Poslední údolí

,,Jestli najdeš Boha, řekni mu, že... ''  --- Jamese Clavella mám rád a koukám jak puk a nejsem tu jediný, že mu nešlo od ruky jen psaní! Historické filmy já rád a ty se sedmnáctého století ještě raději. Některé kostýmy mužů z kapitánovy družiny mi přišly poněkud divadelní  a nedobové, ale jinak film měl docela dobrou atmosféru a skvěle vykreslil tehdejší svět. Šílenou dobu, kdy každý věřil jen v tu svoji víru a byl ochoten ostatní tak nesmýšlející za to klidně vraždit a upalovat. A lid vesnický na tom byl nejhůře, protože brala každá armáda, která skrze ves prošla a nic ji nezajímalo  jakou že to víru dotyční vyznávají. Pokud jste ovšem nebyli usvědčeni z čarodějnictví, na způsobu likvidace takových živlů měli katolíci i protestanti vzácnou shodu... S filmem jsem měl jeden jediný problém a to byl hlavní hrdina - Omar Sharif v roli učitele Vogela prchajícího ze zničeného rodného Magdeburgu. Jako herce ho mám rád, nicméně prostě nezapře svým zjevem svůj egyptský původ i když mu filmaři nechali pod nosem knír. Takhle ale opravdu Němec první poloviny sedmnáctého století nevypadal. To až dnes, ano takto Magdeburčané vypadají a také Hamburčané, Kolíňané, Berlíňané nu zkrátka ti všichni co jich jen na nafukovačkách připlulo. Svým způsobem tak film o celé dekády předběhl svoji dobu! :-) Já měl navíc problém i s tím, že se mi neustále coby nejvěrnějšímu postruhači vybavovalo vysílání Rádia Limonádový Joe z konce devadesátek, ve kterém jeden z moderatizátorů Dušana Všelicha, vystupoval pod přezdívkou Ovar Šerif... Takže účast tohoto herce, byť legendy mi tam fakt neseděla a moc nechápu, koho tehdá napadlo mu tu roli nabídnout. Holt to byla star, tak se asi nad jeho ne zcela germánskou vizáží nikdo nepozastavoval.  Oproti tomu M. Caine v roli charismatického kapitána byl s těmi kudrnatými světlými loknami a vousem opravdu boží a do filmu skvěle zapadal. Celkově mi film přišel fajn, ale působilo to na mne dnes už trochu vyčpěle a dokonce ani hudba mého z nejmilejších filmových skladatelů J. Barryho mi tam nijak zvláštně neuchvátila. Rozhodně ne tak, jako u jiných filmů, které hudbou vytunil k nebeskosti což mne většinou hned po dokoukání nutilo začít shánět soundtrack. Samozřejmě, poselství, že náboženství stojí za největšími hrůzami v lidských dějinách zůstává aktuální i nadále. Stačí se podívat na zprávy, byť dnes se zhusta lidé navzájem vraždí v rámci jiného náboženství. To křesťanské se své krve až k prasknutí bohatě napilo ve středověku a v novověku. V souhrnu tedy dávám za 3 bodnutí koulovým palašem. * * * (17.01.2024)

"Všechno ve jménu božím. Celé národy byly vyvražděny ve jménu božím..." Zdařilý historický snímek zasazený do doby třiceleté války nepostrádá typické velkolepé bojové scény plné krvavých obětí, ale daleko více mne oslovily dialogy na pozadí ústředního konfliktu dvou náboženských ideologií. Do vesnice se svým odílem připutuje Rytíř, který si nechává říkat Kapitánem, s nekompromisním postojem, ctíc zásadu plnit svoje povinnosti až na cynické úrovni ("Dělám jenom to, co je nezbytné... nic víc. Když je nezbytné zabíjet, zabíjím... bez přemýšlení."). Přesto z něj a celkově té jeho zásadové povahy a způsobu, jakým se nejen před tulákem Vogelem prezentuje, jde jisté charisma. Kapitán se pro mne záhy stal sympatickým hrdinou, kterému jsem fandil a mnohé jeho výroky mají nesmírně nadčasový ráz, zejména ty směřující proti (nejen) náboženskému fanatismu, nebezpečnému z jakékoliv strany "ideologické barikády", které pak trefně a mrazivě podtrhuje další vývoj příběhu s upalováním za podezření z čarodějnictví... Poslední údolí je filmem, který rozhodně stojí za vidění, minimálně kvůli silné myšlenkové rovině a pro spřízněné diváky určitě i kvůli hereckému výkonu Michaela Caina. Líbila se mi i vedlejší romantická linka kolem vztahu Kapitána ke chudé Erice, jež nabídla minimálně dvě nezapomenutelné scény... jednu s hrou s kostkama a druhou na závěr. Ale celkově jde o filmový kus, který mi asi stačil vidět jednou. 75% (26.07.2020)

Poslední údolí zestárlo z hlediska filmového,ne však ideologického.A pokud má film myšlenku,je docela jedno,jestli je jeho ztvárnění zastaralé nebo ne.Střety skvostného michaela Cainea a Omara Sharifa mají i po letech obrovskou sílu,postavy i celý příběh jsou napsané brilantně a přestože se naprostá většina filmu odehrává jen v obrazech a dialozích,nenudí ani na sekundu,mimo jiné díky hudbě Johna Barryho,která by dodala punc velkoleposti i intimnímu dramatu ze života balkánských uklízeček.Trochu divadelní,ale silný zážitek. 85 % (22.06.2011)

Začátek třicetileté války roku 1818, byl pravda trochu hodně úlet, ale ten těžko mohu dávat tvůrcům za vinu (spíš těm, kdo připravovali českou verzi pro čt2). Jinak nemám co vytknout, až na to SPOILER, že ten mor, co je v tagu, a kvůli němuž jsem se vlastně rozhodla podívat, se tam objevil jen pro určité dokreslení toho, že smrt je prostě všude... Výborný film, s velkou dávkou krutosti i sentimentu (takový plný protikladů), Michaela Caina mám čím dál tím raději a zde mě nezklamal ani Omar Sharif (jako muslim představující Němce toulajícího se krajem zničeným třicetiletou válkou, dokud neuvízne v jakoby nedotčeném údolí v samotném srdci křesťanské Evropy). Mohu zcela zodpovědně říci, že se vyskytují všechny tagy, které zde u filmu nalezneme, a ač žádný neprobere do hloubky, jen se jich tak lehce dotkne, stejně jako toho moru, přesto u mě naprostá spokojenost. Potvrzuje se zde moje domněnka, že vrcholný středověk až do doby Černé smrti nebyl vůbec temný, ale potemněl až s ním, a takový zůstal i na prahu novověku... (24.09.2014)

Viděla jsem jako malé dítko, leč některé scény mi uvízli velice dobře v paměti. Tak i po letech pro mě zůstává gró příběhu ve hře v kostky než v bitevní vřavě na konci. Jemné, lidské, pochopitelné. Někdy stačí jen málo slov a dva pohledy. Další silnou scénou je přesun kapilčky. Víc se rozepisovat nebudu, krásně to shrunul ve své příspěvku kolega fragre, lépe bych to nevystihla. Poslední údolí rozhodně stojí za vidění. (27.02.2018)