Pingu

Tenhle večerníček mi hodně připomínal můj nejoblíbenější "Co se děje v trávě". Cool postavičky (doslova), skvělá hudba a ty úžasné zvuky! Bralo mě to jako malého, bere mě to i teď. Škoda jen, že nápaditost a zajímavost jednotlivých dílů je trochu kolísavá. Ale i beztak se tenhle večerníček silně tlačí na mou večerníčkovou Top5. (29.07.2005)

Miluju tohoto nezbedu, který má místo zobáku trumpetu. Pingu mi do žil dodává zábavu i poučení. Chovám dvě zebřičky, které mají stejnou barvu zobáku jako on. Jmenovali se Ferda a Ferda, ale od té doby, co jsem poznal tento výborný animovaný seriál, přejmenoval jsem je na Pingu a Pinga. No a musím říct, že si všichni velmi dobře rozumějí. (09.03.2009)

Nic proti hrátkám s plastelínou, sám jsem jí kdysi sežral na kila, ovšem menší z mých úprců se té natahovací postavičky bojí jako Slávik ženský. A to si ve školce podmanila svou dechberoucí autoritativností nejen dětský kolektiv, ale i vyhořelé souškyčitelky, tedy poněkud překopala zaběhlý řád, a když nedávno potkala čerta, tak ho kopla do holeně a šla na lízo. Takže sorry jako. (18.01.2019)

Pingu stojí na výtečném nápadu spojení poctivé plastelínové animace tučňáků a jejich úsměvnému vyjadřování beze slov. To spojení dokáže samo o sobě vyvolávat záchvaty smíchu u dětí i u dospělých. Kdo jej viděl jednou, už na něj nikdy nezapomene a většina na něj vzpomíná s úsměvem na tváři. Jednotlivé příběhy jsou typicky večerníčkové a k animaci se skvěle hodí. Nedávno jsem si jej znovu připomenul s dětmi a opět jsme se všichni pobavili. Pokud něco dokáže najednou pobavit celou rodinu, nemůže to mít nízké hodnocení. (09.03.2022)

Milé, trochu zábavné, lehce výchovné. A náš syn ho samozřejmě žere. Občas už mi ten neposeda lezl i na nervy (tučňák, ne syn), jak musel pořád zlobit a vymýšlet stále nová a nová alotria. A taky ty jeho sourozenecké šarvátky se sestřičkou! Podezřívám autory, že se inspirovali mým vlastním dětstvím (i já mám mladší sestru :-). (03.07.2013)