Režie:
Yimou ZhangKamera:
Xiaoding ZhaoHudba:
Šigeru UmebajašiHrají:
Takeši Kaneširo, Andy Lau, Ziyi Zhang, Dandan Song, Armando Hernández, Jun Guo, Qiang Li, Tengyuan Liu, Cecily Li, Jingchuan DongObsahy(1)
Režisér Zhang Yimou proslul svými nádhernými citlivými portréty Číny. Spíš než za odborníka na akční film se pokládá za nadšeného studenta tohoto žánru. Už po prvním výpadu do filmů o Wuxia (filmy o bojových uměních), kde byl Hrdina nominován na cenu Akademie, Zhang zcela propadl akčním filmům. Tentokrát už jsem odvážnější a na žánr jsem si zvykl, říká nejvíce opěvovaný čínský režisér, Dá se říct, že tenhle film je pocta filmům o kung fu.
Klan létajících dýk je sice napínavý akční snímek, zároveň ale nese i Zhang Yimouovu známku výjimečné vizuální krásy a strhujícího příběhu. Nechci natáčet obyčejný bojový film, vysvětluje Zhang, Chci vyprávět o vášni a zajímavých postavách to je můj styl Wuxia filmů. Je to příběh o vášni a lásce. Může to být Wuxia film, ale zároveň i silné a romantické vyprávění o lásce.
Nacházíme se v roce 859 našeho letopočtu, v době vlády dynastie Tang*. Ta byla v době svého rozkvětu jednou z nejosvícenějších říší čínské historie, nyní se však nachází v úpadku. Císař není schopen vládnout a vláda je zkorumpovaná. Po zemi se šíří nepokoje a četné povstalecké armády se začínají bouřit. Ta největší a nejprestižnější si říká Klan létajících dýk.
Klan létajících dýk má tajemné praktiky, bere bohatým a dává chudým. Z toho důvodu si získal podporu veřejnosti a rychle vzkvétal. Klan sídlí v oblasti Fengtian, v blízkosti hlavního města říše, a už dlouho je trnem v oku místním úřadům, které jsou i jeho největšími rivaly.
Zástupci úřadů jsou rozhořčeni, protože Klan vzkvétá, i když se jim podařilo zabít jeho vůdce. Co víc, pod vedením nového tajemného vůdce se Klan ještě posiluje. Hlavní zástupci oblasti Fengtian Leo a Jin dostanou rozkaz polapit vůdce klanu během deseti dní.
Kapitán Leo podezírá krásnou novou tanečnici v místním Pivoňkovém pavilonu, Mei, že je dcerou starého vůdce. Leo zosnuje plán a chce Mei zatknout a vyslýchat. Když Mei odmítne prozradit cokoli o Klanu létajících dýk, dva kapitáni vymyslí jiný plán. Kapitán Jin předstírá, že je bojovník Vítr a osvobodí Mei z vězení. Tím si získá její důvěru a odveze ji na skrytou základnu Klanu létajících dýk.
Plán je tedy úspěšný, ale při putování do sídla Klanu se Jin a Mei sblíží. Mei si svého tajemného ochránce brzy zamiluje a Jin zjistí, že propadl svéhlavému šarmu Mei. Oba dva se snaží nedávat své city najevo, ale pod noční oblohou plnou hvězd je téměř nemožné odolat té nezadržitelné vášni. V pralese, který je obklopuje, číhá nebezpečí, vítr jen tiše vane, jakoby cítil napětí toho okamžiku
Co čeká ty dva nešťastníky osudu, Jina a Mei? Pokud to je opravdová láska, proč tedy stále tajně spřádají plány a v srdcích nosí tajemství? (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (468)
Vizuálně naprosto odzbrojující báseň, která navíc spíše než počítačovými triky útočí na diváka nádhernou přírodou a to jak v detailech jednotlivých lístků, tak v monumentálních scéneriích. Navíc závěr se symbolickým zasněžením, které bere dech nejen že je vrcholem obrazové krásy filmu, ale navíc díky citlivé, až "bolavé" emocionální vypjatosti snad stačí sám o sobě na plné hodnocení (po skončení jsem opravdu pár minut jen bezmocně seděl a hleděl)... Po druhém zhlédnutí musím bohužel připustit, že filmy jako Hrdina, či Tygr a Drak nabízí o poznání větší obsahovou hloubku, popř. filozoficky hodnotnější poslání, zatímco Klan létajících dýk v tomto poněkud skřípe, protože je vystavěn na obyčejné romanci se slabšími dialogy, jenže stále se jedná o natolik orgastickou podívanou, že mu to výjimečně odpustím. 9/10 ()
