Muka obraznosti

Československý poeticko-erotický film natočený podle knižní předlohy V. Párala, popisující milostné vzplanutí mladého ambiciózního chemika Marka Paara ke starší kolegyni Zině Zachové. Nezkušeného milovníka si zahrál mladý J. Pomeje a nutno podotknout, že jeho herecké umění přesně zapadlo do požadované role a jeho výkon se mi líbil. Začátek filmu se zabývá zapracováním čerstvého absolventa do pracovního procesu, postupně však hlavní hrdina propadá půvabům své spolupracovnice. Poetická složka snímku je reprezentována citacemi ze slavného Stendhalova románu Červený a černý a téměř celý Paarův citový dialog s jeho vyvolenou Zinou je parafrázován jako milostné tokání J. Sorela a madame de Rênal. Co se týče erotické stránky dramatu, je zastoupena odhalenými vnadami tří žen, z nichž dvě si dovolím ohodnotit jako velmi přitažlivé. Ve filmu, jak bývá zvykem, vystupují výrazné postavy ve vedlejších rolích, z nichž nejvíc zaujal nevidomý inspektor Artl v podání mistra P. Čepka, nepříliš sympatická asistenka s estébáckými metodami T. Medvecká a elegantní milenec Arnošt Tittelbach zahraný J. Bartoškou. Snímek, v němž hraje prim poměrně banální milostná záležitost v liberecké chemičce, okořeněná hudbou K. Svobody a nádechem francouzského romantismu však vyčnívá nad průměr sotva znatelně. (17.06.2013)

Filmový přepis vcelku věrně odráží úroveň i určitou konjukturálnost tohoto "libereckého" Páralova románu. Pozoruhodně přesný je i přepis a zachycení doby, do níž se hlásí. To ostatní už tolik neupoutá: banální pubertální příběh dravce, který se pokusil - špatně - lovit dřív, než dospěl. A také podle toho dopadl. Rozhraní všednosti i již dotčené banality posléze vyznívá ve prospěch té druhé. A "socialistického" výrobního příběhu, který limituje možnosti prakticky všech herců. Nad průměr jak literární předlohu, tak i MUKA povznáší páralovské kultivované literární řemeslo. Drhově režii nelze vytknout úroveň zpracování - ta je špičková - ale volbu námětu. Diskuse nad tím, zda i tato kniha náleží do někdejší "severočeské literární školy" je dnes pro vyčpělost podnětu anachronní. Film kupodivu nikoliv. V polistopadovém kontextu totiž stále patří do nadprůměru tvorby. (25.03.2008)

Drha prokázal i tentokrát, že mu ta režie pěkně drhne jako ostatně vždy. Páralova předloha je socialisticky poetická a místy velmi vtipná. Pomeje tu čumí do kamery jako kdyby od táty dostal facku za to co neudělal. Opilecké scény mu taky moc nejdou, což se divím, s chlastem je přece jedna ruka. Naopak Dáša z Austrálie hraje skvěle, sex ji asi opravdu baví a dokonce na kameru ukáže kožíšek. Po shlédnutí mě napadlo, že film byl o inženýrovi, co přišel na sever a všechno posral. Po přečtení páralovi předlohy před mnoha lety jsem měl pocit nepromarněného času! (10.04.2011)

♫ Musíš být jenom má, pak už ničí, nebo já přisahám, že se zničím... Příběh o rychlém vzestupu a pádu v kariéře mladého pracovníka ovlivněné milostními a sexuálními vztahy. Cílové zapůsobení na diváka pomocí erotických scén je vzhledem na dobu vzniku a premiéry jasné, z nadčasového pohledu film pozvedává z průměru intertextuální propojení filmového příběhu s literární klasikou (Stendhal - Červený a černý) v podobě monologů a obrazových výjevů s historickými kostýmy. Děj se odehrává na v letech 1959-60, čemuž odpovídají prostředí a dobové šlágry, bohužel původní filmová hudba Karla Svobody (byť povedená) s typickým soundem konce 80. let působila na mne k této době jaksi rušivě. Muka obraznosti mě jako film upoutala, ale neuchvátila... ale narozdíl od některých spolukomentujících jsem filmový návrat Dáši Bláhové /Hra o jablko, Kalamita/ po letech docela uvítal. (60%) (30.05.2018)

Kniha je v porovnání s tím nejlepším od kdysi dobrého, dnes polozapomenutého spisovatele, který si udělal jméno popisování ústecké reality, velmi, velmi špatná. A filmové zpracování, které natočil dvorní režisér nekonečné sračky RP a VKV shitter Drha, není jen špatné, ale vskutku strašné. Pomeje v dobách, kdy se ještě podobal člověku a ne praseti, obyvklá sestava štěkařů a stínařů, mezi nimi, jak pěst na oko tehdy ještě hezká Dáša Bláhová...proč tedy jedna hvězda? No, jo, proč? Ale co, o jednu hvězdu nezchudnu a soudruh Drha je tak nějak zvyklý (06.05.2010)