Zuřivý reportér

"Tak jseš zase slavnej, kdypak tě zavřou?" Dve epizódky zo života E.E.Kischa, prvá vtipnejšia je o inkognito prespávaní v žobráckej ubytovni spojená z rozprávaním historky o tetovanej zadnici, druhá o porušovaní poštového tajomstva s korunovaným odosielateľom je trochu zamotaná. Pomedzi to exkurzia do magdalénskej prevýchovne padlých diev. Charizmatický Laufer síce E.E.K. fyzicky nezodpovedá, ale inak k jeho hereckému výkonu nemám výhrad. Okrem neho sa tu vyskytuje kopa dobrých českých hercov a nejaké predabované nemecké tváre. Cudzí hlas má aj Čestmír Řanda, ale ten sa najskôr nedožil postsynchrónu. Je to vtipné, dobová výprava je slušná, poteší účasť Jaroslava Haška. Môže byť. (16.07.2023)

Volné pokračování filmu Lovec senzací.Praha před 1.světovou válkou :Novinář Egor Ervin Kisch na stopě několika senzačních odhalení a jako svědek řady pozoruhodných událostí.Zpěvák J.Laufer v titulní roli sice fyzicky vůbec neodpovídá skutečné podobě slavného reportéra , ale jeho herecký výkon působí sympaticky. (21.12.2006)

Egon Erwin Kisch byl český reportér, píšící ale německy. Pod přezdívkou Zuřivý reportér je považován za zakladatele investigativní žurnalistiky. Jeho tvorba je ale považována spíše za literaturu než objektivní popisování reálných událostí. Témata hledal na periferii společnosti a pyšnil se neobvyklou vytrvalostí. Většinu z toho, co posbíral, shrnul, mimo jiné, v knize pod názvem „Tržiště senzací´. čehož se v Německu chytli filmaři a to už v roce 1963 a pod stejnojmenným názvem vznikl televizní film. Kisch dokázal s fakty tak věrohodně manipulovat, že se mu prý údajně podařilo ošálit i spoustu seriózních literárních autorů. Zkrátka dokonale propojoval fakta s vymyšlenými dějovými odbočkami za použití lehkého humoru a dobře promyšlených point. Vtom byl doslova  mistr svého oboru. A tak není divu, že si na něj televizní tvůrci v roce 1985 opět vzpomněli a z jeho tvorby udělali přímo povídkový televizní seriál, ve kterém jsou povídky propojeny právě postavou novináře.  Egon Erwin Kisch osobně, kterého si zahrál Josef Laufer. Seriál sice natáčel Barrandov, ale na německou zakázku, tudíž byl určen pouze pro televizní trh západních zemí.  Českoslovenští diváci však ochuzeni nebyli. Místo seriálu byl vytvořen filmový sestřih, do kterého se vybraly jen určité příběhy. Filmové sestřihy byly dohromady vytvořeny dva. Tento nesoucí Kischovu přezdívku, čímž uvidíme, proč zrovna takovou měl, a druhý byl uveden již pod názvem dle knižní předlohy „Lovci senzací´ Povídky jsou jemné, humorné, a dokonce i poučné. Škoda, že čeští diváci nikdy nedostali možnost vidět přímo celý seriál. Jistě stojí za to. (04.08.2022)

Film, který mě mile překvapil, protože jsem ho dosud mnohokrát vidět mohl, ale vždy jsem ho minul. Egon Erwin Kisch byl skvělý novinář, který ve svých fejetonech, črtách i povídkách měl vždycky trochu toho milého, byť třeba i černého humoru. Připomenul se mi jeho Pražský pitaval, který jsem někde v knihovně míval. Josefu Laufrovi tahle role seděla,vlastně se jednalo o pár drobných příhod, jejichž vyústěním bylo vypuknutí světové války. Příběh vytetovaného důstojníka na zadnici, příběh padlých dívek, příběh tajného telegramu do Poděbrad a nakonec černá růže na Konopišti. Ano, dojem trochu kazila koprodukce, nejhůř za vlasy tahal dabující Rudolf Hrušínský, ale i tak si film čtyři hvězdičky zaslouží. (09.01.2018)

Malou pihou na kráse je německá koprodukce, která jako vždy dosadila do filmu nespočet škaredých Němců. Ale i od toho se dokážu oprostit, protože snímek má neskutečný šmrnc, slovní i hudební humor a charismatického představitele titulní role. A pan plukovník je skutečně jako živý, člověk se nemůže paní hraběnce divit, že jeho portrét zulíbala. (08.11.2014)