Hoffman

Sellers takový, že dokáže dojmout. Nesentimentální, přesto citlivá romantika. Málokdy se to dá říct, ale tohle je něžný film bez patosu. Proč to nevydají? /18. 12. 11./____ Po letech a opětovném shlédnutí přidávám: jak téměř vždy nesnáším Sellerse, tak tady je neuvěřitelné, jak silné sexuální pnutí mezi ním a tou nádherně mladičkou Cusack panuje už od první scény. A KOUSEK FAKT PODSTATNÉHO DĚJE - slečna Smithová se musí rozhodnout mezi mladíkem, který ji bere jako hračku a otrokyni a mužem, který ji bere jako hračku a bohyni. Neradostné rozhodování, ale vcelku jasné. Nicméně myslím, že slečna Smithová pana Hoffmana časem velice překvapí, protože ona má určitě pod tou vyjukanou fasádou pořádné drápky.___Stejně je ale smutné, že slečna Smithová, srozuměná s týdnem soužití s jedním starým obšourníkem se musí spokojit jen s kecami a s demonstrací jeho majetku. Není divu, že se cítí uražená. Konec konců souhlasila s týdenním soužitím s obšourníkem a nic? To je prostě hnus, slečno Smithová, a vašemu rozhořčení se vůbec nedivím. (18.12.2011)

Fascinuje mě kolik různých hereckých poloh dokázal Peter Sellers tak přesvědčivě a mistrně zahrát, a přestože je ta Hoffmanova nejblíže asi k Chanceovi z Byl jsem přitom, stejně jakýmsi způsobem naprosto vybočuje. Může za to pravděpodobně proměna hlavního hrdiny, ze kterého se během příběhu stane něco tak odlišného od postavy, kterou divák poznal na začátku, až se tomu ani nechce člověku věřit. Obměnou však neprochází jenom on, ale i ženská hrdinka a vůbec celý děj včetně žánrů filmu. Na začátku diváka sundává Hoffmanův zvrhle vtipný projev, aby později publikum ždímala po litrech Benjaminova citlivost (zvláštně jeho přiznání, které mnou emocionálně obrovsky hnulo a těžko na něj jen tak zapomenu; v každém případě o citovém vydírání tady rozhodně nemůže být řeč). Ostatně celá atmosféra snímku, tolik proměnlivá, diváka napíná, dráždí, nutí ho se těšit na každý další dialog, výraz hlavních hrdinů a v závěru člověk tolik touží po tom, aby ten jejich týden nikdy neskončil. Zároveň však dokáže pohladit po duši (na místě je také zmínit krásnou hudbu v čele s tolik říkající úvodní/závěrečnou písní). Plnohodnotný prožitek také záleží na tom, zda je divák ochotný na tuhle dokonale absurdní hru přistoupit, zejména přijmout jistě obtížně pochopitelné/uvěřitelné jednání/rozhodování slečny Smith a v neposlední řadě se smířit s koncem. Závěrem je tedy potřeba konstatovat, že v tomto případě rozhodně nejde o komedii v pravém slova smyslu, a že kromě úchylných hlášek typu: „Slečno Smithová? Prosím, udělejte si maximální pohodlí…jako byste chtěla být oplodněna.“ dostane potencionální divák i jiné typy emocí a ne vždy bude cítit potřebu se zrovna smát. Objektivně si film zaslouží 4*, čistě subjektivně (ano, uvědomuju si řadu nedostatků) je to slabší plný počet. (21.04.2013)

