Americká fikce

I broke the first rule of sales. Never underestimate how stupid everyone is. Na pozadí poměrně zajímavého příběhu jedné rodinné krize jde kromě jiného o výsměch pozitivní diskriminaci, lidské hlouposti a pokrytectví spojeného se současným pseudo liberálním progresivismem, za každou cenu propagujícím diverzitu na úkor skutečné kvality. Už úvodní "N-word scéna" se studentkou je svou pitomostí a zároveň realističností až dojemně vtipná. Že film skončí s nominacemi na to, co sám dost otevřeně kritizuje ("Oscar-baity"), je ironickou třešničkou na dortu, proti které ale já osobně nic nemám, jelikož jde skutečně o chytře napsanou satiru, které bych vyčetl snad jen přepálený meta závěr, který to vytáhl na můj vkus až příliš do absurdna, ačkoliv chápu jeho záměr. (28.02.2024)

Potenciál to mělo obrovský, ale zpracování hodně pokulhává. Mimochodem nominace na Oscara, včetně filmu roku, jsou hodně mimo. Děj se točí okolo vyhořelého spisovatele, který pod pseudonymem napíše knihu o černošské tematice, kterou považuje za odpad. Karty se obrátí v momentě, kdy o ni projeví zájem vydavatelství a z vtipu se stává výnosný byznys. Náš autor tak má velké dilema – vydělat velký balík nebo se držet svých zásad a nabídku pohřbít? (19.05.2024)

„TOHLE JE VYJÁDŘENÍ MÝHO ODPORU…“ Monkův život nastojí za moc. Vlastně celá rodina je teď celkem v prdeli. A on může pomoct (nejen sobě), když napíše pořádnou knížku… Dlouhej úvod, abychom Monka pochopili. Nuda. A pak – prostě ukázka toho, jak dneska (nejeb v kultuře) Amerika funguje. Během sledování jsem si občas zapíčoval. že zas sleduju kokotinu. Naštěstí je to později chvilkama i vtipný (fakt chvilkami…). A konečnej (teda výslednej) dojem je lepší, než jsem (celej film) čekal.    /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Film vznikl na motivy románu „Erasure“, kterej v roce 2001 napsal Percival Everett. 2.) Thx za titule „Jana Kysela“ a „Nih“. ///                         PŘÍBĚH  ****  HUMOR  *  AKCE  ne  NAPĚTÍ  ne (28.02.2024)

| 60% | Film s obrovským potenciálem, kde je hlavním tématem jak establishment vydělává na „černošské“ zábavě a jak je tahle “černošská” zábava nekriticky vychvalována “bělošskou” částí populace pro ukojení vlastního pocitu zadostiučinění – je nominován na 5 Oskarů, včetně nejlepšího filmu roku, aniž by si to podle mého něčím zasloužil. Vypadá to teda, že tématicky trefil tenhle film hřebíček na hlavičku a krásně paroduje tuto charakteristiku dnešní společnosti. Bohužel, spolu se skvělým hereckým výkonem Jeffreyho Wrighta, je to to jediné za co má u mě plusové body a zbytek je jen průměrná satirická komedie o kulturní válce, která se hodně snaží být něčím více, než ve skutečnosti je. “Potential is what people see when what's in front of them isn't good enough.” (15.02.2024)

Trefná a ne úplně hloupá dramedie se satirickým nádechem ve které seriózní spisovatel napíše pod pseudonymem uprchlého trestance “černý” brak plný stereotypů, aby všem ukázal že tohle rádoby umění nemá šanci na úspěch. Jenže to co bylo myšleno původně jako vtip a snaha ukázat co všechno je špatně se stane velmi úspěšné a vtáhne to hlavního hrdinu do soukolí dalších stereotypů a pokrytectví. Osobně se mi líbilo jak se tvůrci snaží trefovat do dnešní doby, kdy je mnohdy velmi hloupým výtvorům (které ani sám autor nemusel myslet vážně) přisuzován nějaký přesah a přidaná hodnota, přičemž v těch dílech vůbec žádná není a jde mnohdy jen o nafouklou bublinu. Na druhou stranu bych si ale uměl dost dobře představit že by to celé mohlo být ještě o něco drsnější. Na debut jde rozhodně o zajímavý kousek, nicméně je na něm vidět že se režisér držel při zdi a v mnoha ohledech si ukousl moc velké sousto. Je každopádně dobře, že podobné filmy vznikají a nejlepší by bylo kdyby American Fiction pootevřelo dveře dalším podobným, kterého se nebudou bát do toho šlápnout víc…70% (10.02.2024)