Vizuálně překrásná čínská, love story, po jejíž zhlédnutí si přidávám něžnou vrhačku dýk do své topky. Dech se tajil nejen nad tanečním vystoupení v bordelu a hrou na ozvěny, ale hlavně nad kouzelnými, přírodními scenériemi. V souvislosti s tím zeleným, bambusovým hájem mě napadl jeden vtip. Je sice o jiné slepé děvě, oděné v téže barvě, ale hodil by se i na Mei. Přiznám se, že jsem čekala více akce a dobrodružství. Dostala jsem příběh o krásné bojovnici, kterou se jiní snažili dostat akorát tak do mechu a kapradí a mé snížené hodnocení neovlivní ani jedinečný hudební doprovod. Holt trojlístek neznamená v životě vždy jen samé štěstí ... Každopádně mám ráda asijské filmy opředené duchem tradic. V nich se mi pokaždé líbí to určité tajemno, jenž má své kořeny v tisícileté historii a hluboké moudrosti jejich národů. (Challenge tour 2015) ()
Každý druhý komentář zde toto dílo logicky srovnává s Hrdinou, přičemž ten z tohoto srovnání vychází zpravidla lépe. U mě je to naopak. Hrdina je stejně jako Klan úchvatné vizuálně zvukově hudební dílo, ale vadil mi u něj ten politický obsah, kde pak ono "státotvorné" ponaučení mi bylo dost proti srsti. Klan je jednodušší - je o lásce a díky tomu pro mě působivější. Sice po asi sedmdesáti minutách přijde série dějových zvratů, které musíte brát s nadhledem, jinak by vám také mohl přestat příběh fungovat, ale v zásadě hlavní dějová linie je prostá. Je ovšem jasné, že na tento typ filmů se chodí ne tak kvůli příběhu, ale především kvůli formě a ta je strhující. Ať už jde o skvěle natočené bojové scény, které opět mají blíže k baletu (ač vizuální stylizace není tak silná jako v Hrdinovi), nebo ať jde o nádherně nasnímané exteriéry čínské přírody - je zkrátka nač se dívat. To ostatně platí i hercích a především pak o krásné Ziyi Zhang. Hudba od Shigeru Umebayashiho je sice podobná Dunovu Tygru a drakovi, ale pořád se to poslouchá moc pěkně. ()
Intimní, přírodní a milostná lyrika, kde epika hraje spíše druhé housle. Tenhle způsob filmu mám velmi rád. Několik strhujících scén, jakými je vedle soubojů hra dívky na bubínky, doplňuje více než rovnocenně příroda. A také mezilidské vztahy. Film se tak blíží po většinu doby komornímu dramatu. Čarokrásné obrazy lesů, luhů, hor. Listy, kapky, očistná lázeň. Útočiště bambusového háje se mění v past. Dýky létají rychle a neslyšně. Při závěrečném souboji se podzimní krajina počne halit do sněhového pláště a rubínové spršky krve kreslí do bílé pokrývky symboly smrti. Původně však sníh ve scénáři nebyl. Přišel nečekaně a režisér ho s grácií využil ve svůj prospěch. Obraz mistra v prastarém chrámu dýchá láskou, vášní, zradou i nadějí. Smrt uzavírá kruh... ()
Yimou Zhang je velmi dobrý a zdatný režisér a mnoho jeho filmů má velmi dobré bojové, ale i dějové scény což se u tohoto filmu říct nedá. V řadě scén mi přišlo, že autor chtěl v něčem zaujmout jako je například scéna, kde tancuje slepá žena a jejím hávem bouchá do bubnů, která mi přišlá sice zajímavá, ale přesto mě nepobavila jako řada jiných scén. Nad tím stejným problémem jsem se musel zaobírat v posledním boji, který se mi zdál už krapet přehnaný, kdy zničehonic začne padat sníh a živly se vzbouří. Za to se povedla scéna boje v bambusovém lese, která byla opravdu nádherná. A ta pointa...No nepřišlo mi to jako ideální závěr, ale 3 * si film určitě zaslouží. ()
Galerie (112)
Zajímavosti (16)
- Ve snímku měla původně hrát Michelle Yeoh. (imro)
- Scéna, v níž tanečnice Mej rozeznívá desítky bubnů pomocí rukávů vlajících šatů, má původ v obrazu z dynastie Tchang. (CatcherBlock)
Reklama