Spanilá jízda

Značně necelistvý historický snímek plný dějepisných ilustrací a nepřesvědčivých psychologizujících vsuvek. Rozpětí mezi popisem událostí a vnitřními dramaty nic neprotkává; leda dvě stylotvorné tendence – karikatura a pathos. Ani ony ovšem příliš k jednotě nepřispívají: nespojité a vždy samostatně artikulující jen zahušťují ideologickou kaši. (17.09.2023)

,,Tohle jsou Čechy, prokletá kacířská půda'' (ehh jak libě tohle od Němců zní .-) --- Spanilá jízda je zajímavým počinem. Děj nás zavádí na konec středověku do příběhu o pomstě mladého šlechtice Ondřeje, kterému křižáci vypálí tvrz a unesou nevěstu. On přežije a přidává se k husitům, kde díky nenávisti k nepříteli rychle postupuje ve vojenské hierarchii. Nenávist je sice dobrou hnací silou, ale duchovní bratři mu vyčítají, že kalich na plášti má jen našitý a necítí jej v srdci... Při jedné ze Spanilých jízd směřujících do Norimberka se mu podaří nalézt tvrz křižáka, který mu odvlekl lásku... Dál nebudu spoilerovat. Film evidentně trpěl nízkým rozpočtem, což je převeliká škoda. Samozřejmě jsem nečekal Království nebeské, ale nedostatek lidí u takto pojatého historického válečného filmu byl znát. Hlavně když husité vyrazili coby siluety na obzoru, bylo vidět, že je z nich jen jedna linie a za nimi už nikdo není... Také forma vyprávění mi moc nesedla. Autoři počítají s tím, že si divák lecos domyslí a lecos zná a velké časové přeskoky mi nesedly. Tyto z mého hlediska zápory ale vyvažuje skvostná kamera a i výběr herců. Každému role padla jako ulitá. Já osobně mám ještě jeden problém s tímto filmem a tím je samotné pojetí Spanilé jízdy. Zde je prezentováno jako jakási teologická mise do Němec, kde se pak ve městech vedou rozpravy o pravé víře a o zkaženosti kněžích prodávajících odpustky, kupící majetky, provádějících smilstvo atd.. Města se většinou předem vzdala, takže teologickým rozpravám nic nebránilo... Z historie však víme, že kam husité vpadli se nejdříve vraždilo, rabovalo, znásilňovalo a pálilo a teprve pak možná obracelo na víru.... (Nic proti husitům, to byl běžný postup prakticky ve všech náboženských bitvách). Já dám za ,,ukradnutého'' koně jen 3 rány bičem. * * * (20.09.2014)

Kvalitních historických filmů ze středověku má česká kinematografie jako šafránu a Spanilá jízda určitě do této skupiny patří. Pomalým výpravným stylem mi to hodně připomělo o něco mladší Markétu Lazarovou. Kamera, kostýmy, režie i herci jsou perfektní. Kromě toho na rozdíl od husitské trilogie Otakara Vávry z 50. let je tento film poměrně reálným obrazem historických událostí. Jediné co bych vytknul je pro mě nepochopitelná "okleštěnost" příběhu. Zrovna ve chvíli, kdy se divák ztotožní s charaktery a děj začne nabírat tempo tak film skončí. Klidně by to mohlo být o půl hodiny delší. Také jsem byl trochu zklamán jedním důležitým faktem - historický velkofilm a neodehraje se v něm jediná pořádná bitva (že by na ní nezbyly finance?). Nebýt toho, klidně bych přidal i pátou hvězdičku. (13.03.2011)

Kdysi dávno viděno,leč zůstala jen matná vzpomínka na JINÝ husitský film (jiný, oproti Vávrovým šlakům), který divně končil. Po novém shlédnutí jsem v rozpacích. Na rok 1963 to není špatný film. Ke kladům bych počítal snahu o polidštění toho oficiózní mýtu a deziluzivní konec. Občas moc pěkná kamera. Ale často film vypadá chudě, spíše jako televizní inscenace než řádný film. Křižácké houfce v prvním obraze jsou dosti skrovné, a i ty tvrze vypadají spíše jako studiové kulisy. Ani herecké výkony nejsou většinou kdoví jaké, např. kardinál Höger je dosti šablonovitý. Sličná husitská amazonka je fajn, ale hodila by se spíše do Pána prstenů. Snaha o přiblížení se psychologii středověkého člověka veškerá žádná. Nejlépe ještě dopadá křižák Jiří Vala. Slabé tři hvězdičky. (22.01.2011)

Oldřich Daněk obsadil do film Františka Vláčila, kterým mu za pár let tak nějak ukázal, jak to má vypadat, když to režisér pojme skutečně precizně, a to hned dvakrát. Jediné, kde se mohl Daněk částečně inspirovat, byla Vláčilova výborná Ďáblova past . Určitě bude něco i na tom co napsal Radek99. Doba na pojetí Vláčilova středověku ještě nedozrála. Možná se to dá říci i o Daňkovi. V jistých chvílích mi připadalo, že si toho vzal moc. Od chaoticky vyhlížejících prostřihů do Ondřejovy mysli, až po např. Skopečkův útěk a následnou jízdu lesem. Myslím si, velmi zbytečné. Předešlá kamera z pohledu postavy výborná, nicméně nic se nemá přehánět. V záplavu všemožných kamerových experimentů se úplně zapomnělo na hudbu. Pár tónů, které zazní při jízdě, působí bohužel pohádkově. Všechny tyto mínusy, jsou ovšem zavaleny velkými plusy. Jestliže na jedné straně barikády stojí Höger na druhé Růžek, je to krásná podívaná. Zbytek dolaďuje, sice načesaný, ale jinak skvělý Kostka, M. Lohnická a její neposedná a humor do filmu přinášející Katruše a nakonec samozřejmě Jiří Vala. Snímek působí chvílemi skutečně velkolepě a samotný závěr je velmi silný, a rozhodně mi nedovolí jít níže s hodnocením. (01.08.2013)