Vetřelec ³

Jako audio-vizuálně působivé komorní existencionální drama o hledání odpouštění a Boha na místě bez Jeho přítomnosti je to výborné, ale v půlce jako by si Fincher z ničeho nic vzpomněl (či ho spíše producenti donutili "si vzpomenout"), že vlastně točí nového vetřelce a ne sci-fi adaptaci Dostojevského. Na vše předchozí rázem zapomíná a spouští naprosto standardní vyvražďovačku bez nápadu a co hůře - bez atmosféry (a přitom v té první polovině přítomna je). A to platí jak o klasickém sestřihu, tak i o tom režisérském, který sice je lepší z nabízených verzí, ale je pouze lepší verzí téhož a nikoli "něčím zcela jiným" jak tu mnozí naznačují. (13.01.2010)

Fincher je týpek, to je jasná věc:) Vetřelci ³ jasně vévodí mistrně budovaná, zvláštní, tísnivá a velmi působivá Fincherovská atmosféra. Kupříkladu scéna, kde chce Clemens Ripleyové píchnout nějaký uklidňující lék a vy prostě víte, že se něco stane. Sledujete každý detail, pohyb, slova, vše, co se může skrývat mezi řádky, či co by napomohlo vyjasnit možnou variantu toho, co se může stát. Pak, plně koncentrováni na postavy, se to najednou stane. A Vy, jakoby jste byli v nějakém pozorovacím transu, než si uvědomíte, že nechápete, kde se to najednou vzalo. Geniální. Jediné, co ve filmu pokulhává, je vizuální stránka. Zpracování vesmíru, i v těch několika málo okamžicích, kdy byl v záběrech, vypadalo amatérsky. Stejně jako triky Vetřelce. V některých záběrech vypadal, tak jak by měl, v jiných zase bylo jasně vidět, že se jedná o, ne moc dobře počítačově vytvořenou "creature." Samotné scény jsou doslova lahůdkové a brutální a do toho ještě množství vychytaných, vtipných a drsných hlášek, které osazenstvo vězení sype z rukávu. Již v tomto režijním debutu je znatelný Fincherův originální styl, mistrovské vytváření atmosféry a napětí a depresivní nádech. Všechny tyto prvky během své následující kariéry vypiloval k dokonalosti a vytvořil z nich svůj nezaměnitelný styl. (17.03.2012)

„Odkiaľ viete moje meno?" – „Máte ho vyšité vzadu na nohavičkách.“ Spoilery. Nebyť štvorky, najhorší Votrelec. Mnohí tvrdia, aký je úžasný, ale mne nesedel ani v r. 1992 v kine, ani po pozretí producentského strihu. Na tom sa mimochodom Fincher síce odmietal podieľať, ale daná verzia je bližšie jeho pôvodnej vízii, než kinoverzia. Takže označenie režisérsky strih napriek Davidovej neprítomnosti paradoxne nie je úplne od veci. Výsledný dojem o čosi vylepšuje, ale ani producentský (režisérsky?) strih nedokáže (asi preto, že na to proste neexistuje žiadna odpoveď) vysvetliť záhadu troch vajec v záchrannom korábe (ešte v Sulacu by to šlo, ale v záchrannom korábe?). A ani on nevylepšuje mnohé chyby kinoverzie (5 - 6 výrazných postáv a zvyšok holohlavá, škaredá a nesympatická masa anonymných magorov, pričom 5 - 6 výrazných postáv by stačilo, problém je v tom, že ani sympaťák Clemens, ani natvrdlý riaditeľ väznice sa pri všetkej snahe nechytajú na Dallasa, Hicksa, či Hudsona). Rozporuplný je i spôsob, akým sa Fincher vyrovnal s udalosťami/postavami z dvojky (Newt s Hicksom zabití mimo záber, svojrázne použitie Bishopa). Záver je (napriek nejasnosti ohľadom "novej" Henriksenovej roly) síce silný a výprava bohovská, ale film má priveľa hluchých a zvláštnych miest. Na strane druhej, oceňujem viacero nezabudnuteľných scén (pohreb, finálny skok, pitva) a návrat k pôvodnému duchu Votrelca. Teda nie nezáživný "mravec", ale tajomný "drak", vynárajúci sa z temnoty a zákerne útočiaci na ničnetušiace, hysterické obete. Na trojke je žiaľ naozaj priveľmi poznať, v akých bolestiach vznikala (menili sa scenáristi, prepisovali sa zápletky, producenti sa debutujúcemu režisérovi príliš starali do roboty, brutálne sa prestrihávalo, mizli kľúčové nápady a scény, napr. pôvodne Votrelec infikoval kravu, až vo verzii pre kiná sa to zmenilo na psa, takisto bola komplet vystrihnutá vôbec nie nezaujímavá časť, v ktorej sa väzňom aspoň na chvíľu podarilo netvora uväzniť). Kino Považan NMnV 1992 (01.11.2004)

Byl jsem hodně zvědavý, jak se Davidovi podaří navázat na předchozí díl, no a myslím, že se mu to podařilo velice dobře a vcelku nenásilně (co je mi do ostatních postav původních Vetřelců, já fandil Ellen ;-)). Je fakt, že triky a efekty nejsou tak propracované, jak v minulém dílu, ale výtečná kamera a střih menší nedostatky dokázaly docela dobře zakrýt. Určitě hodně zajímavá je atmosféra; z té původní zde moc nezbylo, ale Fincher ji dokázal nahradit novou, trochu jinak temnou a napínavou. Narozdíl od dvojky se mi ale hodně líbil konec (z hlediska celkového rozřešení samozřejmě, ne z pohledu fanouška hlavní postavy :-)). Viděl bych to na slabší 4*. (02.09.2009)

Zde poprvé hrají v této kultovní sérii hlavní roli dva klíčové elementy. Tím prvním je samozřejmě neoddiskutovatelně Vetřelec samotný, druhým se stává depresivní a skličující prostředí spolu s morálkou a psychickými profily odsouzenců. Masoví vrazi, násilníci, pedofilové. Fincher už ve své prvotině odpadem skutečně nešetří a jeho kamerové eskapády (pohled očima vetřelce) už zde nabírají ty správné obrátky. Bohužel je zde monsutrum zase jen v jednotném čísle a navíc při celkovém záběru až otravně počítačové. Zde je oproti druhému dílu lehký downgrade. Atmosféra je však geniálně depresivní a hra se světly je naprosto geniální. Za zmínku stačí například nasvícení backgroundu při pitvě. Zvírazněné obličeje střídané krátce snímanými makrodetaily ostří skalpelu je neskutečně sugestivní. Rovněž vězňové mají působivě napsané charaktery a konec v podání Finchera celkem ani nepřekvapí. Rozhodně progresivní a nejpodivnější Vetřelec. (01.11.2003)