Obsahy(1)
Džezová buffo-opera vznikla v roce 1965 v Semaforu v autorské dílně Jiřího Šlitra a Jiřího Suchého. Mimořádný ohlas tohoto představení vedl k televiznímu přepisu, jehož se v druhé polovině šedesátých let minulého století ujali Ján Roháč, Miloš Forman a kameraman Jaroslav Kučera. Divadelní text J. Suchého pojednává o dědictví po tetě z Liverpoolu, která odkázala milion dosud nenarozenému dítěti Uliho a Vanilky. Ovšem manželé se rozvádějí. Mazaný advokát chce peníze pro sebe a Vanilku svádí. Ta se rozhodne mít dítě s listonošem (J. Suchý), ale ten jejímu pokušení odolá. Do toho přijíždí živá teta. Předá Vanilce šek a zemře. Všichni se přitom začínají o šek prát, zmocní se ho listonoš a šek rozstříhá. Diváky jistě potěší, že se mohou opět podívat na pořad, který patří do Zlatého fondu televizního archivu. (Česká televize)
(více)Recenze (54)
Nevedel som, čo môže znamenať buffo, dnes by sme to už nazvali normálne muzikál. Na to, že ide o 50 rokov starý muzikál, som sa nečakane dobre pobavil. Vo filmovej podobe mal šťastie na výbornú réžiu, kameru aj strih a o to viac vynikli spevácke čísla, ktoré boli profesionálne zvádnuté. Všetko prebieha s hudbou a spevom, takže speváci sa nemuseli premáhať k hereckým výkonom, ktoré v iných muzikáloch bývajú veľmi rozpačité. ()
Jsi ta nejkrásnější krajina, co znám. Čím to je, že právě Semafor, potažmo dvojice Suchý & Šlitr, dokázala obstát nejen v tvrdé konkurenci divadelní a hudební expanze "zlatých šedesátých", ale především v nepřeberné džungli současného multikulturalismu? Patrně díky poetice, která dodnes neztratila nic ze své originality a přestože je vlastně postavená na velmi jednoduchých principech, stává se sdílnou a živoucí napříč generacemi. P. S. Hana Hegerová byla tehdy zatraceně sexy! ()
♫ Přišel jsem vám oznámit, že se zítra dopoledne sejde soud... Bravo! Odzpívat takhle v jazzovém stylu celý film téměř bez jediné klasické mluvené repliky. Jde spíš o divadelní počin Suchého a Šlitra pro představení z divadla Semafor, ale zfilmovanou podobu lze brát taky jako jedno z těch náročnějších, umělecky nicméně kvalitních snímků 60.let. Semafor mám rád od dětství zejména pro hezké písničky s poetickými texty a slavné zpěváky, kterých tam vystupovala celá řada. Ovšem cestu k semaforskému humoru v podobě mluveného slova a divadelního herectví jsem si hledal déle. Před časem jsem si díky záznamu z vydané LP oblíbil představení Kytice (bohužel v dobách největší slávy pro televizi nenatočeného) a jako celek může Dobře placená procházka klidně následovat. I přes přítomnost hlavní dvojky S+Š i dvou legendárních zpěvaček se nejedná o žádnou šlágrovou revue, i když odlehčené pasáže v podobě chytlavch hitů to má (Ty jsi švarná, Haleluja). Škoda tolika umělého maskování a líčení ve tváři Evy Pilarové, protože bez toho byla mnohem krásnější, její zpěv je ovšem tady jako vždy excelentní a to je hlavní. Pak se mi líbí Nevyplacený blues pošťáka Jiřího Suchého a vždy se těším v druhé polovině na příchod Hany Hegerové v roli anglické tety a její dlouhý sladkobolný šanson Proč je to tak. Hlavní myšlenka řečena v písní: Život je hrozná černá studna a hloubku pozná jen kdo je u dna... ()
Poviem to na rovinu - k tomuto muzikálu ma pritiahol majster režisér Forman. Mám rád jeho filmy a najmä spôsob, s akým sa vie vyhrať s postavami, a sprostredkovať emócie, radosť, smútok i strach. A stredometrážny muzikál Dobře placená procházka ma veľmi potešil, priam by som povedal, zahrial pri srdci, a vynahradil mi aj sklamanie z Hoří, má panenko. Muzikálom som nikdy neholdoval, avšak hudba, to je moje, a v kombinácii so skvelým spevom, hercami a humorom mi táto rozšafná komédia krásne sadla. Dokonalé to samozrejme nie je, no skvele som sa príbehom o rozvádzajúcom sa mladom páre a bohatej tete z Liverpoolu (tento motív mi nedal nespomenúť si na inscenáciu Jevana Brandona Thomasa - Charleyho tetu) bavil. 80% ()
Viděno jen na základě zkompletování Formanovy filmografie. Semafor, Suchého i Šlitra respektuji, mám rád některé jejich již dávno zlidovělé písně, ale v případě této veselohry či muzikálu bylo vše právě naopak . Texty jsou vyloženě jalové, občas nerýmy doslova tahají za uši a přehršel všech lálálá a jéjéjé místo slov mě nevýslovně iritoval. Herecky se to profiluje lehce nepříjemně pitvořivě, načež vše ještě dorazí mně velmi nepříjemná Hana Hegerová. Na tento počin legendární dvojice S&Š nebudu vzpomínat v dobrém. ()
Galerie (4)
Zajímavosti (4)
- Ján Roháč byl režisérem původní opery „Dobře placená procházka“ v pražském populárním divadle Semafor. Ta měla premiéru 15. června 1965. Společně s Milošem Formanem se Roháč zhostil i jejího převedení do televizní podoby. (Kubrickon)
- V závěru se televizní inscenace mírně odlišuje od divadelního libreta. (Kubrickon)
- Autor hudby, herec a hudebník Jiří Šlitr, měl v plánu představit se s původní operní fraškou na Broadwayi. Aby s ní americké publikum seznámili, nechali Šlitr se Suchým vyrobit kopii filmu a opatřili ji anglickými titulky. Šlitr ji s sebou vzal na světovou výstavu EXPO 67 do kanadského Montrealu, kde vystupoval jako pianista s představením „Kinoautomat“. Po skončení světové výstavy pak film předváděl po USA a americký novinář Alan Levy už překládal libreto hry. Naplnit Šlitrovy ambice se ale nepodařilo. V porovnání se soudobými broadwayskými hudebními produkcemi jako „Cabaret“ z roku 1966 či „Hair“ z roku 1967 působila Dobře placená procházka zřejmě příliš skromně. „Byla to hudební bajka o penězích a chamtivosti, která mi připadala jako ,legrační Kafka‘,“ soudil například Levy. (Kubrickon)
Reklama