Režie:
Vladimír BorskýKamera:
Jan StallichHudba:
Otakar JeremiášHrají:
Otomar Korbelář, Ladislav Boháč, Emil Bolek, Felix le Breux, Otto Čermák, Rudolf Deyl ml., Gustav Ekl, Lili Hodačová, Ladislav Kulhánek, Antonín Kurš (více)Obsahy(1)
Po bitvě u Lipan se zbytky husitských vojsk soustředily pod vedením Jana Roháče z Dubé na hradě Sion. Tato adaptace Jiráskovy dramatické předlohy byla prvním českým celovečerním hraným barevným filmem. Pro novou distribuci v 60. letech byl film viditelně a nešetrně zkrácen (díky tomu je film značně nepřehledný a zmatený). (oficiální text distributora)
(více)Recenze (64)
Pozoruhodné dekorácie, kostýmy, masky, rekvizity a davové scény. A to je všetko. Inak zostávajú len tony pátosu (v podstate všetko, čo vo filme zaznie, je hurá-národniarstvo), nezaujímavé, jedna od druhej nerozlíšiteľné postavy (o žiadnej sa nedozvieme nič osobného, čo by ich aspoň trošku poľudštilo), absolútna absencia emócií a smiešne šermiarske scény. ()
Absolutní průměr, velmi poplatný době a protiněmeckému smýšlení. Což, dva roky po válce lze chápat. Dokonce ani výprava, či režie není kdovíjak amatérská. Co zaráží je fakt, že Otomar Korbelář je strašný, kdy pronáší proslov před bojem málem bych usnul. A i ostatní herci jsou, když né mizerní, tak unylí a znudění. Jen Zikmund ne, toho jeho představitel pojal jako úlysného a zbabělého parchanta a přehrává tak dokonale, že alespoň je trošku k zapamatování. Jan Roháč jako film jasně dokazuje, že husitská trilogie není až tak špatná. ()
Ak by sa podobné veci a podobné maniére utlačovaného ľudu diali a používali dnes, väčšina mocensky založeného sveta by to považovala za anarchiu a vraždenie. A pritom je to len staré známe ´´oko za oko, zub za zub´´. No ale dosť politikárčenia, tu ide o jeden zaujímavý a hlavne technicky zdatný snímok, ktorý neviem či utrpel značným skrátením, pretože úplná verzia sa mi nedostala. V konečnom dôsledku je to možno na škodu, možno ani nie, pretože film ubieha svižne a má skvelú ´´štúdiovú´´ atmosféru. Dobový divák musel byť náležite spokojný. ()
První československý barevný celovečerák. Jen škoda, že se nedá (zřejmě) sehnat ona delší verze. Jestli dá, mě se nepovedlo. Nepřehledné mi to nepřišlo ale naštěstí se o husitství zlehounka zajímám. Konec je trošku naivnější, ale čert to vem. Myšlenka o české nesvornosti je totiž stále platná. Nejen za válek, ale i v poslední době více než jindy. ()
Je několik možností, jak zpracovat historické téma a přiblížit konkrétné historickou postavu. Zatímco dnes se nejčastěji volí forma hraného dokumentu nebo se scénář opírá o historická fakta natolik, až vznikne cosi jako přehraný článek z wikipedie, dříve se sázelo na legendu a dojem. Diváci toužili spatřit hrdinu, chtěli podívanou a tu jim Vladimír Borský dopřál. Vzniklo dílo poplatné době, které je dnes zajímavé jako střípek zapadající do mozaiky naší kinematografie. Není zde patrný přesah jako u historických filmů Otakara Vávry, všeho je tak trochu hodně - vlastenectví, patosu i hudby. Nedá se ani srovnat s uměleckou feskou jako u filmů Františka Vláčila. ()
Galerie (45)
Photo © Státní půjčovna filmů
Zajímavosti (18)
- Postava Jana Roháča (Otomar Korbelář) poslúžila ako predloha pre sochu statočného hajtmana od Aloise Sopra, ktorá stávala na Staromestskom námestí. (Zdroj: instinkt.tyden.cz) (Raccoon.city)
- Film mal predpremiéru 27.3.1947 v Dubé na Českolipsku, nakoľko hlavná postava husitského hajtmana súvisela s danou lokalitou. Slávnostná premiéra bola o deň neskôr v Prahe. (Zdroj: instinkt.tyden.cz) (Raccoon.city)
- Režisér Vladimír Borský s kameramanom Janom Stallichom mali už skúsenosti a znalosti s natáčaním na farebný film, keď natáčali vo Viedni s režisérom Willi Forstom, a preto mali na prácu najlepšie predpoklady. (Zdroj: instinkt.tyden.cz) (Raccoon.city)
Reklama