Režie:
Federico FelliniScénář:
Federico FelliniKamera:
Giuseppe RotunnoHudba:
Nino RotaHrají:
Donald Sutherland, Tina Aumont, Dudley Sutton, Reggie Nalder, Diane Kurys, Chesty Morgan, Sandra Elaine Allen, Daniel Emilfork, Mary Marquet, Micha Bayard (více)Obsahy(2)
Felliniho Casanova, jedno z nejnádhernějších děl italského maestra, je film výjimečné vizuální odvahy a imaginace, pozorně a pečlivě promyšlený do posledního políčka. Donald Sutherland v něm předvádí úžasný herecký výkon jako Casanova za zenitem, který se při svých cestách po Evropě sužované nemocemi podmanivě, ale s nádechem znuděné lhostejnosti, zaplétá do nejrůznějších milostných a politických dobrodružství. Film prosycený romantickým pesimismem boří mýtus o Casanovi jako velkém milenci a místo toho ho představuje jako obyčejného muže, strhávaného neobyčejnými okolnostmi. Felliniho Casanova je pozoruhodný i podmanivou hudbou režisérova dlouholetého spolupracovníka Nina Roty a pyšní se také Oscarem za kostýmy Danila Donatiho. Film, kompletně natočený v ohromných římských ateliérech Cinecittá, bývá s oblibou vnímám jako režisérovo elegické rozloučení s uplynulou érou italské kinematografie. (Magic Box)
(více)Recenze (39)
Casanova Federica Felliniho má v sobě cosi z Barona Prášila, Lemuela Gullivera, vikomta de Valmont, ale Barryho Lyndona bychom hledali marně. Opulentní, rozmáchlý, a přece něžný, křehký a konejšivý je obraz jeho života. Fellini si bokem příběhu jediného muže vypracovává své typické filmové kudrdlinky, ale konečně je to tvář Donalda Sutherlanda, která je tu vytesána do mramoru. Skutečně jsem daleko toho stát se spokojenou a především šťastnou konzumentkou Felliniho, ale tohoto renesančního muže bych si mohla dopřát ve větší míře. Jeho život tak marnotratně zakončený na Duchcově si o to přímo žádá. Stejně jako renesance jeho mechanické milenky. Ostatně, mám co dohánět - zatím jsem viděla jen Nesmělého Casanovu (1936), Toma Casanovu (1951), Casanovu '70 (1965), Noc ve Varennes (1982), Mladého Casanovu (2002), Casanovu (2005) a Vzpomínky Casanovy (2005), což není nic a zatím bych stejně nejradši viděla Skandal in der Casanova-bar (1929). ()
Nejvetsi sukal historie a jeho sukani napric Evropou? Tak nejak to na me pusobilo. Vizualne, vypravou i stylisticky (Oscar za kostymy) to patri k Felliniho vykvetu, vyborne namaskovany Donald Sutherland v hlavni roli a jeden z nejlepsich soundtracku Nino Roty ve spojeni s Fellinim, vlastne by to melo nekompromisni nabeh na status mozna nejlepsiho Felliniho filmu, kdyby to obsahove nebyla tak totalne nudna kravina roztahnuta skoro na 3h. 5/10 ()
Divný až bizardný film a divím sa mladému Sutherlandovi, že sa na niečo také nechal nehovoriť. A ešte k tomu obrovská stopáž, v ktorej je mnoho hluchých miest. Sukničkár Casanova je zamilovaný doslova do každej, ktorá mu dá, dokonca aj do pohyblivej drevenej panáčice (!) a predvádza pri každej grotesktné až fraškoidné kvázisexuálne pohyby. Občas sa dá posmiať nad kúzlom nechceného alebo dobrodružstvami po rôznych kútoch Európy, ale to je tak všetko. Zaujímavé je, že pri takejto téme sa tu takmer nevyskytujú žiadne nahotinky. Divností a fádnych papundeklov je však bohužiaľ plno. ()
Casanovu, svého Casanovu, ale také českého duchcovského Casanovu Fellini vykládá jako řetěz životních příhod muže, který je pro něj tak trochu esencí mužné italskosti. V tom je přednost, ale i slabina tohoto díla. Velkolepě komponované obrazy pro toho, kdo nezná podrobně život tohoto velkého bonvivána (požitkáře) 18. století a komu je cizí italská exaltovanost (tak působí Ital na Středoevropana), se CASANOVA mění v značně šedý sled zaměnitelných obrazů, které provází poněkud articistní erotika. V druhém případě se před poučeným divákem za velkolepou režijní kulisou rýsuje režisérova osobnost. Osobnost muže AMARCORDU, osobnost neméně smyslná, vášnivá a intelektu a duchu vůbec oddaná a poddaná. (Jakoby stranou zůstává Felliniho vytříbený smysl pro dekadenci doby - schylovalo se k velkým světovým revolucím 18. století, které z kořene vyvrátily tuto pozdně barokní a a duchaplně zhýralou rokokovou společnost korzetů a paruk a mimořádný Sutherlandův výkon v hlavní roli.) České kulisy - skvěle vystižené - tomuto pohledu dodávají přesvědčivost i tam, kde v předcházejících částech filmu mohla snad být méně zřetelná. V odhadu kvality svého díla se Federico nemýlil; v odhadu toho, co dokáže snést jeho divák, byl úspěšný podstatně méně. ()
Závěrečných 15 minut, ve kterých Casanova žije v Duchcově, je starý, světem nepochopený, spíše všem pro smích a ve vzpomínkách utíká do dob svého mládí, je dost silných a snad jen kvůli nim z celého toho filmu mám nějaký dojem. Jenže bohužel zbytek filmu (zhruba dvě a půl hodiny) je jen spousta nádherných záběrů, ale ničeho víc. Žádná větší propojenost mezi nimi není, žádnou atmosféru netvoří, bůhvíco z nich neplyne a celkově mě prostě nedokázaly natolik zaujmout, abych se nenudil. Navíc po nějaké hodině a půl už mi to pomalu přišlo ubíjející. Je to jako jít do galerie na výstavu nádherných obrazů, jenže jsou umístěny tak, že je jeden obraz na jednu místnost a ta místnost sama o sobě je dlouhá a skládá se jen z holých bílých stěn - ale uprostřed ní je právě ten úžasný obraz. Asi nějak takhle jsem si drtivou většinu filmu připadal - teda s tím, že s každým dalším obrazem by byly místnosti o to delší. Fakt nebýt těch posledních 15 minut, asi bych šel i s hodnocením niž, protože tohle se Fellinimu moc nepovedlo a hlavně naprosto přehnal stopáž. Ale vyloženě špatný film to taky není. 3* ()
Galerie (81)
Photo © Gaumont
Zajímavosti (5)
- Distributoři předpokládali, že Casanovu bude hrát Robert Redford, ale Fellini nápad zavrhl. (FilmFan24)
- Moře ve filmu je záměrně vytvořeno z černé nastříhané igelitové fólie. Fellini tak chtěl vyjádřit plasticitu Casanovovy životní cesty. (FilmFan24)
Reklama