Děti Nagana

Zamyslete se nad tím, kolik rodinných filmů jste za poslední roky zahlédli v nabídce českých kin. Správně, hodně málo, možná bychom je spočítali na prstech jedné ruky. Film scenáristy a režiséra Dana Pánka nám v tomhle ohledu docela napravuje reputaci. Je totiž oddechovou feel good podívanou s neokoukanými známými tvářemi (třeba takového Otakara Brouska mladšího jsem na velkém plátně snad ještě neviděla) i sympatickými dětskými herci. Celá zápletka je sice hodně přímočará a předvídatelná (partu nezkušených dětí čeká hokejový zápas proti obávaným starším klukům, jak to asi dopadne), ale zasazení příběhu do konce devadesátých let krásně brnká na nostalgickou notu. Takže za mě velký palec nahoru. (20.07.2023)

Bohužel film, který balancuje na poli několika subžánrů, ale neví čím chce přesně být. Filmem o dospívání v devadesátkách? Nebo filmem o naplňování svých snů? O první lásce? Či hledání sebe sama a své role v nově vzniklé rodině? To všechno tam naleznete, ale nic z toho nemá dostatek času pro detailnější probrání či rozebrání. Jde cítit, že režisér trávil své dětství v devadesátkách, protože řady detailů odpovídají tomu, jak jsem i já toto dětství prožíval (pogy, tomagotchi). Bohužel ale pro výše řečené nemohu udělit alespoň ty tři hvězdy. 55% (14.05.2023)

Bál jsem se, aby to zase nebyl typický český nudný film, ale nakonec jsem byl vcelku mile překvapen. Děti Nagana se od současné české filmové produkce liší hned v několika ohledech, a to zejména příjemnou dobovou atmosférou plnou nostalgie, decentním, přesto fungujícím humorem, a také zajímavým příběhem. Chválím výběr herců, nejvíc mě bavili tradičně výborný Hynek Čermák a charismatický Otakar Brousek. Naproti tomu dětští herci mě bohužel nijak zvlášť nezaujali. Pochvalu si zaslouží i kamera a střih, závěrečný zápas má tak svižné tempo a potřebné napětí. Leccos by se dalo vytknout i příběhu, z mého pohledu to ale není nic zásadního, jako celek mě film bavil, užil jsem si ho,  takže u mě dobrý. 7/10. (24.05.2023)

Dlouho jsem neviděl domácí povedený dětský film. Ačkoli mám výhrady, byl jsem ve finále spokojený. Příběh je jednoduchý a přímočarý, závěr nepřekvapil. Některé děti herectvím neoslnily, jednání dospělých bylo poplatné pointě, ale určitá nostalgie a dojemný tón dal zapomenout nedostatkům. Povedená vzpomínka na mládí v devadesátkách. (05.06.2023)

Aj keď po dejovej stránke nie je tento film žiadne terno, má v sebe neuveriteľnú dávku nostalgie. V čase českého triumfu v Nagane som mal 10 rokov, takže to bol zhruba vek Dominika a jeho rovesníkov. Tento film bol pre mňa obrovským nostalgickým závanom, a to čo prežíval Dominik, som prežíval aj ja, takže o to väčší záber mal na mňa tento film. Hokejbal s tenisákom bol u nás na dvore medzi panelákmi takmer každodennou činnosťou, takže mnoho toho "podprahového" humoru som o to viac precítil. Každopádne, dejovo bol tento film značne predvídateľný, každému snáď bolo jasné, ako to napokon skončí. Ale nevadí, v tomto prípade mi ten happy end vôbec neprekážal. 4* (19.06.2023)