Uvnitř tančím

Takýchto filmov je pomerne dosť - námatkou Prelet nad kukučím hniezdom, Nedotknuteľní, čiastočne aj Svet podľa Prota. Uvnitř tančím je výnimočné hlavne vďaka skvelému využitiu talentovaných mladých hercov, a nekorektným rebelantstvom hlavnej postavy (McAvoy je proste skvelý). Navyše sa mi ešte nikdy v živote nestalo, že by som sa pri sledovaní nejakého filmu každé 3 minúty uchechtával a každých 10 minút dostával záchvat smiechu. Filmu však samozrejme nechýba ani smutný, ťažký a správne na emócie diváka tlačiaci príbeh, ktorý sa rozhodne neskončí happy endom. (13.09.2013)

Úžasné.. Tady je cítit, že se opisovalo ze života. Chyběl kousek, který by umocnil emoční dopad snímku a mohlo se tu rýsovat plné hodnocení!! I s kolečky a přiblblými úředníky se dá tak nějak žít, přičemž rebelský mladík břitkých hlášek, ignorujíc jakákoliv pravidla i řád a zároveň i trpějíc uvnitř, nevybíravým způsobem rozpumpuje život jiného chovance (po mozkové obrně) jednoho stereotypního ústavu. Hřejivě sympatický snímeček nám vmete několik pravd, kterak jsou na tom ti kolem nás mnohdy o poznání hůře, ale naopak jak se svému stavu postavili čelem. Svět kolem ústavu je barevný a oba naši hrdinové v něm dokáží být soběstační a čelit svému údělu. Navíc s přispěním fešné pečovatelky (Romola Garai z Pokání), do které nebude tak těžké se zamilovat. Pořád by bylo co rozebírat a chválit, i k nějaké chybce by se člověk propracoval, nicméně si irský režisér Damien O´Donnell spolu se scénáristou zaslouží absolutorium. Na samém vrcholu pak ční dvojice Steven Robertson a skotský klenot James McAvoy (ten má za sebou po filmové stránce navýsost pohádkové období). Prostě nějak takhle se má TEN ŽIVOT žít.. 85%. (21.09.2008)

Tento film mne dokonale přesvědčil, že opravdu stačí vědět, že film je vynikající a nic víc! Byl jsem zaskočen, co dělá Uvnitř tančím v žebříčku csfd, ale po shlédnutí mohu jen konstatovat, že poprávu. Damien O'Donnell je talentovaný režisér a já doufám, že se ještě v budoucnosti od něj dočkáme mnoha zajímavých snímků. Ústřední dvojice James McAvoy a Steven Robertson zahrála naprosto dokonale a proti jejich výkonu nemohu říct ani popel, hlavně James McAvoy svými neustálými hláškami dává filmu ten správný rozměr. Dále musím pochválit krásnou hudbu a kameru. Na závěr mi nezbývá než jen vzkázat těm, co Uvnitř tančím ještě neviděli, aby to v co nejbližší době napravili, opravdu se jedná o velký filmový zážitek........ (19.03.2009)

Veľmi krutá výpovedná hodnota síce tomuto snímku pridáva na kvalite, no na druhej strane spôsobí u človeka také výčitky, že sa má na konci chuť obesiť. Hold, nie ku každému bol osud prívetivý. Na druhej strane je treba skloniť hlavu pred ľuďmi, ktorí sa s takto obzvlášť nepríjemným osudom dokázali vysporiadať a bojovať s ním až do poslednej sekundy. Krásny, aj keď vo svojej podstate veľmi smutný film. (10.06.2008)

Upřímně řečeno, Rory O'Shea - onen živel, který vnesl trochu života do žil apatickému, po mozkové obrně na okolí zcela závislému Michaeolvi - mi přišel jako nesnesitelně nesympatický, narcistický hejsek, který své okolí a zejména Michaela i přes svůj vlastní hendikep pouze využíval a zneužíval ve svůj prospěch.. Takový byl můj dojem 3/4 filmu a v závěrečné části bylo jasně vidět, že jeho styl života a pohled na svět není to pravé a není zdaleka ten nejšťastnější - a díky tomu pro mě příběh těchto dvou hendikepovaných mladých lidí, kteří se snaží nějakým způsobem bojovat s nepřízní osudu, neuhnívat v izolaci Carrigmore a prožít něco víc, než jen každodenní rutinu ohraničenou všemožnými "pravidly", díky tomu pro mě tento příběh nabývá na zajímavosti a důležitosti. Rory uvnitř trpí a maskuje to nenuceností a živelností, Michael je navenek bez života, ale uvnitř tančí. Snímek je skvěle napsaný a natočený, ovšem v některých místech dost nepravděpodobný a idealistický. Pochybuju, že by se ve skutečnosti našla nějaká Siobhan... To však filmu neubírá na síle a zejména scénáristicky vyšperkované finále může slabším povahám vehnat do tváře několik krůpějí slz.___ Existuje film s podobným tématem, který bych rád doporučil a který je u nás dosti opomíjený. Na rozdíl od tohoto snímku je to romantický příběh postiženého muže a ženy a na rozdíl od Roryho je mi postava Bruce ve snímku Běsnící měsíc mnohem sympatičtější... (20.07.2008)