Jackie

Jackie Kennedyová byla významnou dobovou celebritou a atentát na jejího manžela je dodnes považován za nanejvýš výrazný mezník dějin Spojených států. Producent celkem logicky viděl v titulní postavě potenciál, jenže výsledkem je jeden z nejzbytečnějších filmů, jaké jsem kdy měl možnost sledovat. Jeho cílem je totiž vytvořit kopii někdejší Kennedyovy partnerky a zachytit Jackie v době, kdy se vyrovnávala se svou ztrátou. Natálce Portmanovic ovšem v Jackiině kostýmku chybí přirozenost a spontánnost. Působí jako někdo, kdo chce ve společnosti dělat dobrý dojem, nasazuje si masku a snaží se pečlivě kontrolovat své emoce. Kterýkoliv dokument by zprostředkoval přiblížení postavy Jackie a oněch událostí lépe. Takhle to je pouze marná vzpomínka na časy, kdy byly ženy definovány postavením svých manželů. Pro mě bohužel velmi nudný, nezáživný snímek. Celkový dojem: 25 %. (23.04.2018)

Nemůžu si pomoct, ale tohle nebyl film o Jackie, ale především o Natálce, která tady chtěla a měla ukázat, že dokáže svým herectvím sama samojediná utáhnout celý film a také že zvládne jakoukoliv možnou dramatickou polohu. Nedokázala, nezvládla. Byly sice chvíle, kdy předváděla to, co od ní divák čeká, ale většinou jen afektovaně přehrávala a ksichtila se, jako kdyby jí kousla tarantule. Neoslovila mě ani celková načančanost a obvzláště zamrzí minimální prostor pro osvědčená jména jako jsou Hurt či Sarsgaard, kteří z toho přeci jen mohli udělat snesitelnější podívanou. Zklamání. 30% (03.07.2017)

O štěstí, smutku a úzkosti vdovy. Zkoumání její povahy kdy vyjadřuje soužení, vztek, pochybnosti. Pro mě dost nudné a emočně ploché. Uctivý portrét vdovy, která se snaží pracovat na uchování odkazu svého manžela. Občas ji mimo veřejné pohledy přistihneme při nehraném smutku. Film vyznívá až úzkostně, k čemuž přispívají melancholické smyčce. (25.12.2017)

Demokracie chcípla. Kennedy natáhl svá ctěná brka ve zlatých bačkorách. Tak pozor, filmem probleskne informace, že to byl skrblík. Tak třeba tu domácí obuv pořídil levně ve vietnamské tržnici nebo mu ji upletla samotná manželka Jackie. Každopádně se o tak luxusní vdovu po něm strhla mela, takže Oswald při pohledu na ni páchal demonstrativní odchod ze scény, bratr po zesnulém si okamžitě pořídil odborné publikace o tom, jak správně liberálně masturbovat v oválné pracovně, nemocnice Parkland musela být evakuována z důvodu nahlášení bomby a investigativní Kevin Costner skončil s pojídáním hamburgerů, neboť trpěl panickými stavy, že v bulce je prezidentův mozek. Natalie Portman je hárající fena, která dokáže utáhnout celou diváckou obec na svůj sexuální pohled, takže muži v protilehlé pozici, tedy Billy Crudup, Peter Sarsgaard, režisér Pablo Larrain a spol. raději volí umírněné herecké a minimalistické režijní polohy. Dopadá to tak, že film ve výsledku osciluje mezi netradičním tv filmem, natočeným v téměř divadelním aranžmá, a příležitostně intenzivním kino filmem, který hodně spoléhá na to, že divák je dostatečně obeznámen s touto historickou událostí. Pokud ne, nemůže se pak divit, že film na něj vyplivne sled celkem kusých informací, kterým se nedaří dát kompaktní formu. Rozvleklých scén je kupodivu méně, než bych čekal, ale najdou se pasáže, které bych vystřihl, například všechny scény s Johnem Hurtem. Na časové popisky je film skoupý, takže jsou zde scény, v nichž se objevuje prezident Kennedy živ a zdráv, a není zřejmé, z jakého časového období jsou. Existuje hned několik filmových dramatizací, které pohlížejí na proslulý atentát z různých úhlů pohledu (Nemocnice Parkland, J.F.K...), ten z pohledu prezidentovy manželky právě doplnil tuhle mozaiku. Pravda, mnoho nového do věci nevnesl, ovšem kde jinde a kdy jindy se vám naskytne jedinečná možnost ošukat rozrušenou slavnou vdovu, která vyloudí pár kapek orgasmu navíc pro manželova ochotného náhradníka do svých kalhotek. V sexuální krizi nejvyšší - poznáš demokrata nejbližšího. 7/10 (02.08.2018)

Jak nemám Natalii Portman rád, tak lze říct, že tuto roli zahrála docela působivě. Podivuhodná je především modulace hlasového projevu, která kolem filmu možná časem vytvoří kultovní status, kdoví...každopádně jako komplexní herečka mě zajímat nezačala a ani nezačne, tyhle typy jako ona, Rooney Mara, Marine Vacth a podobné mě nudí herecky i esteticky. Pakliže je ale Larraínův film myšlen jako tryzna, tak se mě nedotkl a vlastně je mi obecně nesympatické vytvářet kolem "hlav" jakési polobožské aury jenom proto, že byly/staly se "hlavami" nebo manželkami "hlav" a proto strašně trpěly. Takže tři hvězdy spíše jenom za poměrně svěží formu - kamerové, střihové a hudební nápady to hodně táhnou. Larraín mi ale stále připadá jako poněkud přeceňovaný filmař. (škoda, že ten film není radši o jazzmanovi Jackie McLeanovi, mnohem důležitější osobnost) (15.05.2017)