hru či sport. Jednu hvězdu z plného počtu musím ubrat za rozmazleného hlavního hrdinu (fakt respekt k jeho matce, že mu jednu nevrazila), nedotažené a nadbytečné zápletky (Káťa a její otec, vztahy v partě, problémy hl. hrdiny ve škole a s nevlastním otcem...) a některé slabší herecké výkony. Ale celkově, čert vem všechna negativa, film objevuje staré vzpomínky, jak si řada z nás v roce 1998 koupila hokejky a šla si hrát na plácek za domem na Jágra, Šlégra, Růžičku, Haška..... A to je na tom to krásné :) (15.05.2023)

Pásky z Nagana meets Bylo nás pět (plus goalie). Pokud u Toma Brentona (Dom) identifikujete, že si listuje ve své sbírce Skoreček ze sezóny 89-90 (které byly okolo r. 1998 opravdu affordable), rozeznáte dobový rozdíl fotečky Dominika Haška v modrém dresu s býkem a dvěma šavlemi od fotečky Dominika Haška v bílém či černém dresu s býčí hlavou, pokud jste někdy proměnili právě dodělanou klenutou chodbu v prostor pro samostatné nájezdy s prodlouženou bruslící plochou, pokud jste někdy měli šitové plastové domácí minihokejky tak omlácené, že se na čepeli rozesral plast, pokud jste se s nejlepším kámošem pohádali o to, kdo bude hrát za fiktivní tým "Aliens" (btw Alien 1 běžel na Nově těsně před čtvrtfem s USA, takže slušná night of palpations), pokud jste někdy více než 20 minut uvažovali nad trejdem zánovní kartičky Gartha Snowa, opatřené speciálním barvoměnným layerem či závodili, kdo první splaší nejnovší Viktorky (kartičky NHL, které pravidelně nově vycházely jako první), pokud jste znali celou soupisku loserů z Boston Bruins (poslední tým tabulky NHL 96-97) či byli schopni hodiny diskutovat o tom, zdali je lepší Tom Barrasso, nebo Andy Moog..... pak jsou 'Děti z Nagana' přesně film pro vás, relativně bez ohledu na kvalitu. Pro ostatní normální lidi je to jen další pohodový letní snímeček mezi večeří a prcáním. (12.05.2023)

Dlouho jsem neviděl domácí povedený dětský film. Ačkoli mám výhrady, byl jsem ve finále spokojený. Příběh je jednoduchý a přímočarý, závěr nepřekvapil. Některé děti herectvím neoslnily, jednání dospělých bylo poplatné pointě, ale určitá nostalgie a dojemný tón dal zapomenout nedostatkům. Povedená vzpomínka na mládí v devadesátkách. (05.06.2023)

V Detech Nagana uvidite misto hokejovych hvezd generaci skolaku se spolecnymi vypravami na kolech a v zaveru kdy dej mu graduje i zapas ve stylu Okresni prebor, kde se outsideri postavi starsim frajerum ve stylu Kokosi na snehu. Filmu se me podarilo vtahnout. Je to typ snimku o lehce oblecenim uvalenych tymech s trenery za zenitem, kteri to vsem nandaji. Trochu mi chybelo vic vypjatych chvil a vubec napadu i hlubsi zaber socialniho tematu. A take uveritelnejsi postavy a lepsi herecke vykony detskych hercu. Ale uprimnost zapletky a atmosfera pusobi zdarile. Cilove publikum bude spise prevazovat misto deti pametnici s nostalgii. Na par vterin uvidite skutecneho Dominika Haska, ktery se ale do deje nezapoji. (02.01.2024)