Král Artuš

Diváci, ktorí tvorcom KRÁĽA ARTUŠA vyčítajú voľné narábanie s históriou, by boli mimo. Keby... Keby si túto jamu nevykopali sami tvorcovia v čele s producentom Bruckheimerom. Už ten šialený úvodný preslov sa tvári ako hodina dejepisu! To je úsmevné už preto, že nie je doložené, či kráľ Artuš vôbec žil. Wtf. Ak však prižmúrime oko nad barbarskou nevzdelanosťou a rozhodneme sa film brať ako „rozprávku“, budeme milo prekvapení scenárom ukazujúcim okrúhly stôl, Lancelota či Merlina v iných polohách, než sme bežne zvyknutí. K tomu zručná akcia (zamrznuté jazero), sychravá výprava, zmysel pre humor (Ray Winstone: „Najradšej mám číslo tri“), tímová práca (v družine nestojí Artuš na prvom mieste), hudba, bizarný zloduch (Stellan Skarsgård) a predovšetkým ako odušu spasenú hrajúci Clive Owen. Jeho múdremu a rozvážnemu Artušovi zhltnete vetné konštrukcie, aké by menej zaujímavému hercovi neprešli. Tvorcovia volia plytké dialógy o slobode, tolerancii, viere, priateľstve, hrdosti, osude atď., ale tieto potencionálne zápory zatlačujú do úzadia nádherné kone s fŕkaním sa rútiace rozľahlou krajinou, sokol, lukostrelci, pôvabne zababraná Keira Knightleyová, udatné činy atď. Diváci každopádne nadšení neboli, snímka s rozpočtom 120 miliónov celosvetovo zarobila ledva 203. (31.03.2005)

Když už pominu to, že film bezcitně překopává jednu z nejoblíbenějších legend, kterou jednoduše téměř každý touží vidět v klasické podobě, zůstává mi po shlédnutí pachuť ze špatného filmu, který nebyl ani to, za co ho tvůrci prohlašovali a ani to, co jsem od něj čekala. Už na začátku mě štvaly všechny ty historické nepřesnosti i vyložené kiksy, neustálé kecy o svobodě (přitom ve "středověku" myšlenky o nějaké svobodě napadly snad jen blázna), přitom středověk vlastně začíná pádem Říma, takže tato verze artušovské legendy se odehrává ještě ve starověku...A tak bych mohla pokračovat dál...Snad jediným kladem snímku byl Clive Owen, byť i ten umí zahrát mnohem lépe. Snad se Jerry bude zase orientovat na Michaela a přestane si hrát na producenta "opravdového umění". Byli bychom mu vděčni. (27.10.2005)

Zajímavý nápad zkusit zpracovat legendu o Artušovi způsobem, jak to mohlo ve skutečnosti být. Bohužel právě scénář je největší slabinou filmu, mohla to napravit režie, kdyby právě ta nebyla tím druhým největším záporem. Film, který sám o sobě není špatný, jen je naprosto ve všech ohledech tuctový. Jediným opravdu výrazným kladem je Zimmerova hudba. Sice je to zase jen úprava a variace jeho předešlých věcí, ale stále to ve filmu na plno funguje. (01.02.2005)

On je to v podstatě docela takový obstojný velkofilm a často se mi nabízelo srovnání s druhým dílem Pána prstenů a oba ze souboje vychází tak trochu nastejno. Po dokoukání jsem si říkal, že budu zase jeden z mála, který dá nižší hodnocení, než většina ostatních. K mému překvapení se shoduji. Tento film je směšný. A to především svým scénářem (jak jinak), režií, herci a hudbou a ano, i efekty. Herci jsou vybráni přesně tak, aby bylo hned divákovi jasné, kdo bude záporňák (holá lebka a neupravený dlouhovlasý buran) a kdo klaďák (vymydlený hezoun s účesem z dvacátého století). Stejně vypočítavá je role té ženské, což měl být asi od tvůrců takový malý vtípek. Nemůže být přeci film bez nějaké nádherné kočky. Proč Artuš nezachránil třeba nějakou ošklivou, nechutnou a nepřijemnou fuchtli? Asi náhoda. U soubojů jsem podřimoval, jelikož mě prostě všechny ty střihy uspávaly. Scénář, to je jedno veliké klišé. Až na pár poměrně vtipných (i když ostudně vypočítavých) scén jde o naprostou sebranku stokrát slyšených žvástů. Hudba je průměrná a zněla mi nepatřičně. Na dvě to vytáhla mimo jiné zajímavá scéna na ledu, ale je to trochu málo. Mimochodem těžko říct, jestli je dobře nebo špatně, že film šel úplně mimo artušovskou legendu, že o Excaliburu tam neni ani zmínka, Merlin tam je jednou, Svatý grál se taky nevyskytuje. Kdo by si přál všechno toto vidět znovu? Snímek Král Artuš na to šel jinak, bohužel se to příliš nepovedlo. (15.03.2006)

Tento film není dost dobře hoden, abych se o něm nějak více rozepisoval, ale přesto to udělám. Když pominu chatrný scénář, který si legendu přetvořil "k obrazu svému" a zcela opomněl jakoukoliv mystičnost celého příběhu, musím říci, že režie je tak zoufalá, až mě z toho oči přecházely. Neschopnost režiséra se projevila hlavně při akčních bojových scénách, kdy 99% akce obstaral střih, v němž nejdelší záběr trvá cca 1 vteřinu. Ono totiž když natočíte 3-4 kamerama partičku lidí, jak kolem sebe zoufale mávají meči a sem tam se náhodou do nějakého jiného meče trefí, výsledný obraz rozstříháte asi tak na milion kousíčků a v naprosto chaotickém pořadí opět poslepujete do jednoho kusu, budete mít položen základ ke všem bojovým scénách tohoto (a podobných "výpravných") spektáklu. Tvůrce si asi byl své neschopnosti vědom a tak se spolu s ostatními snažil zachránit monumentálnost filmu patetickou hudbou, ale ta se v tomto případě zcela minula účinkem a daleko lépe by vyzněla na pohřbu pana Fuquy, jenž by byl pouze logickým vyústěním zneuctění tak jedinečné legendy. Pokud tento film viděli tvůrci Excaliburu, musí se řehtat ještě teď nad tím, jak zoufale si počínali všichni při natáčení Krále Artuše. Bohužel to platí i o hercích, jejichž některé repliky (původně zamýšlené smrtelně vážně) vyzněly spíše tragikomicky (hlavně Clive Owen "vynikal"). Role Keiry Knightley v tomto snímku je vskutnu nepovšimnutíhodná - udělat z Ginevry akční hrdinku je jedna věc, ale nechat ji bojovat polonahou, to už zavání diletantstvím nejvyššího kalibru (zřejmě výsledek nějaké sexuální úchylky režiséra). Proč vlastně dávám jednu hvězdičku? Protože tvůrci vyšli ze stejné legendy, jako autoři mého nejoblíbenějšího filmu, Excaliburu. Bohužel vyšli zcela špatným směrem a jejich výtvor tak musí skončit zákonitě v propadlišti dějin. (10.10.2004)