Ohlédni se v hněvu

Tak jsem si pořád říkala, jestli je Jimmy spíš labilní chudáček, protivný hnusák nebo postavička s teatrálními manýry. Samozřejmě existuje jediná odpověď: angry young man. A Richard Burton ho zahrál skvěle. Je to dobrý film, ale nezdál se mi vztah s Helenou, nezdál se mi konec a do takové Osamělosti přespolního běžce to má ještě hodně daleko. (23.07.2008)

„Obzri sa v hneve” a čelom vzad, ty nenapraviteľný búrlivák č. 1 - Jimmy Porter, čo stánok so samými sladkosťami máš, kde na trhu predávaš, a taktiež i na trúbku, a la džezová nôta, nielen po večeroch o dušu vyhrávaš, kedy najmä svoju ženu Alison, neustále psychicky deptáš, ničíš a mučíš, že Tvoj kamarát Cliff Lewis, ktorý s vami v podkrovnom byte býva, sa iba vždy na vaše hádky mlčky prizerá, až ženina priateľka, herečka - Helena Charles, k vám na istý čas bývať príde, ktorú tak chorobne nenávidíš, keď sa Ti dokonca žienka odhodlá domov k rodičom na (ne)určitý čas vrátiť, či aj kamoš do vlaku nastúpiť, a tak Ti už len Helena sama ostáva, kedy zatiaľ Alison o dieťa nadobro prichádza, akýsi milostný trojuholník vzniká, ale i čochvíľa, čoskoro zaniká... / Režisérska prvotina Tonyho Richardsona, čo sa týka celovečerného filmu, a pritom budúci, 4 oscarový triumf Tom Jones, extra nemusím, toto bola naozaj úplne iná káva, ktorú som si priam vychutnával - ako aj fenomenálny Rišo Burton vo svojich Kristových rokoch. Extrémne zarytá postava, ktorá mi určitý čas poriadne liezla na nervy, čo sa našťastie postupne ustálilo, ako letná búrka, no ale bola to tak intenzívna spŕška, že za krátky čas dokázala narobiť také medziľudské škody, až bola atmosféra vybičovaná do maximálne možnej krajnosti. Brilantná, surová a čiernobiela kamera Oswalda Morrisa iba napomáhala sa naplno stotožniť s postavami, ktorým nebolo všetko jedno. Claire Bloom a Mary Ure si teda užili svoje. Naprostá, britská klasika, ktorá na poli 95. minút, rozohráva fascinujúce dianie kvarteta postáv na plátne, ktorým dominuje jednoznačne JIMMY ! (26.06.2020)

Bída britské kinematografie I. Vše tu je, jako na dalni, bída britského filmu, ovšem v jeho asi nejlepším období, v jinak relativně dosti kvalitním filmu. Rozpor? Kdeže - jen manifestace důvodů, proč ve VB nikdy nevznikla opravdová kinematografie (a když, tak to museli být solitéři, kteří by se mohli narodit i někde jinde). Kitchen sink realismus - Rozhněvaní mladí muži, rozuměj: literatura, divadlo. Převedené na filmové plátno. Look Back In Anger, kdo to ovšem hledí zpět v hněvu? Film jako takový - Briti se nikdy nenaučili vyjadřovat filmem, vždy se utečou ke slovům - Richard Burton zde nehraje ve filmu T. Richardsona, ale v dramatu J. Osbourna. A i když pak Kitchen sink nebude vždy vycházet přímo z literatury, kdy v něm uvidíme hru s filmovým médiem, mediaci příběhu skrze formu? Jak to prý řekl Greenaway (onen solitér, symptomaticky z VB...): byl to jen ilustrovaný text. Texty kvalitní, s respektování hodnou a prospěšnou sociální tematikou, v dějinách britského filmu v pozitivním smyslu vyčnívající - a přesto je v tomto filmu (spekulativně) obsažena všechna bída britské kinematografie. (08.04.2015)

Kousek životní story jednoho fest ublíženého psychicky narušeného mladíka a rozhodně skvělý herecký výkon Richarda Burtona. Rozhněvaní mladí muži mě nikdy neoslovovali a zfilmovat jeden z jejich nejnápadnějších vývěsních štítů podle mě nebyl nápad nejšťastnější. Po dvaceti minutách totiž začnete mít pocit, že by bylo dobré, kdyby někdo tomu děsně chytrému mladému pánovi pořádně rozflákal držku, a s tímhle pocitem si vystačíte až do úplného konce tohoto Klubu Rváčů let padesátých. Neohlížím se zpět v hněvu, ale nadšením z nabídnutého zážitku rozhodně nehýkám. 50% (18.06.2008)

Muž a žena, kteří musí ztratit úplně všechno, aby mohli najít vztah k sobě. Navzájem i k sobě samým. Nesnadný film plný dialogů, jejichž podtitulky se daly jen stěží sledovat. Velmi se mi líbila kamera Oswalda Morrise, která - spíš než scénář sám - mi sugerovala představu: "tak tohle je Británie, tohle je doba těsně před tím, než ji začnou kolonizovat její bývalé kolonie." A sama postava "rozhněvaného mladého muže" je v našich podmínkách samozřejmě těžko pochopitelná; stejně tak, jako když vám nějaký maník z Brixtonu řekne: "Tuhle četnickou stanici jsme obléhali skoro celý den." (Clash: When they kick out your front door/ How you gonna come?/ With your hands on your head/ Or on the trigger of your gun - Když ti vykopnou venkovní dveře/ Jak k nim přistoupíš?/ S rukama nad hlavou/ Nebo s prstem na spoušti".) Problematika "rozhněvanosti" ovšem dosud vyřešena není (ani ve filmu). Poměrně nový film bratrů Dardennových "Kluk na kole" sahá někam, možná ještě hlouběji. (14.07.2015)