In nomine Patris

Autorům tohoto filmu se sice podařilo vytvořit drama lidských osudů. ale zůstali až příliš popisní, dokumentarističtí. Jenže i dokument má jisté zakončení. Když už se dotýká takového tématu, neměl by zůstat u popisu události, ale také dovysvětlit její souvislosti ve světle osudu hlavních aktérů. Dobře, farář Toufar byl umučen, ale co ostatní lidé? Četník z Čihoště, Toufarova neteř (Klára Issová), a vůbec obyvatelé Čihoště či filmaři, kteří se zhostili natáčení dokumentu v padesátých letech (Langmajer, Kříž). Přišlo mi smutné, že někomu tato událost přinesla pouze rande (Kříž, Vondráčková), což bylo ve filmu patřičně ukázáno, ale to hlavní, kromě titulků v závěru filmu, jsme se nedozvěděli. Nedotažené do konce, jako by se autoři nechtěli nikoho dotknout, nikomu ublížit - jako ti v padesátých letech. Skvělý Lagmajer, Preiss, vážný Potměšil či Michal Pavlata. Ale jinak nedobrý pocit z nevyužitého potenciálu filmu. (13.02.2012)

Čekal jsem více prostoru pro Viktora Preisse, čekal jsem více takových momentů, jakým byl jeho a Langmajerův dialog před kostelem... A to je v podstatě vše, co mi v In nomine patris chybělo. Nakonec dávám tři a půl hvězdy, ale na čtyři je kvůli upozadění Toufarovy postavy opravdu zaokrouhlit nemůžu. Polišenského a Preissova předchozí spolupráce, tedy výborné Ex offo, je mnohem výš. (05.05.2011)

Filmografie Jaromíra Polišenského nese označení seriálového režiséra, který rutinně převádí pro televizi ty nejjednodušší scénáře. Ale ukazuje se, že jeho televizní filmy patří mezi to nejlepší, co tady po revoluci vzniklo. Dobová selhání jsou jen minimální, jím vedení herci hrají skvěle a syrová atmosféra může divákovi sáhnout až na úplné dno. (02.03.2012)

Vše, co by se dalo tomuto TV filmu vytknout, zametám pod koberec a bez uzardění hodnotím plným počtem hvězd. Viktor Preiss se zhostil role obyčejného venkovského faráře s takovou pokorou, jemností a elegancí, že jsem z něj nemohla odtrhnout oči a trpěla spolu s ním. Příjemným překvapením pro mě ale byli i ostatní herci, Ladislav Potměšil ve vážné roli, kterou dal moc pěkně, Lukáš Hlavica zvládl záporáka ukrutně dobře a nemohu nezmínit Michala Pavlatu, výborný. Některé události temných padesátých let je nejen dobré vědět, znát, čas od času připomenout, ale hlavně v žádném případě nezapomínat, čeho byla nelidská komančská zvůle schopná. Smutné ohlédnutí, hodně smutné.. (16.09.2019)

Motto: Běda tomu, skrze něhož přichází blábolení. Jenom aby z toho nemělo stádo ještě nějaký hlavdrbání, že... . . . Hm, hotovej "Mirákl v růžovym kosteličku" aneb zázraky se v ČéTéčku holt nedějí a tečka. Možná nějaký slabý médium, nebo co... %-o . . . Tak ejhle je ty >historické vyprávěnky< očima veřejnoprávní čudlárny, Polišenský to je lišák a chudák farář Toufar se musí tou "vnitřní silou" i navenek v hrobě obracet. V důsledku to pak vypadá a dopadá jako nějaké nejapné pokračování četnických humoresek, přesladká >typická holka ze vsi< Issová procítěně níká a občas si i zašišlá a... ...a jiný už to želbohu zkrátka zase s tou naší šašskotelevizáckou tvorbou nebude... Poskoci jsou holt hybatelé dějin, těch našich prostonárodních určitě! Hlavně si nebrat jméno Boží do huby zadarmo, že... - - - P.S. A ještě že té "katolické" církvi naše liberální(!) vláda(?) >navrátí< (sic!) vedle všech možných chrámů a chudobinců (to asi pro ty svatý dobroty) i ty desítky miliard na >investice< , toť pravý češhotský zázrak! To bude na špagátky a drátky do skonání světa. A až to flanďácké elity prošustrují, erár bude zase věčný, že... Amen. - - - - - (Poprvé viděno 12.2.2012 na >miráklí jejdičce< , hodnocení 398., komentář zde jako sedmadvacátý - 12.2.2012) (12.02.2012)