Nedodržený slib

44. KVIFF - Panejo. Nejlepší (zatim) film letošního MFF. Nevěřil jsem ani chvílemi, že se jedná o česko-slovenský film a že Jiří Chlumský, který zatim nic moc převratného nenatočil dokáže ukočírovat dílo takového rozsahu. Doufám, že se to doostane na LVY a posbírá je to všechny, zatim nejlepší film, co u nás, resp. na Slovensku vznikl. Výborná je volba hlavního hrdiny, který je výborný jak vizuálně tak herecky a jeho tvář mně osobně byla neznámá, což je nejepší. Další výbornou volbou bylo obsazení Romana Luknára do role kápa lágru. Sice jenom chvilku, ale z jeho výrazu a hraní mně běhal mráz po zádech. Fakt paráda! (09.07.2009)

Během filmu jsem si říkal - "to není možné, co ti naši už nevymyslí, tak trochu příběh slovenského Forresta Gumpa". Ten člověk fakt zažil snad všechno, tak jako "Benjamim Button". Z omylu mě pak vyvedl naprostý závěr filmu, kde se hlavní postava objevila v reálu. Co na to tedy říct? Ano, byl natočen film na reálném základě o válečném životě jednoho slovenského Žida. Chtě nechtě jsem film srovnával s nedávným "Habermannovým mlýnem" a vyznělo mi, že jsou kvalitativně oba stejné. Podruhé tedy tvrdím, že pro dnešní mladou generaci je třeba natočit něco, co hrůzy války (odsuny obyvatel, holocaust atd.) přiblíží téměř v naturální poloze. Dnešní mladí jsou dost otrlí a jen tak něco je nerozhází. Chceme-li tedy jejich myslí a city pohnout, je opravdu nutné natočit to tak, aby to pocítili až v morku kosti. Starší diváci a váleční pamětníci se mnou souhlasit nemusí. Tito ale válku buď zažili anebo si alespoň hrůzy války dokáží představit. Dnešní mladí moc ne. PS: Omlouvám se, pokud jsem někoho pohoršil. Nebyl to můj úmysl. Navíc, když se zde jedná o tak silný příběh, který ale podle mého soudu nebyl dostatečně zdůrazněn. (25.05.2011)

Slibme si, že se příští rok všichni co jsme tady zase sejdeme..... Zbavme se emocí a zkusme uvažovat rozumně: J.Chlumský není S.Spielberg a Martin Friedmann žádnej Pianista. Ovšem jejich pohled na dobu, kdy lidi (Židi) nebyli lidi, skýtá na ,,naše“ poměry velice dobrou filmovou podívanou. Jestli máte filmy na podobná témata rádi, nemůžete být zklamáni. Přes 2 hodiny vyprávění mne nenudilo a příběh ze Slovenského štátu, kdy i tamní židé museli zjistit, že Bůh neexistuje, přináší také solidní porci napětí. Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Zajímá mě, v co věřili Židé před válkou. 2.) Chci vidět (zase) ordinovat doktora Štěpána Šafránka. 3.) Nechápu, co lidi mají proti Jozefovi Tisovi. 4.) Mám rád příběhy podle skutečných událostí. 5.) Byl jsem v pracovním táboře v Seredi. PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ *** (01.01.2011)

Je vidět, že utrpení prožitá za Druhé Světové Války, zejména pokud jde o židovský národ, je pro filmaře stále velmi vděčným tématem, i když diváky asi již tolik nepřitahuje. Pohled na osud, který lidský fanatismus přinesl mladému nadanému fotbalistovi, je celkem dobrou sondou do nitra společnosti Slovenského Štátu, kde byla situace velice odlišná od situace v tehdejším Protektorátu Čechy a Morava, a zároveň poodhaluje skutečnost, že protižidovská nenávist existovala, i ve východních zemích, dávno před nástupem nacismu. Jak už někdo, velmi trefně, poznamenal, slovenský film snad konečně opravdu ožívá. 75% (09.06.2009)

Takto po rokoch, keď už reflektujem na Chlumského film, prvé čo ma napadne je to, že film strašne zostarol. Jeho koncept je priveľmi stroho a priamočiaro zosnovaný. Navyše, tematika odsunu židov je tak často rozoberaná a zo všetkých uhlov už pokrytá a odprezentovaná, že nejaké invencie a nápady a iné pohľady na túto katastrofickú udalosť v nej nenájdem. Keď ho však vezmem ako ojedinelý výpravný a profesionálnejšie dotovaný projekt, tak už ako ojedinelý možno vyznie. Je dobré, že prvopočiatočné zámerné členenie postáv nahradí v druhej polovici trošku nepredvídateľnejší ruch. Predsa len, film naberie grády, zvyšujúci sa pátos nie je tak účelne zavádzajúci a hrajúci na istotu a historickú zrozumiteľnosť. Práve také prístupy históriu i umenie dokáže konieckoncov najviac devalvovať. (18.05.2018)