Kvílení vlkodlaků

Priznám sa, že aj ja som Howling tak trochu podcenil. Registroval som ho, videl som ho viackrát, vždy sa mi s výhradami páčil, ale až s 4k-čkom sa mi otvorili oči. Pôsobivá, pomalá atmosféra, krásne prostredie lesov, mora, chatiek versus špinavé veľkomesto, postupné gradovanie deja a pekne dávkovaní vlkodlaci. A keď prídu na scénu... Nechápačka nad maskami a efektami. Ako to dokázali zvládnuť bez hnusného CGI, hlavne úžasnú transformáciu, to je aj dnes na spadnutú sánku. Wau. (11.09.2022)

Joe Dante má rad áčkové i béčkové horory a já mám rád Joa Danteho. Tentokrát mi ovšem oproti jeho ostatním počinům chyběla velmi důležitá složka - humor. Ano, takhle navážno to prostě není ono a děj si čas od času o nějaké to odlehčení přímo říká. Teď samozřejmě nemám na mysli výtečný úvod, který má atmosféru jako od Briana de Palmy, ale většinu z toho, co se pak stane v Kolonii. Úplný závěr, v němž se humoru konečně dočkáme, to jasně ukazuje. Měli jsme se víc smát, pak bychom se možná i víc báli. (17.08.2014)

Ten film má nakonec příjemně vzestupnou tendenci. Začátek je hrozný a chaotický, po přesunu na ostrov se ustálí psychologie a divák pobere tvůrčí záměry a poslední třetina je dokonce velmi dobrá (pasáž po zapálení stodoly možná i výborná). Škoda celkové křečovitosti a absence tvůrčí iniciativy, potenciál odvážné formy nemusel končit u vlkodlačího sexu a odhalené Elizabeth Brooks, které bych okamžitě přidělil roli v Pobřežní hlídce. 55% (05.03.2020)

Vlkodlačí filmy nepatří zrovna mezi můj nejoblíbenější druh hororu, The Howling mě rozhodně stanovisko změnit nepřinutí. Hlavním problémem tohoto snímku je jeho první polovina, jež není nudná poměrně, nýbrž neskutečně. S druhou půlí se děj konečně zrychlí a začne nabírat na obrátkách, aby byl nakonec zabit na výsost pokaženým závěrem. Několik scén s vlkodlaky je skutečně povedených, jiné ale už tak dobře nepůsobí. Jako například ta s přeměnou člověka ve vlkodlaka, která dnes vypadá docela směšně - a když ji porovnáme s podobnou scénou z An American Werewolf In London, vychází z toho ta zdejší jako naprostý loser. 50% (30.09.2008)

Snad poprvé jsem od Danteho viděl nějaký vážně se beroucí nerodinný film a dopadlo to celkem blbě. I přes pár zajímavých prvků a dobrých nápadů v rámci žánru mě to za celou dobu neoslovilo, nebavilo, žádnou silnější atmosféru jsem tam taky necítil, scénář mi přijde chatrný, postavy mi byly úplně ukradené... Zvlášť první polovina mě vůbec nebavila, ta druhá na tom byla o něco líp a jen kvůli ní se to u mě vyšplhalo na ty dvě hvězdy, ale jinak mě to zklamalo a to jsem od toho ani moc nečekal. 2* (08.08.2022)