Divoká srdce

Nutno říci, že Jaroslav Soukup udělal hlavně slavné Pěsti ve tmě a možná tak ještě koukatelný Discopříběh. Po revoluci už to ale byl spíše jeden průšvih za druhým. Pokračování Discopříběhu, Kamaráda do deště, Svatba upírů, trilogie Byl jednou jeden polda či Jak ukrást Dagmaru. To vše jsou fakt slabotinké filmy. Ale Divoká srdce se mi vcelku líbila. Hlavně druhá povídka. Oba filmy byly obsazeny tehdejšími hvězdami. Film měl sice slabší scénář, ale byl výborně zahrán a kostýmní i maskérská práce jsou dost kvalitní. Je sice pravda, že Boris Rösner je trochu atypický herec na Giacomo Casanovu. Obě povídky se odehrávají spíše v temnějším a ponurém duchu, ale přesto si myslím, že film nezklame. (07.09.2022)

Jaroslav Soukup se pokusil o historické drama 19. století ve dvou různých povídkách ( vysoubojený rozervanec Puškin a ženami zneužitý Casanova ) spojených v jeden film. Obsazení je tedy hodně bohaté ( dokonce se mihne i Lucie Bílá nebo Mariana Slováková z Discopříběhu ) atmosféra dobrá, kostýmy a lokace fajn, kamera solidní a stejně je výsledkem jen jakýsi pokus, který mi byl sympatický, ale jako filmový zážitek dneska slabý. (03.01.2020)

Československý film obsahující dva příběhy věnované dvěma historickým osobnostem, a sice ruskému básníkovi a prozaikovi A. S. Puškinovi (1799-1837) a italskému spisovateli a dobrodruhovi G. Casanovovi (1725-1798). Společné téma obou příběhů byly kruté střelné souboje těchto osob s jejich protivníky resp. vyzyvateli. První příběh se jmenoval Dlužný výstřel a popisoval konec životní cesty slavného ruského básníka. Druhý příběh nesl jméno Divoký páv a celkem nesourodě a neuspořádaně vyprávěl o životě italského dobrodruha, který svůj život zakončil jako knihovník na hradě Duchcově. Možná proto, že snímek J. Soukupa se zabývá především oněmi duely, ani jeden z nabídnutých příběhů mě nezaujal, přičemž ten Casanovův byl vyloženě slabý. Vynechám tedy v tomto případě zbytečný popis děje a pokusím se aspoň vyjmenovat herce, kteří v tomto nepovedeném filmu účinkovali. Ústřední postavy ztvárnili M. Vašut a B. Rösner, přičemž pouze B. Rösner vyšel ze svého duelu vítězně. Ve vedlejších rolích se první povídce objevil L. Vaculík, J. Bartoška, K. Greif, M. Kuklová, Z. Adamovská či K. Augusta. V druhé, ještě méně zdařilé části vystupoval budoucí moderátor J. Vávra, zpěvačka na začátku kariéry L. Bílá, A. Procházka jako nikdo menší než W. A. Mozart či Z. Kocúriková. Tento nezábavný a nudný experiment považuji z jeden z nejhorších počinů kontroverzního režiséra rozporuplných komedií. (05.02.2021)

Všichni jsme hlupáci, když hledáme příčiny protivenství kolem sebe. Jsou vždycky v nás."                                         Zdejší hodnocení neodpovídá skutečnosti. Atmosféra filmu včetně kostýmů a hudby plně odpovídá době kterou film představuje, herci nepřehrávají, neobojevují se hluchá místa. Můj dojem z filmu je veskrze pozitivní. (26.11.2014)

Pokud si odmyslíme Soukupa jako otce normalizačního filmu pro teenagery, můžeme v jeho filmografii najít celou řadu zajímavých prací. Soukup se dokázal vkusně popasovat s Arbesem, Puškinem i Casanovou. A to věru není málo. Líbil by se mi původní nápad realizovat volný cyklus historických soubojů (na způsob Slavných historek zbojnických), ale i pouhé dvě povídky spojené v Divoká srdce jsou velmi dobré. Pro diváka, který si v Puškinovi pravidelně nečte, může být překvapivé, jak odlišná původní povídka je a jak z ní bylo možné vykřesat jedny z nejlepších výkonů herců dnes slabší úrovně (Adamovská, Kuklová, Vaculík, Bartoška, Vašut). V druhé půli kraluje rafinovaně požitkářský Boris Rösner jako prášilovský Casanova a já se kochám. Člověk žasne, odborník se diví, ale mezi pikantními dívkami jsou i takové jako Bílá, Chytrová nebo Kretschmerová či Sajfertová a funguje to na výbornou. Pozdní éra spolupráce FSB a Wiesbadenu je zkrátka moc fajn. (27.03.2017)