Nezvaný host

Manželka: "My Tě máme tak rádi." Rus: "Já vás taky. Ale jak říkám, raději netykat." Manželka: "Nezapomeňte na hlášení." - Rus (k manželovi): "Vem to dneska za mě." Zdánlivě absurdní snímek, který díky krátké délce nenudí a navíc trefně ukazuje příchod "přátelské pomoci". Podobné téma o nesvobodě, ale ve větším, rozvedeno např. ve filmu Ucho. (21.08.2009)

Pod nenápadným cvičením studenta třetího ročníku FAMU se skrývá důmyslná satira na okupační poměry v Československu v roce 1968. Pod každým slovem můžeme nalézt nějakou narážku. Rus vtrhl do naší země, nikoho se neptal, nikdo ho nechtěl a přitom tu je. Konstatujeme fakt a netřeba o tom jakkoliv debatovat. Zprvu jsme vystrašeni, ale nakonec zjistíme, že ho máme rádi a za nikoho bychom jej nevyměnili. Naprosto geniální! (22.08.2009)

Nejzajímavější na této okupační alegorii je, že byla napsána dobrý rok před okupací. Bez ohledu na to však několikrát zde propíraný počet Lanďákových hodinek Venclíka nezvratně usvědčuje, že při realizaci už měl jasně na mysli bratrskou pomoc Varšavské smlouvy. Také proto vyznívá hra Nezvaný host od začátku jako prostinká, prvoplánová, byť chytrá, na jednom dobrém nápadu postavená angažovanůstka. Leč i tak je stále cítit, jakou silou musela na tehdejšího diváka působit. A hlavně se oním prvotním nápadem nevyčerpává, nýbrž motivem buďme-rádi-že-máme-hodného dosahuje nadčasovosti. Pokušení přidat čtvrtou hvězdu přesto odolávám s poukazem na nic moc umění, např. zoufale ochotnický úvodní dialog a celkový projev herečky sice sympatické, která však evidentně hraje jen ve chvílích, kdy jí režiser říká, co má dělat. Naopak Lanďák je boží (navíc ve své echt typische roli). Příjemnou marginalitkou je Václav Kotva v roli souseda. (24.06.2015)

Jakýkoli byl původní záměr, s odstupem času jde, i navzdory jízlivým podtónům, o neskutečně mrazivé podobenství o lidské povaze a možná o jeden z nejvýstižnějších filmů na téma česko-ruského "přátelství". Kvantum nabízejících se interpretací zde není na škodu. Nezvaný host má díky jisté významové zamlženosti stále ohromnou vypovídací hodnotu (posuďte sami, kolik "nezvaných hostů" si pouštíme do bytů třeba prostřednictvím moderních technologií). (28.05.2012)

Coby satira na srpnovou okupaci Československa se film míjí účelem. Problém osobně vidím v přítomné poetice Nové vlny, známé tím, že se nezabývá problémy příliš do hloubky - zde to v praxi znamená, že vidíme "okupaci" jednoho panelového domu a zaměření na konkrétní obyvatele, i přes pár dobrých myšlenek je to ale všechno a jinak ve většině času sleduji pásmo dialogů prázdného charakteru, ze kterých ani není znát ten v komentářích toliko proklamovaný podtext. Mimochodem, nabízí se otázka - má vůbec význam se satirisací 21.srpna zabývat? Venclík jednak napsal scénář rok před onou nešťastnou událostí a hlavně sám popřel jakoukoli souvislost. Nemluvě o tom, že všechny generace schvalovatelů (některé méně, některé více) posouvaly významy různých filmů až do stratosférického absurdna. 60% (16.03.2011)