Ex Drummer

Jestli chcete svoji babičku přesvědčit, že když posloucháte ten "nelidskej řev a blití do mikrofonu" automaticky to neznamená, že patříte do subkultury neonácků, gaunerů, úchyláků a satanistů, zařiďte aby se k ní nikdy nedostal tenhle film. Fascinace brutalitou, sexem a dekadencí dovedená ad absurdum. (15.11.2011)

Zajímavě pojatý zpátečnický začátek filmu z vtipně vloženýma titulkama. Pokud film zaujme na začátku, znamená to, že buď bude pokračovat ve stejném rytmu nebo půjde totálně do kopru. Tady naštěstí pokračuje ve stejném rytmu a po celou dobu nabývá na otáčkách. Poznáme hlavní aktéry, jejich úchylky a slasti a postižení a život a sny. Citát z filmu: Postižený nebo mongol, to je stejný... Perfektní humor, dobrý příběh ze kterého se pomalu stává brutální živí koncert všech aktérů. Bando kreténů, přestaňte házet kelímky !!! The Feminist... A ještě otázka pro vás : Kde jste byly, když byl Boudewijn zavražděn? (04.12.2009)

Velice ostré - nejen kvůli po rybě smrdící kundě a půlmetrovému péru. Drsný koktejl hnusu, násilí, humoru, zloby, snobství, pokrytectví a v neposlední řadě punku natočený Koenem Mortierem nás diváky staví do podobné situace jako hrdinu Driese - stáváme se zhnusenými pozorovateli životů třech sociopatů a jejich okolí, abychom se nakonci filmu z tohoto světa vrátili do toho našeho a blahořečili si a byli vděčni za to co máme. Co se posouvání mantinelů zobrazitelnosti a provokativnosti ve světovém filmu týče, vlaje vlajka Evropské unie hrdě jak v málosčem jiném. Otázkou je, jestli je na co být pyšný :-) Každopádně zážitek, který je třeba vidět - tedy za předpokladu, že na něj máte žaludek. 80% (05.12.2009)

Belgický režisér Koen Mortier inscenoval něco jako filmovou performanci. Experimentální snímek natočený netradiční uměleckou formou, která se asi nejvíce blíží britskému kultovnímu Trainspottingu, společným jmenovatelem je jak prostředí sociálně vyloučené komunity drogově závislých a dalších vrstvev z absolutního společenského dna, přemíra násilí a expresivního výraziva, ovšem tam, kde Danny Boyle použil humor a metaforu, tam se Koen Mortier kvalitativně pohyboval o několik pater níže. Jeho primární záměr šokovat a provokovat diváky byl ovšem naplněn bezezbytku, v této souvislosti si dovolím použít známý citát surrealisty André Bretona, který tenhle film vystihuje až překvapivě: „Nejprostším surrealistickým činem je sestoupit do ulic s revolverem v ruce a nazdařbůh střílet, pokud možno do davu. Kdo neměl alespoň jednou chuť skoncovat tímto způsobem s titěrným systémem obvyklého zhanobování a oblbování, má již v tomto davu své vyznačené místo, a to s břichem ve výši hlavně…“ Po zhlédnutí Ex Drummera ale dobrovolně zůstávám v davu... (24.08.2010)

Přehnané, zvrácené, místy samoúčelné ale..poutavá atmosféra pochmurných Flander, dobré herecké výkony zajímavých herců a hlavně výborná hudba! Všechno je v tomto filmu špatné, o to víc se vyjímá ta naprostá proměna chlapců, když se chopí nástrojů. Nic zde nemá smysl a když se začne hrát, tak ho i přestanete hledat! A to je rock´n´roll, ne žádnej drahej pane janda, landa, či jiná sran(j)da, podpora lesbiček, nebo spíš gayů, vypsaný pastelky a jiné estrády. (01.10.2008)