Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Na televizní obrazovku se vrací klenot dramatické tvorby – televizní adaptace jedné z nejznámějších a nejhranějších her A. Jiráska, jehož díla ani v časovém odstupu neztrácí nic na své působivosti a sdělnosti. Vzniklo líbezné a moudré dílo s pozoruhodně vystiženou atmosférou realisticko-pohádkového motivu samotné předlohy. Zobrazuje něco z národní české povahy, tu poddajnost a posluhování vrchnosti, ale i rebelující duch a touhu po svobodě. Zachycuje mistrovství celé řady nejvýznamnějších herců té doby. Vznešenou a krásnou kněžnu si zahrála V. Fialová, coby hrdého a statného mlynáře můžeme obdivovat R. Brzobohatého. Přesnou charakterizací své postavy vyniká J. Pivec v roli pana vrchního ze zámku, skvělou dvojici vytvořili herecké legendy Z. Štěpánek a J. Kemr v postavách vodníků Ivana a Michala. Manžele Kláskovy si s temperamentem sobě vlastním zahráli V. Menšík a I. Janžurová, muzikanty B. Záhorský a R. Deyl, Haničku mladičká J. Obermaierová, bábu doyenka L. Dostálová a R. Lukavský učitelského mládence Zajíčka... Televizní Lucerna v režii F. Filipa měla premiéru na Štědrý večer roku 1967 a každá repríza jen potvrzuje, že jde o vynikající inscenaci. (Česká televize)

(více)

Recenze (47)

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

"Buď požehnána a žij na věky..." Jiráskova Lucerna o hrdém a nepoddajném mlynáři i velkorysé paní kněžně budiž stále živa. Na divadle jsem ji viděl minimálně dvakrát a nikdy jsem nebyl zklamán. V tomto televizním zpracování se však Františku Filipovi podařilo vyčarovat vskutku pohádkovou atmosféru. Ač se velká část děje odehrává za večera, inscenace je po většinu času zalita světlem, které člověka doslova vábí, aby snil o časech, kdy se po českých jevištích i  filmové plátnu pohybovali takové osobnosti jako Vlasta Fialová, Jan Pivec, Radovan Lukavský. Snad každý z herců této inscenace by stál za samostatný komentář, mě ale svou energií doslova připoutala k obrazovce Iva Janžurová coby Klásková. Fakt pěkná dryáčnice :D ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Klasická televizka zlatých 60. Pietní převyprávění klasické báchorky, která je tolik podobná Snu noci svatojánské. Janžurové ta Klásková vydržela mnoho a mnoho desetiletí, stejnou roli hrávala ještě po roce 2000 na Národním. Co se týká úprav kolem Zajíčka a jeho Dorničky, tam poněkud nezapadá Lukavského věk (přeci jen téměř padesátiletému herci těžko uvěřit problémy kol kasací) a slova, které by měl adresovat své milé, jsouc přeneseny k Haničce a toliko postrádají své prvotní kouzlo. Nicméně, text je to nesmrtelný a zaslouží si pozornost v každé úpravě. ()

Reklama

Karlos80 

všechny recenze uživatele

Nejznámější a nejhranější Jiráskova divadelní hra, navíc opravdu brilantně přenesena na filmové plátno. Jan Pivec jako vrchní ze zámku (a organizátor všeho možného i nemožného) byl ale stejně o kapánek lepší a výraznější než ty ostatní. Co je tady tohle to? No, kdo je sem? Jo tak to jo, to jo. Votrubo..! Co se zase šklíbíte? Že vás dám zavřít..? Hergot to si odskáčou aj. opravdu výborné krátké slovíčkaření v podáni tohoto mistra. Ale pak tam byli také opravdu skvělý vodníci Michal a Ivan v podání Josefa Kemra a herecké legendy Zdeňka Štěpánka, pro kterého to bylo zároveň poslední vystoupení v televizi, protože rok poté a po svém posledním filmu Maratón kde ztvárnil Generála Schwarze zemřel.. Televizní zábava a vůbec filmy té doby byly na velkém vzestupu a vrcholu. Skvělá a velmi pohodová televizní inscenace, všem kteří rádi klasiku. ()

blackrain 

všechny recenze uživatele

Krásná televizní inscenace. Herecké obsazení je luxusní, to byl herecký koncert jedna báseň. Zavřela jsem při sledování oči a jen jsem poslouchala tu krásnou českou řeč, která má nezaměnitelné kouzlo. Nechala jsem se unést a úplně se vznášela samým blahem. Tohle je dokonalý balzám pro duši v dnešní příliš uspěchané a náročné době. Josef Kemr je nezapomenutelný. Nebyla Jaroslava Obermaierová předobovaná? Přišlo mi, že ten hlas k ní nějak nesedí. ()

sportovec 

všechny recenze uživatele

Podceňovaný Jirásek-autor historických próz se do českého povědomí současnosti dokázal překvapivě prosadit jinak: svou méně prezentovanou tvorbou dramatickou. Jako velmi často v případě historických televizních adaptací mu přitom byl nápomocen režisér František Filip. Motiv osvícené vrchnosti. snová myšlenka české poddanské rezistence feudální minulosti, se dostává i tady do popředí. Báchorečné prolínání pohádkového a skutečného světra je zdařilé i pro vynikající výkony předních herců, kteří byli do rěchto rolí obsazeni. Iscenaci jako celek lze označit za jakýsi koncentrát všech podstatnějších konstruktivních částí celku novodobého češství. Je v nás přítomno víc, než jsme s to sami sobě přiznat. Na závěr mi nezbývá než opakovaně a udiveně konstatovat, že neznám důvod, pro který nejlepší věci české televizní tvorby již dávno nebyly zařazeny pro zpracování na DVD nosičích. K našemu zlatému fondu bychom se v každém případě měli chovat s větší úctou. Zaráží to určitě nejen mne. ()

Galerie (22)

Reklama

Reklama