Do morku kosti

"Nikdy nepros o to, čo ti malo byť ponúknuté." Winter's Bone pôsobivo zobrazuje riešenie ťažkej situácie neúplnej rodiny v už tak ťažkom živote v neľahkých podmienkach (kde sa obživa zaobstaráva vlastnoručne v lese). Motorom filmu nie je ani tak scenár, ako atmosferické prostredie stredoamerického zapadákova, kde záhrady skrášľujú hrdzavé vraky áut a v kôlňach sa pěcie a fetuje perník. A kde medzi obyvateľmi fungujú spoločenské pravidlá, z ktorých mrazí v kostiach. Jennifer Lawrence je tu skutočne teenage ťahúňom, aký sa na plátne vidí raz za čas. Pocitovo blízke Coenovic Fargu, akurát bez nadsádzky. Missouri si ako turista nechám ujsť. (07.07.2014)

Jak už bylo kdesi řečeno, tak Winter´s Bone pouze doplnil desítku oscarových aspirantů za Nejlepší film, protože na mě osobně tento snímek zapůsobil dost průměrně. Celkově mi to přišlo takové ploché a vypadalo to, jako by se tvůrci nesnažili jít hlouběji. Osobně bych nechtěl žít ve stejném sousedství jako hlavní hrdinka, protože se tam každý tvářil jako vrah nebo jako by právě zakousl králíka. Čtyři nominace na Oscara mi přijdou přehnané, protože tento film není v žádném směru ukázkovým příkladem něčeho lepšího - snad jen vyjma hereckého výkonu Jennifer Lawrence. (21.02.2011)

Zase píšu komentář, kde toho není ani moc co říct. Pokud Vás rozčilujou typičtí američtí burani s Budweiserem v ruce a čapkou na palici, tak na to ani nekoukejte. Ten film mi vůbec nic neřek. Všichni mě tam rozčilovali, hlavní herečka obzvlášť. Ta se totiž s tím buranstvím snažila vypořádat a ještě víc do toho spadala. Strašný...film maximálně tak pro americký burany, ale ne pro mě, jako Čecha, kterej o americkejch vesnicích ví asi tolik, jako klasickej americkej buran o Český republice. (13.02.2011)

Na tomhle filmu se mi nelíbí jediná, ale pro mě zásadní věc - nedá vám žádné indicie proto, abyste si mohli alespoň domyslet, proč jsou věci tak, jak jsou. Nikdy se nedozvíte, proč matce hráblo nebo proč otec odešel… Beru, režisérka nám chtěla dát jistou volnost, abychom si mohli příběh vyložit podle sebe jenže… u takového filmu mi to přijde jako šlápnutí vedle. Tyto filmy rozděluju do dvou kategorií - dobré a špatné hádanky. Vysvětlím vám to na příkladu - znáte takové ty hádanky "je pět domů, v každém bydlí někdo jiný, každý dům má jinou barvu" a pak přijde dalších dvacet indicií a otázka zní: "Kdo má v domě psa?" Na první pohled se vám to zdá nesmyslné, ale když nad tím pár hodin strávíte, tak máte jistou možnost je vyřešit. Tomuhle já říkám skvělá hádanka a filmy v takovémhle stylu (např. Mulholland Drive) mě baví, i když tyto hádanky/filmy často nevyřeším. Nicméně Winter's Bone je příkladem špatné hádanky. Autor vám řekne jen "je pět domů, v každém bydlí někdo jiný, každý dům má jinou barvu. Ve kterém domě žije pes?“, aniž by řekl další indicie. A když vám autor nedá prostředky k tomu, abyste tu hádanku/film vyřešili, tak to je špatně a vás to přestane bavit. Stejně jako mě tenhle film. Ale abych nebyl tak kritický, oceňuju tři věci - Jennifer Lawrence, o které doufám ještě uslyšíme, Sheryl Lee, kterou jsem po dlouhé době viděl ve filmu a fakt, že nějakou tu atmosféru (hlavně ze začátku) tenhle film má. Jsem zvědavý, jak se hodnocení změní po Oscarech, kde si film určitě urve nějaké nominace… Pro mě je Winter's Bone obdobou loňského snímku Precious, akorát s tím rozdílem, že Precious s vámi jedná alespoň na rovinu… 40 %. (30.12.2010)

Ryzí Amerika… Když občas vypluje ne povrch akademií vyvolený film zdánlivě odnikud, tak se často zaměňuje slovo nezávislý za skromný a skromný za svobodný. U tohoto přesvědčivého obrazu však rád splním nutnou podmínku, kterou film klade, a tou je důvěra. Ta se obrací v určitém smyslu na diváka a ještě zásadnější kontext důvěry spočívá v Americe samotné (tahle věc je pro „anti-ami“ krajně nevhodná). Tato druhá rovina důvěry prochází složitým vývojem od hořké reality až po sílící sentiment. Je paradoxní, že film o amerických mýtech dokáže navodit reálný pocit hrdosti a přitom podlomené pýchy skrz skrývanou vlajku (viděna v odraze) a tlumenou zbraní za zády. Přesto pravý tradicionalismus Ameriky vnímá divák na každém kroku a ten nekašírovaný bluegrass to korunuje. Že má USA střízlivě řečeno problematické prostředí (za hranicemi asi nikoho příliš nezajímající) mohlo vyvolat ještě daleko umělecky závažnější reakce. Winter’s Bone není celistvé dílo. Snaha sdělit mnoho a zároveň neohrnovat povýšenecky nos nad divákem ústí v přesvědčivou poetiku, ale udržující autentické charaktery v čele s jakousi lidovější obdobou Juno (její jednání lze plně pochopit až na konci filmu) postupně vypouští trochu přepálené finále. Pak je důvěra na vážkách, protože ty dějové „metamorfózy“ odbíhají moc daleko od původního realistického lpění. Buď jak buď, dílo slibuje mnohé a potenciál doufám nebyl tímto vyčerpán. Další film Debry Granik může být nesmírně zajímavý. (24.02.2011)