Saltburn

Kdo by si byl pomyslel, že se heritage filmy dočkají takového nádherného comebacku... Saltburn ale není snímkem pro každého a své publikum bude patřičně rozdělovat. Patřím do skupiny nadšených diváků a to hlavně za dechberoucí herecký koncert Barryho Keoghana. Ten zde ztvárňuje dalšího společenského outsidera a podivína, který je ale podivínem pouze na první signální. Jacob Elordi a Rosamund Pike mu více než dokonale sekundují. Saltburn je formálně a esteticky dokonale stylový snímek, který si jednoznačně zaslouží pozornost a nejrůznější ocenění. A za zcela poslední pasáž s Barrym jsem režisérce velmi vděčný. (25.12.2023)

Vizualne fajn, ale tim to tak konci. Zapletka je asi tak nepredvidatelna jako ze po nedeli prijde pondeli. Chybi jakykoli twist. Tech par radobysokantnich scen z toho trci jak klacek z vody, protoze tam vubec nesedi a nehraji. O budovani postav nemusime mluvit vubec, protoze tam zadne neni, postradaji hloubku, motivaci i logiku. Ale tak aspon, ze je to dlouhy! Jako videoklip k nejake pisni od Eurythmics by to asi fungovat mohlo, jako celovecerak nikolivek. (24.12.2023)

Byla jsem extrémně motivovaná si ten film užít: Barry Keoghan, liverpoolský přízvuk, vyšívané sako... Alas Emerald Fennell mě i svým druhým filmem a jeho nesmírnou "debutovostí" opět zklamala. Je to nepropracované, nedotažené, jako by to byl jen výňatek z čtyřhodinového filmu a bez toho "zbytku" události, emoce, postavy nedávají smysl. "Začátek" ve škole byl strašně, strašně dlouhý a stejně po něm chlapci nepůsobili jako přátelé, ale jenom jako náhodní známí. Proč byl kladen takový důraz na postavu Ewana Mitchella? Jakože chápu, že bylo potřeba, aby měl Oliver koho zradit, ale proč dostal takové množství osobnosti (možná víc než Oliver, Felix a Farleigh dohromady), když bylo jeho úkolem prostě zmizet? Připomíná to spoustu dalších filmů a knížek, z nichž některé z nich autorka i zmínila jako inspiraci, já sama jsem si vzpomněla samozřejmě na Zabití posvátného jelena, Soumrak dne a Carmillu. Jenomže každé takové připomenutí bezchybné klasiky jenom zdůrazňuje to, jak nehotový a bez vlastní identity Saltburn je. A na závěr osobnější výtka, jakkoliv Barryho zbožňuji, tak do téhle role se mi nehodil, za prvé je moc starý, a za druhé už si přesně takovou postavu perfektně zahrál právě v tom Posvátném jelenovi, takže tady působil jen unaveně a bez inspirace. (21.03.2024)

Těžkej rip-off Talentovaného pana Ripleyho, který jde mnohem víc po vnějškovém pozlátku, než po sofistikovanějším výrazivu a hlavně uvěřitelné psychologii postav. Při hlubším pohledu proto bohužel nepřesvědčivé a neuvěřitelné, byť je Emerald Fennell talentovaná až běda a moc jí fandím. Jen to chce trochu hlubší propracovanost a míň povrchní šokantnosti i exhibice. (29.12.2023)

Typická role pro skvělého Barryho Keoghana ve vztahovce s odstíny Talentovaného pana Ripleyho, v prostředí Favoritky s britpopovými šlágry. Panoptikum postaviček bohaté rodiny, do které se Keoghanova postava infiltruje, ovšem nevzbuzuje pochopení, zájem ani soucit diváka, na čemž padá i pro dramatizaci filmu klíčová pavučina jejich vztahů s ním. Vztahů, které prostě nejsou správně budované. Film se tak stává ambiciózním, ale nedostatečně fungujícím cynicko-psychologickým konstruktem s několika zajímavými scénami a neustálou, zvědavost vzbuzující nejednoznačností. I ta ale nakonec působí spíše výsledkem stejně nepřesné režie, s jakou Emerald Fennell vedla Promising Young Woman. (07.01.2024)