Jezdci

Jóó´! Hurrrráááá, pomohla jsem tomuhle super filmu k červené barvě, kterou si zaslouží! Poprvé jsem viděla jako cca 12 letá nebo tak a úplně mě to všechno ohromilo. Pak jsem na film jenom vzpomínala a nedávno jsem viděla znovu a přesvědčila jsem se, že je to opravdu moc dobře natočený film s výbornými herci. (08.03.2010)

Frankenheimer je známy predovšetkým ako tvorca ,,chlapských filmov", ktoré ja môžem a v zásade sa dá povedať, že aj ,,Jazdci" spadávajú do tejto šablóny. Začiatok sa miestami nesie takmer v až dokumentárnom duchu a tento trend sa objaví ešte viac krát počas filmu, čo je na jednej strane vzhľadom na lepšie priblíženie mentality Afgáncov dobre, iba miestami som sa nemohol ubrániť dojmu, že režisér týmito pohľadmi divákov presycuje. Hoci je celý dej pomerne dobre rozvrhnutý, záver mi už prišiel trocha uťahaným. I cez pokročilý vek sú ,,Jazdci" stále veľmi živým a technicky veľmi dobre zvládnutým filmom. Kamera je veľkým plusom snímky a aj vďaka nej na úchvatný 10 minútový závod s ,,kožou" tak skoro nezabudnem a dynamika strihu vie často krát očariť. Sharif a Palance boli vtedy hádam najjasnejšou a najlepšou voľbou - títo chlapi sa skrátka pre podobné úlohy narodili. Spomenul som negatíva i pozitíva a zatiaľ volím strednú cestu. Po ďalšom pozretí však hviezdu skôr pridám než odoberiem. (37. hodnotenie, 5. komentár k filmu) (20.06.2012)

I stateční jezdci na divokých koních v afgánských pouštích prožívají svá lidská dramata... Jeden z klasických snímků pana režiséra nabízí opět velký zážitek s poutavým vtažením do zvoleného prostředí a životů postav, tentokrát v hodně vzdálené kultuře v jižní Asii. "Buzkaši" turnaj mne zde bavil stejně, jako formulové závody v Grand Prix nebo parašutistická vystoupení v The Gypsy Moths. Příběh dávající opět prostor k dlouhým napínavým akčním pasážím obohatil Frankenheimer tentokrát (vedle exkursu v podobě různých etnických rituálů) silným rodinným dramatem. Skrze pohledy na dechberoucí cizokrajní exteriéry a nebezpečné zápasy jezdců se s každým dalším bolestivým zvratem pro hlavní postavu Uraza (bolestivým ve většině případů spíše fyzicky) dostáváme až k silně psychologickému prohloubení vztahu mezi otcem a synem divokého kmene. Vzájemné komorní dialogy jsou napsány a sehrány hlavními protagonisty tak působivě, že nepůsobí nudně ani v konkurenci scén s atraktivními zápasy či závěrečného Urazova artistického vystoupení. ,,Jel jsi někdy tou starou cestou? Velké nebezpečí, takové nebezpečí, jaké tys nepoznal." / ,,Já jsem poznal něco horšího. Znám bolest a výčitky. Bezútěšný pláč pro syna ztraceného mou vinou..." 90% (09.08.2020)

Pokud si vzpomenete na scénu podivného "fotbalu" v "Rambovi 3", máte nástin toho o čem jsou "Jezdci" Johna Frankenheimera. Neznámý, ale velice slušný dobrodružný snímek o podivném sportu s názvem buzkaši, (jezdci na koních bojují o mrtvou kozu) který zaujme hlavně výborně zpracovanými scénami daného sportu a krásnými exteriéry. (19.02.2013)

Poměrně zajímavý pohled do života venkovských Afghánců ve druhé polovině 20.století. Pokud někdo z vás viděl film Muž, který chtěl být králem, můžete porovnat, jak moc se změnilo chování i zevnějšek lidí v této oblasti za posledních cca 100 let. Napovím vám: vpodstatě nijak. Ale o to v tomhle snímku nejde. Hlavním tématem je jeden afghánský národní "sport" a účast syna jistého venkovského vůdce v královském závodě. Omar Sharif zahrál svou postavu skutečně velmi dobře (jako ostatně většinu svých rolí i v jiných filmech). Zajímavé jsou samozřejmě i exteriéry, v nichž se film odehrává. (26.06.2003)