Zimní víla

Herci zajímaví/netuctoví. Pohádka má i velmi příjemnou "dobovou" atmosféru a je hudebně krásně podbarvena. Mně se naopak ty přirozené/nepřehnané herecké výkony zdály mnohem příjemnější, než například výkony herců z Troškových princezen ze mlejna, o kterých si myslím, že jsou výrazně horší než tato pohádka, která má z pro mně nepochopitelných důvodů nižši hodnocení. Několik nepovedených okamžiků tam bylo, ale rozhodně nepůsobily rušivě. (10.10.2010)

Dojem velkorozpočtovosti snažící se budit jednohubka s netypicky aristokraticky "cool" prvním milovníkem Markem Taclíkem - však to taky byla jedna z jeho prvních televizních/filmových rolí (a BTW to lomítko je pro povahu celé Zimní Víly příznačné). Krásné kostýmy, slušné, byť u někoho lehce rutinní, herecké výkony, slušný, ale ne zrovna překvapující příběh, a neočekávaně příjemná a s atmosférou filmu ladící hudba, a pozor, i píseň. Ta ale - řekl bych stejně jako samotná Zimní Víla - sdílí osud někdejšího podobně nerozhodného počinu Jak Si Zasloužit Princeznu. Je to škoda, ale s ohledem na ambice produkce si nezaslouží víc než 60%. (24.12.2012)

To už si scénárista nemůže ověřit, že titul knížete v době pozdní gotiky (anebo rané renesance, odhaduju podle kostýmů) patřil jen vládci a že si lidé nevykali? Titul "kníže" se rozšířil až po třicetileté válce. Text písní je mi odkudsi povědomý, ale nedokážu určit zdroj. Anebo jde o velice těsnou inspiraci jinými písněmi? Navíc používání současných slov "zfalšovala list" se do historizující pohádky nehodí. Ale když se podívám na seznam režisérových počinů, mám dojem, že by se měl věnovat jiné činnosti. Hvězdičku zaslouží kostyméři a výtvarníci - včetně volby exteriérů. (26.12.2009)

Jak může mít tato pohádka pouhých 49%? Krásné poetické momenty, dobře vybraní herci, jimž by se dal občas pouze lehce vytknout hlasový projev a slušná výprava, která dokáže vytvořit i s málem uvěřitelnou atmosféru. Vše doplněno krásně stylizovanou hudbou, která dotváří komorní kouzelnou atmosféru celé pohádky. Pro mě jedna z nejlepších porevolučních pohádek. *** Ve zkratce: A komu vděčím za takové krásné probuzení? Chichi. Jsi lesní víla? Ne. (03.01.2011)

Příběh začíná zajímavě, když dívčina v lese probudí mládence, který tam usnul. V zimě, nikoliv vyčerpáním. Dobře, nebudu to řešit, nikdy jsem nebyla mladý kníže, možná se jim takové věci stávají. Dívka bydlí v domě své macechy a pomáhá jí při vedení hospody, klasické pohádkové klišé hodné dívenky a zlé macechy. Mezi hodný a hloupý je často neznatelná hranice, ale Kateřina, která mi připadá velmi půvabná, je hodná tak, že jsem měla chuť na ní zařvat, ať se vzpamatuje. Tolerance a pochopení jako patologické vlastnosti mohou být dost iritující. Krásná macecha je ukázková potvora a nevlastní dcery se chce zbavit, křivohubý kníže, to je ten mládenec z lesa, který se do Kateřiny zamiloval na první pohled, samozřejmě zorganizuje její záchranu. Kateřina pak žije na zámku, kde si ji všichni okamžitě oblíbí od sestry knížete až po posledního služebníka. Z každého počinu hlavní hrdinky nadále ukapává med a čirá dobrota, divák má chuť na krvavý biftek, aby tu obecnou přeslazenost trochu zahnal. Pokud výkony herců někdo v předchozích komentářích přirovnal k home videu a amatérskému představení, jen mi bere slova z klávesnice. Hlavní hrdinka, macecha a sestra knížete jsou hezké a pohádka má pěknou hudbu i dobrou základní kostru příběhu. Pokud je venku ošklivě, na žádném programu neběží nic lepšího (nebo jste líní natáhnout se pro ovladač), tak se to vidět dá bez újmy, ale nejspíš to nebude pohádka, ke které se budete pravidelně vracet. (25.08.2010)