Čínský syndrom

Tak na úvod rovnou napíšu, že moje hodnocení je asi poněkud neobjektivní. Je mi proti srsti tento eko-fašistickej blábol hodnotit nějak vysoko. Vypadalo to, že scénář snad napsal nějakej poblázněnej anti-atomovej hipík a na "odborný" spolupráci se podílely Jihočeský matky. Já sice nejsem žádnej exprd přes jadernou energetiku, ale sofistikovanější informace snad dokázaly poskytnout i encyklopedie pro děti typu "Už vím proč". Dávám jednu jedinou hvězdu aspoň za herecký výkony, ale jinak mě tenhle blábol docela nasral. V podstatě to celý vyznívá asi takhle: "Zavřete jadernou elektrárnu. Sice o tom vim úplný hovno, ale mam tady děti." To už řikal jistej pán s knírkem a emo-patkou, že pokud chcete lidi zmanipulovat, musíte jim nakecat, že je to pro dobro jejich dětí... (05.08.2013)

Kdepak, s šikmýma očima nemá čínský syndrom nic společného. To spíš s Jane Fondovou, z jejíž krásy budu mít teď syndrom já. No a vidět Majkla s plnovousem ve vytahané flanelové košili byl také zážitek z vyšší kategorie. Co se filmu samotného týče, svým tématem je rozhodně nadčasový a nezničitelný, protože jestli já osobně něčemu nevěřím, tak tomu, že hospodaření s nejnebezpečnější věcí na světě je naprosto bezpečné. A pak také - Plzákův zákon velící zatloukat, zatloukat, zatloukat, se očividně dá náramně uplatnit i v jaderné fyzice. (14.05.2012)

Po všech těch neurotických komediálních rolích jsem měl konečně tu čest vidět Jacka Lemmona ve vážné úloze. A jeho zapálení a uvěřitelnost jeho charakteru mi vyrazily dech. Stejně tak, jako celý film, který vás neustále drží ve stavu lehkého napětí a i když se na plátně zdánlivě zrovna nic explicitního neděje, podvědomí vám říká, že někde tam za tou rádoby nevinnou slupkou vězí něco prohnilého až na kost. Žádná agitka, prostě staromódní konspirační thriller v té nejlepší podobě. (27.09.2014)

Boj jedince, který udělá zásadní rozhodnutí, proti systému podle Michaela Douglase, který u projektu stál od začátku. Nikdy mu moc nevoněly machinace okolo zkoušek a výstavby jaderných elektráren. Podle filmových studií „nekomerční“ námět se nějakou chvíli hledal a vůbec nepomáhalo, že Douglas měl za sebou veleúspěšné Kukaččí hnízdo. Dlouholetý zaměstnanec elektrárny Jack Lemmon byl nakonec výtečnou volbou, reportérka Jane Fonda, ač byla podle producentů až příliš kritická k válce ve Vietnamu, také pomohla tomu, že jde nakonec o poměrně přesvědčivý kousek o možných jaderných hrozbách a lehkovážnému zacházení s energií. Na svou dobu vyvolával palčivé otázky a paradoxně pár dní po premiéře došlo v pensylvánské elektrárně k úniku velkého množství radioaktivního plynu, což bylo pro film dokonalou reklamou. A nakonec se na něj stály fronty. (19.06.2017)

Jaký názor zastávají v otázce jaderné energie autoři je sice jasné poměrně záhy, ale o lacinou agitku se v žádném případě nejedná. Naopak to s paranoiou a konspirací pracuje se značným citem dle hesla "čím minimalističtěji, tím působivěji". Dokonce to po většinu stopáže působí (opakuji působí a nikoli že to takové i je; z technického hlediska není a ostatně ani nechce být) natolik reálně (a ve výsledku o to znepokojivěji), že kdyby byla v úvodu noticka "dle skutečných událostí", tak by tomu jistě mnozí skočili na špek; a nebylo by se jim ostatně co divit. (04.08.2014)