Vrah přichází v noci

Práve Dario Argento je z tvorcov, ktorým sa (aj vzhľadom k žánru) dali logické nezrovnalosti vždy odpustiť. Čo sa ale miestami deje v tomto filme, nad tým ostáva rozum stáť. Plus k tomu retardované dialógy, mátožne znudený Max von Sydow nechápajúcne recitujúci hlúpe monológy, občasná nevhodná komika a konečne krčovité splatter vraždy na horšej trikovej úrovni než v talianskych béčkových osemdesiatkach. Nebyť skvelej úvodnej scény vo vlaku, zopár efektných dlhých záberov a dvoch fajn lakačiek, bolo by to za 1*. (04.10.2008)

Najlepší Argento po roku 2000, možno od Opery. Veľmi dobrý príbeh, ktorý svojich fanúšikov šteklí nostalgiou po starých giallo časoch, tu pripomenie autorov vlastný Deep Red, tam zasa niečo iné. Stvrdia to fantastické Stivalletiho gore efekty a zacementuje fantastický soundtrack od Goblinov. Nevšimol som si ani záblesk CGI, je to sebavedomá, osobitá jazda s dušou, neušitá horúcou ihlou, čo mi trochu chýbalo pri Mother of tears. Za to tu hviezdičku, vzhľadom ku starším kúskom, rád prihodím. (10.02.2021)

5/10 O niečo lepšie ako Trauma, hlavne vďaka lepšiemu vizuálu (pár detailov), Goblinu a najmä Maxovi von Sydowovi, ktorý je asi jediný dobrý herec, ktorý kedy hral v Argentovom filme. Každopádne všetcí vrátane Argenta mali svoje hviezdne roky dávno predtým, než nakrútili Sleepless, ktorý len veľmi matne pripomína slávne roky gialla. (07.06.2020)

Daria Argenta znám jen podle jména. Tohle není žádnej "majstrštyk", nicméně se mi to docela líbilo. Ze začátku svěží, později detektivní (i když s několika podivnými dedukcemi), hrerecky v podstatě přijatelné. Krev mi moc nevadila, užil jsem si některé zajímavé záběry (stůl v restauraci, koberec.) Celkově 70%. (14.11.2005)

Máme zde další film z dílny jednoho z velikánů hororové scény Daria Argenta. Jde spíše o detektivní či krimi film s hororovými prvky (giallo). Argento ale opět nezklamal a naservíroval nám slušné dílo ze všemi prvky, které zdobí všechny jeho filmy. Je sice pravda, že tento film je kritiky i diváky hodnocen průměrně a spadá do slabších děl tohoto režiséra, ale své fanoušky si určitě stejně jako mě našel. Děj samotný je celkem jednoduchý a ni sám režisér v něm nějak neexperimentoval. Jednotlivé scény na sebe navazovaly a postupně odhalovaly tajemství z něhož film vyplývá. Sice jsme se dočkali pár nesrovnalostí a asi dvakrát nás skoro navedly k tomu, kdo že to vrah s největší pravděpodobností je. Vraždící scény byly celkem nápadité a některé i dost nechutné. Ale to už tak v Argentových filmech bývá. Celým filmem nás opět provádí hudba režisérovy dvorní kapely Goblin, která je nezapomenutelným zážitkem hudební scény. (03.05.2010)