Podivuhodné prázdniny rodiny Smolíkovy

Smolíkovi jsou legendární rodinka. Jejich hlášky a příhody jsou nezapomenutelné a všechny tři seriály se povedly. Zatím nejvíce mě oslovila tato série s pátráním po Pištovi Hufnáglovi, protože je dobrodružná, správně vtipná a rozmanitá. Každou epizodou se děje něco jiného a divák se tedy ani minutu nenudí. Smolíkovi opět dokázali, že mají skutečně SMŮLU. (14.04.2020)

Což naplat, vesmírná dobrodružství se mi kdysi zaryla pod kůži a tak si nemohu nechat ujít ani dobrodružnou cestu kolem světa. Sice mi tu hrozně chyběl Ládínkův mluvící pes Zorro, ale i přes to se vždy a stále znovu výborně bavím. Tohle je prosě nesmrtelná klasika. 80 % (19.04.2010)

Pamatujete si na nezapomenutelnou hlášku velké mamky Gábi: Proč já si nevzala Pištu Hufnágla? Přišel dopis, tak jedou, resp. letí prvně do Austrálie, ale ještě před tím prodají veškerý nábytek, aby měli na útratu. Pak se honí za iluzí Pišty Hufnágla, který se naopak nastěhuje k nim do bytu. A když se vrátí domů do prázdného bytu, v kapse ani floka, tak aby spali na zemi :-) (11.10.2014)

Další šílené dobrodružství rodiny Smolíkových, tentokrát nás vezmou na svou strastiplnou cestu kolem světa, během které se odehraje série opravdu bizarních událostí, samozřejmě nesmí chybět nespočet humorných scén, nejvíc mě však pobavily zejména vtipné dialogy mezi jednotlivými účastníky výletu. Velká škoda, že pozdější epizody už nemají takový tah na branku a míra zábavy postupem času docela klesá. Jsem ale toho názoru, že Smolíkovi jsou silně nadčasová záležitost, která i dnes dokáže perfektně pobavit. 8/10. (19.09.2021)

Z odstupem doby a s přívalem konkurence moderních animovaných seriálů, jako jsou Simpsonovi, na kterých se vyřádili celé pluky scénáristů, už pochopitelně někdejší kultovní obraz rodiny Smolíkových poněkud vybledl. Tempo je z dnešního pohledu příliš pomalé, chybí vychytávky typu měnících se úvodních "titulkových" vtípků atd. Je ale nutné si uvědomit, že v době vzniku šlo na našich obrazovkách o bombu, o průnik kresleného animovaného dílka z dětského světa do sféry nejširší rodinné zábavy uváděné v zajímavých vysílacích časech. Postupně se objevily 3 série, z nichž Prázdniny jsou nejzralejší a s přesahem pro dospělého diváka. Vůbec není náhodou, že první dvě série, víc dětské, mají i vyšší hodnocení, holt nostalgie tady hraje podstanou roli. Smolíkovi si vlastně zopakovali podobnou cestu, jakou podnikl o nějakou tu generaci dříve hrdina románu Julese Verna. Jen ty problémy jsou současnější, takže mj. si rodinka maďarských popletů odsloužila tvrdý žoldnéřský výcvik v tropické Africe nebo střetnutí s jihoamerickou mafií. Byl to jediný maďarský seriál, který se zapsal do vzpomínek diváků tehdejší doby a který se dnes dá bez problémů reprízovat. Soused Halíř je životním ztělesněním skepse a představuje nový level zapšklosti. Celkový dojem: 90 %. (05.03.2013)