Režie:
Ron HowardKamera:
Salvatore TotinoHudba:
Hans ZimmerHrají:
Frank Langella, Michael Sheen, Sam Rockwell, Kevin Bacon, Matthew Macfadyen, Oliver Platt, Rebecca Hall, Toby Jones, Andy Milder, Kate Jennings Grant (více)VOD (2)
Obsahy(2)
Jedna z největší kauz americké politiky málem vyšuměla do ztracena. Aféra Watergate, která odhalila rozsáhlé sledování členů demokratické strany a zneužívání moci ze strany vládnoucích republikánů, začala sérií investigativních reportáží v roce 1972. Další dva roky pokračovala několika soudními procesy a odsouzena byla i řada lidí z blízkého okolí prezidenta Richarda Nixona. V létě 1974 už zbýval poslední podezřelý, Nixon však projednávání kauzy v kongresu a možnému sesazení z funkce zabránil tak, že raději sám rezignoval. Viceprezident Gerald Ford pak bryskně zaujal jeho místo a obratem udělil Nixonovi milost. Zdálo se, že bývalý prezident stráví poklidný důchod v ústraní, aniž by kdy byl hnán k odpovědnosti nebo alespoň veřejně konfrontován. To by ovšem na scénu nesměl dorazit David Frost – populární britský moderátor a televizní osobnost, který navrhne natočit s Nixonem sérii rozhovorů o jeho působení v úřadě. K překvapení všech včetně samotného Frosta bývalý prezident na nabídku kývne. Snad proto, že Frosta vidí jako komedianta a slabého diskutéra, na kterém se může zahojit. Aniž by to tušili, oba tak vstoupí do souboje, ve kterém se hraje o celou jejich reputaci a vítězem se může stát jen jeden... Americký koprodukční film natočil v roce 2008 Ron Howard, jenž proslul právě napínavými životopisnými dramaty jako Apollo 13 (1995), Čistá duše (2001) či Rivalové (2013). Snímek vychází ze stejnojmenné divadelní hry a režisér si jako jednu z podmínek pro natáčení stanovil, že ústřední dvojici ztvární stejní herci jako na divadelních prknech. Role amerického prezidenta se tak ujal jeho krajan Frank Langella a proti němu stanul Michael Sheen jako britský moderátor. Známé tváře lze ale zpozorovat i ve vedlejších rolích – ve Frostově týmu se objevil například Sam Rockwell, Matthew MacFadyen nebo Oliver Platt, na straně Nixona pak stanul Kevin Bacon s Tobym Jonesem. (Česká televize)
(více)Videa (3)
Recenze (555)
Boxerský souboj politického šampióna s loserem z bavičského slumu, vedený na 4 kola v oslnivém tempu a nervydrásající gradaci. Ron Howard nepochybně osekal politickou problematiku, upravil si obě postavy a osadil je do tolik populárního schématu "David vs. Goliáš KO v posledním kole"... Nicméně namouduši marně pátrám, kdy mě to bavilo víc a kdy jsem za brilantně zpracovaným schématem našel i tolik vzrušující myšlenkové pozadí a pointu, která přesahuje rámec pouhé zábavy. Duel Frost/Nixon odhaluje tu část politiky, kterou člověk musí bez dechu sledovat, mediální ohňostroj, silný příběh i pozoruhodné poselství o moci televizní obrazovky. Nemyslím si, že v mých očích tenhle film překoná jiný oscarový favorit. ()
Jde zřejmě o jeden z výborně režijně zpracovaných filmů Rona Howarda, ale co se týká nějakého mého hlubšího prožitku, tak jsem byla mírně zklamaná. Možná to bylo i tím, že v první polovině filmu jsem zcela nezaujatě a s jistým odstupem sledovala shrnutí faktů aféry Watergate a přípravu interview investigativního novináře Davida Frosta s Richardem Nixonem. Teprve od zahájení prvních rozhovorů jsem zabrala a sledovala, jak se bude Duel dál vyvíjet. Přestože Nixon je silně dominantní, tak v posledním interview se situace obrátila a Frostovi se podařilo zasáhnout Nixonovo slabé místo a přimět ho k přiznání chyb a k omluvě američanům. Ve filmové verzi tak Frost zvítězil, zatímco reálné rozhovory skončily spíš remízou. Alespoň tak jsem se o tom dočetla v recenzích. A souhlasím i s faktem, že když se řekne Nixon, každý automaticky doplní „Watergate.