Film jsem zatoužil vidět, jelikož jsem se doslechl, že v něm Peter Sellers ztvárňuje zápornou roli (spoiler co na tom, že je v závěru jeho "padoušství" relativizováno? spoiler), to jsem si zkrátka nemohl nechat ujít; nevím, jestli si v nějakém dalším filmu střihl Sellers roli morálně pochybného chlapíka? A asi jsem dobře udělal, že jsem filmu tu šanci dal, tím jak je Hoffman (1970) vystaven jakoby divadelní inscenace (až na výjimky kamera neopustí prostor Hoffmanova bytu), dává spoustu prostoru předvést hercům (kromě zmíněného Sellerse hlavně Sinéad Cusack v úloze slečny Smithové) co v nich vězí. Osobně mám tyhle komorní, konverzační snímky velice rád, a tak mě mrzí, že nemohu jít s hodnocením na více než tři hvězdičky. Holt mě finále filmu ideově děsí, resp. děsí mě, kterak Alvin Rakoff odlehčuje tam, kde by měl přitvrzovat (celou dobu jsem přemýšlel, jak by tenhle film mohl vypadat, kdyby ho točil A. Hitchcock jakožto svůj typický thriller). Poučen feminismy (feminismy, jelikož stejně jako neexistuje jednolitý liberalismus nebo konzervatismus, neexistuje ani jednolitý feminismus), mám za to, že sebevědomé (tj. znající svou cenu) ženy spoiler nemají důvod se zamilovávat do mužů, kteří o nich mluví s despektem misogyna a erotomana (lhostejno, že tím skrývá svou bolest z předešlých milostných selhání a z ní pramenící současné nejistoty) a že po vztahu chtějí víc, než aby z nich potencionální životní partner udělal pomyslného kanárka ve zlaté kleci spoiler. Poněkud ošklivě by se dálo říct, že pod všemi těmi společenskými změnami posledních padesáti let, tenhle snímek krapet zplesnivěl. Poděkování pak samozřejmě patří Willymu Kufaltovi, který mě na existenci tohoto filmu upozornil a nasměroval mě na Netflix, kde ho lze zhlédnout (platí k datu 5.3.2024). 60 % (15.03.2024)

Pan Hoffman je poněkud tajemný muž mnoha tváří... má pověst velkého sukničkáře, nekompromisně se podbízí slečince v bytě (některé ty jeho úchylné řečičky nebylo zrovna lahodné poslouchat). Na druhou stranu není mu cizí být příjemným společníkem do páru, také zábavným průvodcem po výletě v přírodě, který vám za pochodu imituje kvákání žab, no jindy se v něm taky probouzí velká nesmělost a ostýchavost... Člověk nikdy neví, jak se protentokrát znovu zachová a podobné je to s celým filmem. Když slečna Smithová dobrovolně zazvoní u bytu pana a a zároveň se ho od první chvíle štítí, jsme vhozeni do znepokojivé situace, která neměla našlápnuto daleko od strašidelného thrilleru. O dvou postavách toho nevíme mnoho, netušíme, proč se vlastně v případě takové vztahové konstelaci sešli, a směr, jakým se bude příběh vyvíjet, umí mnohokrát překvapit. Mezi Peterem Sellersem v nezvyklé poloze psychologicky složitého milovníka a mile naivní Sinéad Cusack tu panuje zvláštní napětí, které postupem času dává vzniknout zajímavé chemii. Dokážou utáhnout celý komorní snímek natolik, až si v několika málo scénách říkáte, jak explicitní přítomnost dalších postav působí málem rušivě. Za čistokrevní komedii bych snímek neoznačil, ale z některých scén a závěru nakonec ten hřejivý pocit zůstal... a tady raději končím, abych nevyzradil pointu a závěr. 90% (21.05.2020)

Som naozaj spokojný, ale chcel som byť ešte viac. Začiatok totiž sľúbil niečo inteligentné a zvrátené a mohol teda konkurovať mojej srdcovke. Potom sa hrdinovia samozrejme začali uberať do podstatne bežnejšieho a masami obľubovanejšieho žánru, ale celok nepokazili. Bol tu výborný Sellers (prednášajúci svoje cynicky úprimné myšlienky a lá Oscar Wilde), ktorý síce vie čo chce, ale nejde za tým neochvejne. Bráni mu z časti svedomie, z časti hanblivosť, ergo celá jeho povaha. No a jeho protipól a objekt túžby zároveň, Sinéad Cusack, ktorá je v danej situácií, za pomoci neskúsenosti, úplne neurotická. Ale prejde si nemalým vývinom, aby bola divácky atraktívnejšia a už je na svete klišé jak hrom. No v tomto prípade mi to nevadilo, bavil som sa naďalej. A bolo to pre mňa veľké prekvapenie, aké vždy poteší pri menších a menej známych filmoch. Pre absolútne hodnotenie som sa nakoniec rozhodol kvôli scenáru, ktorý bol výborný! Aby ste mali predstavu, stačí asi poznamenať, že do komentáru nedávam žiadny citát len preto, že netuším ktorý vybrať. (19.05.2013)