Pocit viny

Hmm.. Já si myslím, že to je tím, že přestala hulit.. Vystřízlivěla, zjistila, že je v hajzlu a hned vzápětí na tom hajzlu skončila. Proto tedy doporučuju nepřestávat a hulit dál! Ba ne, kecám. Tady se to vykloubilo mnohem dřív a to hned u názvu. Kdo by asi tak přeložil "The Life Before Her Eyes" do českého "Pocit viny"??? Poklona všem ynglišmenům, já švidrám sklivcem po ájině teprve čtyři týdny.. (21.10.2014)

207. Po zhlédnutí filmu Dům z písku a mlhy, vynikajícím režijním a scénáristickém debutu Vadima Perelmana, jsem s nadějí očekával další skvělé dílo, ano, není jednoduše přehledné, snadno rozumem uchopitelné, přerývaný, útržkovitý děj nám to soustavně znesnadňuje, ale jedno je od začátku naprosto jasné, to odpoledne na střední škole došlo k tragédii, v prostorách školy po nemilosrdném běsnění ozbrojeného žáka zůstává množství zabitých a postřelených, ani dvě dívky ukrývající se na toaletě, Diana a Maureen, velmi si blízké kamarádky, neměly být vraždění střelce ušetřeny, společně s nimi jsme vtaženi do událostí, které před nás předstupují jen v jakých si neurčitých záblescích, překvapivě, bez zřejmé chronologie, jakoby úmyslně zpřeházené, jen v narůstajícím napětí tušíme a toto tušení je náš jediný dějový průvodce, přes dílčí scény, jednotlivé obrazy, drobné náznaky, zvuky, věty, se lopotně propracováváme k mimořádně silnému zážitku, jen vytrvat, nevzdat se, nepolevit, vyčkat rozuzlující vysvětlení a pak tiše, téměř bez dechu žasnout, jak fascinující hra se před námi po více jak hodinu rozvíjela, ano, je to jako fascinující hra, jako život sám, jemný, křehký, naplněný něhou a radostí, až jakoby nadoblačně snový, ale stačí moment a rázem se mění v krutou, nemilosrdně surovou skutečnost, plnou strachu, obav a bolesti. (18.08.2014)

Podle komentářů vidím, že to spousta uživatelů nepochopila. Jestli vám po shlédnutí konce připadá, že nevíte, která bije, přečtěte si původní název filmu :-) Ten český je hloupost, je vidět, že naši milí distributoři zhlédli jenom trailer anebo jsou taky úplně blbí. Ať je to jak chce, mám vážný problém s Umou. Bez ní bych filmu byla schopná dát pět hvězdiček, ale ten její trpitelský pološílený výraz po celou, zdůrazňuji - CELOU dobu filmu? Myslela jsem, že mi z toho hrábne taky. Opravdu špatná herečka. Každopádně myšlenka filmu o rozhodnutích, která děláme a jejich důsledcích se mi líbila a Evan Rachel snad ještě víc :) S Umou už mimochodem nechci nikdy nic vidět, protože má zřejmě talent úplně zazdít veškerý potenciál filmu. Kromě toho mě opravdu nebavilo věčné opakování scén. Jinak je to zajímavý kousek, který určitě stojí za shlédnutí. (21.01.2013)

Veľmi zaujímavý námet, s veľkou dávkou originality. Každý si pod umieraním predstavuje rekapituláciu svojho života, ale snímok ponúka presný opak. Víziu budúceho života aký by sme žili, keby sme nezomreli, čo je zaujímavé a nápadité. Na druhú stranu, mohlo sa pridať na dramatickosti jednotlivých scén, problémy rozpitvať hlbšie aj po psychologickej stránke a zvýšiť celkový emotívny náboj. Takto to bolo hrozne povrchné, pričom väčšina problémov sa len načala, spomenula, ale do hĺbky sa už nešlo. Ani výkon U. Thurman nebol ktovieako oslňujúci, postačujúci snáď na klasický rodinný film, ale v dobrej dráme čakám inú úroveň. Avšak aj napriek spomenutým nedostatkom hodnotím snímok ako nadpriemer s odretými ušami, hlavne kvôli námetu a originálnej myšlienke. 70/100 (26.11.2014)

Po většinu času se jedná o celkem obstojnou výčitkárnu a variaci na šílené střelce se Sophiinou volbou. Uma Thurman a Evan Rachel Wood hrají dobře, přepínání v čase taky funguje a děj docela svižně ubíhá, takže v mých očích měl film našlápnuto na solidní čísla. Jenže to by tu nesměl být konec, který Perelman totálně podělal, vytvořil mi v hlavě zmatek a film mi znechutil, takže jsem ani neměl zájem zjišťovat, jak to tedy jako bylo. Velká škoda. 50% (28.04.2015)