Kick-Ass 2

Musím se bohužel opakovat a nepíše se mi to lehko. Dvojka za jedničkou zaostává, comicsová předloha ji předhání mílovými kroky. Zfilmování comicsových předloh je vždycky sázka do loterie, ale já nechtěl nic jiného, než opravdový NÁŘEZ! Pro mne film zůstal na půl cesty. Na jedné straně si užijete několika pěkných akcí, pár fešných vulgarismů, useknutých rukou (hlav ale ne), rozličných kovových zápichů a rozkošných rubínových gejzírů, na druhou stranu máte pocit, jako by se tvůrci každou chvíli zastavili a rozmýšleli se, jestli nemá být film přeci jen i pro děti. Několik vtípků - nejzábavnější je asi setkání blitkobušku s včelí královnou a jejími hyenami - z filmu komedii nedělá. Všechno je tak na půl cesty. Když se film konečně rozjede a začnete si ho užívat, tak někdo zatáhne za brzdu. Tahle přerušovaná jízda je místy ubíjející. A masakrózní finále? Co to jako mělo bejt? Tohle že byla jatka? Čekal jsem kopici znetvořených mrtvol a ne nějaké trapné baletní představení křížené s fackovanou. Když se podívám na Čtyři vraždy...a garážovou scénu, mám pocit, že naši by se odvázali více... (16.01.2014)

První Kick-Ass byla kravina, ale aspoň měla pár postav, o kterých jsem si říkal, že je fajn, jak se ve filmu předvedli. Jasný, mluvím hlavně o Nicolasovi Cageovi. Jenže pak přišel druhý díl a já si opět říkal, že bych se na něj měl podívat. Jim Carrey by přeci neměl zklamat ať by hrál kohokoliv. Nakonec se přiznám, že jsem si ho tam po pravdě ani nevšiml. Ne, že by byl nevýrazný, prostě si nebyl vůbec podobný. No a zbytek to prostě neuhraje. Dvojka jak začne fanouškovsky, tak skončí hrozně tragicky. Celý je to neuvěřitelně rádoby akční a co je horší, tak rádoby emotivní. A nejhorší je, že já v tom ty emoce šíleně postrádám. (29.12.2013)

Zřejmě k tomu dost přispělo nadužívání „televizních“ detailů tváří během únavných dialogových scén, Kick-Ass 2 každopádně působil jako pilotní díl seriálu vzniklého na základě prvního filmu. Přestože byl rozpočet oficiálně pouze o 2 miliony nižší, než jaký měl Vaughn, zejména náročnější akční scény působí dost lacině a okamžitě je na nich patrné, co se točilo naživo a co bylo doděláváno ve studio s CGI (Mindy na střeše dodávky). Neschopnost nabídnout hodně zábavy za málo peněz ale není největším Wadlowovým problémem. Ten člověk hlavně neví, v jakém žánru točí. Zatímco jednička si dokázala i během brutálnějších okamžiků zachovat satirický nadhled, dvojka satiru zredukovala na ohrané vyzdvihování paralel mezi penězi a mravní zkažeností. Zato několikrát nepatřičně vyměkne a zvážní (blábolení o údělu superhrdinů, smrt některých postav) a párkrát se nunčakem otře o odnož humoru, která (už) není v žádném směru provokativní, ale zkrátka prostoduchá (víceméně celá Mean Girls linie). Nolanova Temného rytíře s gross-out komedií prostě nenakřížíte, ani kdybyste měli doktorát z genetiky. Podobně rozpolcený, ale znepokojivějším způsobem, je film ve svém pojetí násilí. Pokud rány schytávají hrdinové, záběry jsou delší, bez nářezového hudebního podkresu. Utržená zranění bolí. Naopak násilí páchané hrdiny na padouších je cool – rychleji stříhané, případně extrémně zpomalené, abychom si jej mohli náležitě vychutnat, podmáznuté chytlavými songy. Podvratného efektu tímto kloubením dvou typů rámování fyzické agrese Wadlow dosahuje, nevím, zda záměrně, pouze během kontroverzního (viz americké recenze) pokusu o znásilnění. Scéna je rozehrána jako thriller, zvrhne se v komedii (ukazující, že hlavním problémem Motherfuckera může být neschopnost ventilovat sexuální napětí) a končí mrazivým návratem do reality. Vnitřní boj filmu s punkovou podstatou předlohy se projevuje dvojakou snahou učinit násilí přitažlivým, prezentovat jej jako možnou formu sebe-vyjádření (Mindy díky němu sklidí aplaus v tělocvičně), a přitom tento způsob řešení systémových i soukromých problémů zpochybnit, či úplně negovat (rádoby mravoučný epilog). Kick-Ass 2 netrpí jenom všeprostupující nekonzistencí, selhává i na dalších úrovních: ledabylá výstavba příběhu s volně visícími motivy (strýček Ralph), obehranost zápletky, všednost postav a banálnost otázek, které si kladou… Některé scény na druhou stranu pobavily, soundtrack byl dobře sestavený a Chloë Grace Moretz, jakkoli stále neplnoletá, pro mne prostě je dospělou herečkou. Na jedno zhlédnutí, zvlášť, viděli-li jste již všechny ostatní letní blockbustery, dobrý. Skutečně líto je mi filmu jenom ve vztahu k jedničce, která byla svou nekorektností osvěžující a v dobrém slova smyslu kick-ass. Nedomrlé dvojce schází odvaha jít do akce po hlavě, a co po většinu času předvádí, je jenom takový snaživý ass-licking. 55% Zajímavé komentáře: novoten, xxmartinxx (21.08.2013)

Není to zbytečné pokračování a vlastně to není ani nepovedené pokračování; jen jde o smutnou ukázku, jak by vypadala jednička, kdyby jí točil rutinér bez stylu, který by hlavní přednosti látky viděl primárně (a vlastně jedině) ve všech těch úchylnostech, kontroverzi, sprostých slovech a násilí pro násilí. Tam kde jednička byla o děckách, ale nebyla pro děcka, tak tam je dvojka o teenagerech a je pouze pro ně. (23.08.2013)

Tohle vymyslela osoba, která měsíc žrala v kuse syrový maso, protože takovou přehlídku surovýho násílí by člověk hledal spíš v pracovních táborech KLDR než v americkým filmu. Jasně musím přiznat, že některá vražda - smrt - zabití patří skutečně mezi lahůdky, zejména ty v podání Matičky Rusy měly nejyvšší jakost. S přeždívek superhrdinů mě nejvíc zaujala Půlnoční běhna, což byla částečna superhrdinka a částečně běhna, zejména tu druhou část jejího já jsem ocenil a považuju za velkou škodu, že běhna neměla větší prostor. Co filmu chybělo byla absence herecký top lídrů, což jedničce v pohodě zastalo duo Cage/Strong, tady to bylo samý nezletilý koště a to je pak těžký. Film za celou dobu nějak nevadne, libuje si v surovosti, násílí, sexismech a hláškách což samo o sobě není špatný, jen kdybych přitom neměl pocit, že je to pouhá hejbající se barevná zdímačka na prašulky na kterou si za rok nikdo z nás nevzpomene. (20.08.2013)