The Time of the Doctor (S07E16)

Esence jedenáctého Doctora napěchovaná do jediné hodinky. Jestli před Moffatem někdy stála opravdová výzva, byl to narozeninový Day of the Doctor. A jestli před ním stál úkol, při kterém člověku hrozí nervové selhání, bylo to psaní dalšího pravidla-měnícího kousku, který musí něco rozřešit, něco uzavřít, něco rozehrát - a hlavně dojmout. Pro někoho je z toho nesledovatelná matlanice, která je jen stínem duše, kterou seriál měl během působení Matta Smithe. Pro mě, i přes to, že Jedenáctka nikdy nebude mým srdcovým hrdinou, jde (možná právě díky tomu) o dokonale slzopudnou, nostalgickou i napínavou tečku. I will always remember... (26.12.2015)

Opět jeden z těch slabších dílů, ač loučící. Líbil se mi akorát začátek s holografickými šaty a tak. Když se nám pak Doktor na pár set let zasekl ve Vánocích a brutálně zestárl, přišlo mi to takové o ničem. Každopádně jsem zvědav na nového Doktora, protože Matt Smith silně překonal očekávání, takže to Peter Capaldi nebude mít jednoduché... 70% (04.07.2016)

Rozlučková epizoda Matta Smitha na mě rozhodně nezapůsobila tolik jako předcházející speciál k 50. výročí. I přesto nemůžu říct, že by mě snad nějak hrozně zklamala. Užil jsem si jí jako vždy. Rád jsem ještě jednou viděl jako to funguje mezi Doctorem a nemožnou Sufflé holkou. Na konci přišlo rozloučení s Mattem Smithem, které na mě nefungovalo tolik jako při loučení předchozího Doctora. Nicméně i tak jsem zvědav jak si povede Peter Capaldi. (25.01.2014)

Abych pravdu řekl, Matta Smitha jsem skoro ořval, za mě asi nejlepší Doktor, ale uvidíme, co přinese třináctá inkarnace, v rámci nových řad poprvé někdo starší. Příběh samotný mě zde nijak zvlášť nepřekvapil, na rozdíl od předešlého speciálu, ale rozhodně nešlo o nic, co by tvůrci ošidili. Člověk se konečně dověděl, co je to Ticho. Snad ho ještě rozpracují dále, protože jinak to pro mě bylo zklamáním. (01.02.2016)

Nerada to přiznávám, ale mám sklon odsouvat nepříjemné věci na co nejpozdější dobu. Je to samozřejmě dost zbabělé a nejednou jsem na to doplatila, ale nějak si nemohu pomoci. To je také důvod, proč jsem se po vzoru ostatních whovianů nevrhla hned lačně na nový vánoční speciál jako armáda Daleků na Gallifrey, snažila jsem se oddálit regeneraci jedenáctého Doctora, protože mi bylo jasné, že zas budu bulet jak želva a samozřejmě jsem měla pravdu, přesně to se stalo. Promiň Davide, vím, že jsem napsala, že jsi nejlepší a jako Desítka jsi byl nepochybně fenomenální, ale Matt je Bůh a i když jsem moc zvědavá na Capaldiho, bude mi neuvěřitelně chybět. Co se týká dílu samotného, tak prvních patnáct minut to mělo podobu ryzí komedie, pak nějaká ta akce, vcelku ucházející vysvětlení otázek předchozích linií, kde se sešli všichni doctorovi nejvýznamnější nepřátelé a nakonec velké dojetí, takže stará dobrá klasika. SPOILER: byla jsem moc ráda, že došlo i na loučení s Amy, škoda, že tam nebyla i River KONEC SPOILERU. Vysvětlení nové regenerace bylo samozřejmě dalším šidítkem, ale to jsem čekala, takže žádné zklamání z mé strany se nekonalo. Moffat je i přes občasné drobné kiksy super a já se těším, co nového si zas na nás vymyslí, ale jinak mi tedy dává zabrat, asi jsem trochu pomalejší, ale na to, že je to zábavně-dobrodružný seriál, musím často používat mozek na plné obrátky, abych se v ději vůbec chytala. (04.01.2014)