“ Filmy fungují podobně – spousta z nich pojednává o Watergate, ale jen málo z nich o Nixonovi. Ale co mě se týká, stačilo vidět jednou a dost. Politika opravdu není má silná stránka. ()
Dvouhodinová konverzace, která reflektuje jeden z černých stínů amerických dějin a přitom důkladně pitvá rozmanité lidské charaktery, je tažena řemeslně spolehlivou Howardovou režií a hereckým galakoncertem všech (!) zúčastněných. Ale i přes tu výjimečnost vedlejších partů je to nakonec výborný Martin Sheen a jeho kreakce ‚sedmdesátkového‘ metrosexuála, který padá na hubu, a hlavně (nebojím se užít slova) geniální Frank Langella, na nichž to přeci jenom stojí. To, jak Langella proniknul do postavy Richarda Nixona – vysokého, ale shrbeného muže, kterého dva roky aféry vyšťavily na kost, a on přesto stále má tu temnou jiskru v očích a ostrý jazyk, jímž dokáže odhánět protivníky – mi v mnohém připomíná olejářského magnáta D. D. Lewise. Fakt, že byl v ocarovém klání Langella politicky upozaděn ve prospěch homosexuálního Milka, mě nazdvednul ze židle. A závěrem ještě k Ronu Howardovi – nábožensko-konspirační křepčení odpuštěno, protože vizuální pojetí (vynikající střih i kamera) a celkový švih posouvá film na absolutí vrchol. Společně se Stoneovým W. jeden z nejzajímavějších ‚politických‘ filmů poslední doby (možná i let). ()
Nikdy v životě jsem nezalhal ani nezamlčel žádnou informaci a patrně bude snadné uvedené tvrzení vyvrátit. Jenže já jsem Čech, takže se čelem k nezvratným důkazům nepoložím a budu si stále brumlat svou verzi. To americký prezident Nixon, to je jiné kafe. Lží se sice živí, ale tváří v tvář nepřesvědčivému důkazu se sesype jako domeček z karet a přizná se i k tomu, za co může Ford, Lincoln nebo nějaké jiné americké auto. To ve mně vzbuzuje pocit, že americký politik skutečně slibuje to, co slíbil a odvolává to, co odvolal, ale stejně tomu nemohu uvěřit. A co se týká filmu, tak moc napínavý nebyl, neboť patrně nejsem jediným, kdo již dříve obdržel informace o tom, jak to tenkrát dopadlo a cesta k vítězství novináře nad politikem rozhodně nebyla vydlážděna nějakou úžasnou zábavou. ()
Solídna show. Ale stále iba show. Remeselne zvládnutá, nablýskaná, svižne odsýpajúca... a zároveň prekvapivo plytká, studená, bez vnútorného napätia. Hovno v pozlátku. A čakal som omnoho strhujúcejší herecký koncert. Vlastne sa nemôžem zbaviť dojmu, že tam Sheen a Langella nemali veľmi čo hrať, že o nič nešlo. Ako divadelná hra, bez toho filmového švihu, by ma toto poňatie zrejme zabilo... nudou. ()
Galerie (52)
Zajímavosti (13)
- Jonathan Aitken, jeden z oficiálnych životopiscov Richarda Nixona, kritizoval film za zobrazenie opitého Nixona ako v noci telefonuje. Podľa neho sa niečo podobné nikdy nestalo. (Greenpeacak)
- Režírovat mohli Martin Scorsese, Mike Nichols, George Clooney, Sam Mendes nebo Bennett Miller. (HellFire)
- Divadelní hra Petera Morgana "Frost/Nixon" měla premiéru v divadle Bernarda B. Jacobse na Brodway v New Yorku 22.4.2007. Uskutečnilo se 137 představení a byla nominovaná na Tony Award za rok 2007 jako "Nejlepší hra". (FilmFan24)
Reklama