Ultraviolet

Film, který vypadá jako intro na hru z PS1. Po všech směrech příšerně natočený, ještě hůře zahraný a maximálně špatně vypadající akční sci-fi, které se pokusilo svézt na vlně Matrixů, Equilibrium a Resident Evilů. Až uvidíte jak film příšerně vypadá, uvědomte si, že vznikl 6 let po prvním Matrixu, 4 roky po prvním Resident Evilu a 4 roky po Equilibriu. (05.12.2021)

Oblíbené klišé recenzí a diváckých dojmů posledních let "je to jak dívat se na počítačovou hru, kterou paří někdo jinej" platí v tomto případě stoprocentně a líp než u kteréhokoliv jiného filmu. Jedinou výhodou je rychlost, s níž se špatně (co špatně... přímo neuvěřitelně zoufale) renderované helikoptéry jak z Maxe Paynea honí za digitální motorkou Milly Jovovich a jejím přebarveným obličejem. Neskutečný guláš, který by ale každý filmový fanoušek měl povinně prozkoumat - dílo je to doopravdy jedinečné, i v tom ne úplně "ed-woodovském" slova smyslu. (26.05.2006)

Tu jednu * jsem tomu prskla čistě z lítosti nad takovým zoufalstvím. Ultraviolet je zhruba všechno, co si představíte pod pojmem zhovadilost. Je to slovo zhovadilost ve filmový podobě. Totálně přestřelený superbarevný prostředí obejvá hrstka morfujících se divňásků a naprosto nevýraznej záporák pije čaj a v nose nosí kovový nosní špunty. Ještě nemáte dost? Milliny vlasy se mění každejch pár sekund, všude kolem je spousta podivnejch vynálezů jako skládací papírovej mobil a podobně. Wimmer s tímhle trumfnul dokonce i to nejhorší z Resident Evil série. Zajímalo by mě, jestli je Ultraviolet podle předlohy, nebo to všechno byl jen plod Wimmerova chorého mozku. (06.11.2011)

Ultrasrajdolet. Titulky byly docela dobré, ale pak se objevili herci a zazněly dialogy, má sítnice byla přehlcena jasnými barvičkami jak na Gay Pride a zvukovodem pronikaly do dutiny lebeční takové rezonující bláboly, že jsem raději křečovitě semkla víčka a byla v osvobozujícím limbu ještě před první nekonečně opruzující sérií reklam a upoutávek. Mohla jsem si dovolit usnout - svou kvótu sračkoidních filmů jsem tento měsíc naplnila, dokonce hrubě překročila (už se projevují vážné psychické následky, snad ne trvalého rázu). Krátce jsem se probrala před závěrem tohoto přebarveného, impertinentního paskvilu, s nezájmem upřela oko na akčně vířící rej postaviček, což mi dodalo sílu doplazit se k televizi, zmáčknout čudlik OFF a nepatrně snížit ČEZu příjmy. Hodnocení se zdržím, ovšem zdejších 37% mi přijde až přemrštěně laskavých... i když Milka si za svou krásně tvarovanou tělesnou schránku a její kreace hvězdičku zaslouží, pár procent by dostal sympaťák William Fichtner a ze soucitu něco i pro toho spratka, tak jo, maximálně 35%. (30.03.2012)

Nu kontroverzní hlášky o filmech na mě obvykle působí jako magnet... takže jsem sáhla i po tomhle dvd. A zjistila jsem, že i kdyby se to jmenovalo infrared a hlavní hrdinka by se nezabarvovala nelogicky do fialova, ale vyzařovala by neviditelné sálavé vlny, bylo by to jedno. Tehle dílko je totitž totální dějový paskvil, když jsem u toho žargonu, tak mi k tomu pasuje slovo ultra-hovadina. Jenže! Pominu-li všechnu tu nelogičnost dějovou, tu práznotu duchovní a emotivní (Ultraviolet je totiž, i přes tu směšně a násilně napasovanou pseudo-dějovu linii o zhrzeném mateřství, hrozně studený a odtažitý film), zůstává hyper stylizovaná a celkem originální počítačová hra. Ano hra na velkém plátně, kterou za vás hraje režisér, který se mimochem skvěle imituje a vykořisťuje. Equilibrium je cítit snad v každém pátém záběru a desátém dialogu, sice hodně pokřiveně, ale je to tak. A navíc to všechno ani nevypadá jako klasa béčko, nejsou tu žádné laciné kulisy, ale divné grafické prostředí. Nevím, co si o tomhle šílentví Kurta Wimmera mám myslet, ale jednoznačně mě nanadchnulo, každopádně věřím, že své fanoušky si stejně najde. (11.02.2007)