Reklama

Reklama

Přízraky v Benátkách

  • USA A Haunting in Venice (více)
Trailer 1

Kenneth Branagh jako slavný detektiv Hercule Poirot řeší děsivou záhadu v období po druhé světové válce. Poirot si užívá důchod v italských Benátkách. Neochotně se účastní seance, na které uvrhne zavražděný host detektiva do zlověstného, ​​temného světa. (Magic Box)

Videa (5)

Trailer 1

Recenze (330)

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Do třetice jsem okusil Hercula Poirota z úst Kennetha Branagha (jeho francouzská angličtina je tu opět naprosto skvostná) doufaje, že konečně dojde k nadšenému zvolání, že tohle je ta atmosféra, kterou jsem si celou dobu tak přál. A ano, do třetice se to opravdu povedlo. Přízraky v Benátkách vydělávají především na tom, že sází na neokoukané herce. A hlavně tu opulentnost předchozích dílů, která mi tak vadila, konečně nahrazuje komorní atmosféra, která mi k detektivovi sedí tak nějak víc. Nádherné záběry na interiéry inkriminovaného domu se neokoukají. Benátky bez lidí snad nikdy nezevšední. Rozbouřené počasí pro navození atmosféry tak snad musí být i povinnost. Možná vítězí i fakt, že tenhle příběh není tak okoukaný. Za mě tedy super. Tajuplné, až hororové a s závěrečnou třešničkou, díky které jsem odcházel s kina na výsost spokojený. ()

Spiker01 

všechny recenze uživatele

Detektivky nejsou mým oblíbeným žánrem, obzvláště ne Poirot, ale jelikož jsem viděl předchozí dva, chtěl jsem si i třetí (pravděpodobně poslední) dát, zvláště když je v takovém pěkném balení na Disney+. Kamera je skutečně nádherná a zvláště začáteční imaxovsky roztažený průlet Benátkami skutečně stál za to. Posléze se začne rozprostírat wodunit příběh, v jehož odhalování jsem nikdy nebyl extra dobrý a další variace na to mě v ničem neobohatila. Kenneth Branagh je pořád výborný Poirot a zároveň režisér, má tuhle látku rád, ovšem tématicky mě bavila více pompéznější a dražší Smrt na Nilu. Nyní Disney seškrtal rozpočet (a vybral méně známější herce), což stejně nestačilo na pokrytí nákladů, takže otázka jestli se dalšího příběhu dočkáme. ()

Reklama

rikitiki 

všechny recenze uživatele

Je to trochu lekací, trochu hororové, kamera v úzkých úhlech snímá zblízka, aby vyvolala klaustrofobní dojem lidí bloudících v jednom rozpadajícím se domě uprostřed vod. Ale nějak z toho nemám správný poirotovský pocit. Snad proto, že se některé postavy chovají proti svému literárnímu předobrazu, včetně Hercula. Vážně věříte tomu, že by si dobrovolně namočil svůj pěstěný knír? Je to historka značně překombinovaná, což by tolik nevadilo, kdyby tam nebyly právě ty odchylky, kvůli kterým jsem měla pocit, že nejsem na návštěvě u Poirota, ale u nějakého jeho oddaného napodobitele. K PROSTŘEDÍ KINA: Nečekaným bonusem bylo, že jsem představení viděla s pár ostatními návštěvníky v budově starého kina ve zšeřelém parku. Přidalo to filmu na atmosféře. ()

Faustka 

všechny recenze uživatele

Benátky za deště, gondoly houpající se v prudké bouři, to je něco co jsem v jiném filmu ještě neviděla. Jen mám problém s tím, že jsem Kennethu Branaghovi toho Poirota moc nevěřila. Kde zůstala pověstná ješitnost a puntičkářství slavného detektiva? Příběh je to náležitě tajemný, paní Reynoldsová jako médium byla dostatečně protřelá (když záhrobí nemůže, menší podvod pomůže), ale na Poirotových šedých buňkách mozkových si vylámala zuby. Jak prohlásil sám detektiv, vyrušený z odpočinku v důchodu: „Probrala jste medvěda ze spánku, nedivte se, že tančí.“ Palazzo Lacrime dei Giovani vzbuzuje dostatečný respekt a příběh vyprávěný dětem o morových ranách a dětských duších, které doposud nenalezly klid je skutečně děsivý (slyšet to jako malá holka, tak si cvrnku do kalhotek). Tento příběh je nejlépe zhlédnout za větrné deštivé noci, to emoce ještě zvětší. ()

Psychor 

všechny recenze uživatele

Vykalkulovaná snaha o elevaci nezáživné detektivní zápletky se dle očekávání zvrhla v absolutní hororovou křeč. Nechte popraskat pár žárovek, přitlačte na hlasitosti a předstírejte, že se jedná o horor. Třeba se některé z méně bystřejších diváků podaří opít rohlíkem. Doufám, že se studiu tento směšně průhledný marketingový tah vymstí a snímek skončí v červených číslech. Ale A Haunting in Venice trpí i mnoha dalšími neduhy: afektovaným herectvím, chaotickou kamerou či naprosto zbytečnou změnou lokace oproti knižní předloze. Místo toho, aby si režisér při budování atmosféry ulehčil práci a opřel se o benátská specifika v podobě spletitých uliček či stísněných kanálů, tak celý děj zcela nesmyslně zasadí do jakéhosi bezpohlavního interiéru. To už rovnou mohl natáčet někde na statku v Horní Dolní. Katastrofa. Jakožto zdejší hororový expert tak snímku A Haunting in Venice mohu udělit pouze jednu slabší hvězdu. ()

Galerie (54)

Zajímavosti (18)

  • První filmová adaptace románu Agathy Christie „Hallowe’en Party“ (1969), který česky vyšel třikrát v letech 1993, 2010 a 2022 pod názvem „Viděla jsem vraždu“. (NinadeL)

Související novinky

Oppenheimer už má velmi blízko k miliardě

Oppenheimer už má velmi blízko k miliardě

17.09.2023

Skvělý Oppenheimer režiséra Christophera Nolana (Počátek, Temný rytíř) už má opravdu blizoučko k tomu pokořit bájnou metu jedné miliardy dolarů. Chybí mu k tomu v současnosti už méně než 90 milionů,… (více)

Reklama

Reklama